Jan Křen Bücher

Die wechselvolle Geschichte der Beziehungen zwischen Tschechen und Deutschen vom späten 18. Jahrhundert bis zur Gründung der Ersten Tschechoslowakischen Republik wird nicht nur im Rahmen der böhmischen Länder untersucht, sondern weit darüber hinaus mit den mitteleuropäischen historischen Prozessen und Ereignissen verknüpft, die diese Beziehungen entscheidend geprägt haben; hierzu gehören die Nationsbildungsprozesse in der Habsburgermonarchie, der europäische Kontext der Revolution von 1848, die Reichsgründung von 1871 und die Neuordnung der europäischen Staatenwelt nach dem Ersten Weltkrieg.

Data, jména a fakta k politickému a církevnímu vývoji v českých zemích

Sborník mapuje vývoj československo-německých hospodářských vztahů v letech 1918 až 1945.

Nový pohled na zasuté a přehlížené souvislosti vzájemného česko-německého soužití. Práce sleduje germanizaci v Rakousku na konci 18. století, české obrození, předbřeznové období, průběh revoluce 1848, Bachův absolutimus, obnovení ústavnosti v Rakousku, rakousko-uherské vyrovnání, neúspěšný pokus o realizaci česko-rakouské vyrovnání v roce 1871, zostřování vztahů mezi Čechy a Němci koncem 19. století, pokusy o řešení česko-německého problému v habsburské monarchii a vývoj česko-německých vztahů během 1. světové války. První, exilové vydání. Obálku s použitím obrazu Jana Kristoforiho navrhla Barbora Munzarová.

Kniha je první českou přehlednou historií česko-německého vztahu od sklonku 18. století do roku 1918. Na rozdíl od běžných pojetí, soustředěných jen na dění v českých zemích, rozšiřuje svůj pohled též o vlivy rakouské a říšskoněmecké. Z titulu knihy, v české i zahraniční literatuře hojně citovaného, vyplývá, že se neomezuje jen na vzájemné nepřátelství a konflikty, ale zachycuje i soužití obou až překvapivě blízkých a vlastně příbuzných komunit. Kniha, v četných recenzích oceňovaná pro svou objektivitu, se stala jedním z nejúspěšnějších děl české historiografie. Protože autor byl jedním z historiků, kteří za tzv. normalizace měli zakázáno své povolání, vyšla poprvé jako disidentský samizdat, podruhé ve známém exilovém vydavatelství manželů Škvoreckých v Torontu a po listopadu 1989 v nakladatelství Academia, v Německu pak ve dvou vydáních v předním nakladatelství R. Oldenbourg Verlag v Mnichově. V současném vydání připojuje autor, jeden z prvních signatářů Charty 77 a dvacet let dělník v hydrologickém podniku, vzpomínkovou studii o obtížných okolnostech vzniku knihy na pozadí dělnického prostředí a také života v tehdejším disentu, zvláště velké diskuse o odsunu, která se zde v 80. letech vedla.

Obsahem útlé knihy je jedna rozsáhlá esej na téma naše národní identita v průběhu stáletí a kratší esej věnovaná prostoru Střední Evropy. Velký prostor je vnován česko-německým vztahům, což je téma snad stále aktuální (ostatně to prokazuje i ona esej).

O poměrech ve školství, písemnictví i kinematografii v tomto období.

Komparativně pojaté dějiny středoevropských národů (Čechů, Slováků, Maďarů, Poláků, Němců, Rakušanů a Židů) v moderní éře od sklonku 18. století do současnosti kombinují syntetizující a paralelní přístupy, usilují o překročení tradičně pojímaných národních dějin, z nichž vyrůstají často zavádějící představy o národní – ať pozitivní či negativní – výlučnosti. Základní proud líčení politických a sociálních dějin, spojených též s poznatky nových historických disciplín o každodennosti, mentalitách apod., je vždy rámován širšími hledisky civilizačními a mezinárodními a přehledem interpretačních diskusí o zásadních otázkách v soudobé světové literatuře. Knihu doplňuje padesát portrétů významných osobností posledních dvou století a na třicet exkurzů, které pojednávají o jevech na okraji hlavního proudu dění, či dokonce mimo něj, zvláště vybraných problémech kulturně-uměleckých, náboženských nebo národnostních (autory těchto částí jsou povětšinou historikové mladé generace). Ke knize je připojeno několik schémat politických systémů, statistické přehledy a více jak dvacet historických map