Jan Křen Reihenfolge der Bücher

Kniha Čtvrt století střední Evropy se věnuje soudobým dějinám států visegrádské čtyřky, které zasazuje do kontextu dějin evropských i světových. Jádrem knihy jsou chronologicky pojaté kapitoly paralelní historie visegrádských zemí, kombinované s kapitolami komparativními a syntetizujícími. Svůj originální výklad autor zahajuje rekapitulací vývoje těchto zemí ve 20. století, na niž navazuje kapitola o rozpadu sovětského bloku. Následuje postkomunistická transformace, přijetí do NATO a EU, začlenění do těchto struktur a finanční krize let 2008–2013. Zvláštní pozornost autor věnuje nezadržitelnému postupu globalizace, s jejími pozitivními stimuly i problémy. Zaměřuje se na domácí i zahraniční politiku, hospodářské a finanční otázky a především společnost v tomto regionu. Součástí výkladu jsou i exkurzy mimo střední Evropu (na neoliberální Západ, do Číny).

Výbor studií výrazné osobnosti českého dějepisectví soudobých dějin Jana Křena má za cíl zprostředkovat pohled na jeho trvale inspirativní historiografické dílo v perspektivě od 60. let do počátku 21. století. Motivem výběru textů bylo akcentovat dynamiku Křenova badatelského vývoje, jeho pohyblivost ducha, nespokojenost a podnětnost: Řada studií postupuje od kritického vyrovnávání se s problémy meziválečného Československa a jeho protagonistů, válečného exilu a protinacistického odboje v 60. letech přes témata disidentských let, kdy se Křen soustředil na česko-německé stýkání a potýkání v 19. a 20. století. Období sametové revoluce roku 1989 přineslo koncepční úvahy o proměnách češství i o bílých místech českého dějepisectví. Následovaly studie o problému střední Evropy, o nucených migracích i o otázkách evropských dějin. Křen je příkladem autora duchovně neusedlého, intenzivně hledajícího odpovědi na své stále zvídavější otázky.

Komparativně pojaté dějiny středoevropských národů (Čechů, Slováků, Maďarů, Poláků, Němců, Rakušanů a Židů) v moderní éře od sklonku 18. století do současnosti kombinují syntetizující a paralelní přístupy, usilují o překročení tradičně pojímaných národních dějin, z nichž vyrůstají často zavádějící představy o národní – ať pozitivní či negativní – výlučnosti. Základní proud líčení politických a sociálních dějin, spojených též s poznatky nových historických disciplín o každodennosti, mentalitách apod., je vždy rámován širšími hledisky civilizačními a mezinárodními a přehledem interpretačních diskusí o zásadních otázkách v soudobé světové literatuře. Knihu doplňuje padesát portrétů významných osobností posledních dvou století a na třicet exkurzů, které pojednávají o jevech na okraji hlavního proudu dění, či dokonce mimo něj, zvláště vybraných problémech kulturně-uměleckých, náboženských nebo národnostních (autory těchto částí jsou povětšinou historikové mladé generace). Ke knize je připojeno několik schémat politických systémů, statistické přehledy a více jak dvacet historických map

Sborník mapuje vývoj československo-německých hospodářských vztahů v letech 1918 až 1945.

Sborník 14 vědeckých studií, který vznikl z iniciativy pracovníků katedry německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd UK, si klade za cíl předložit českému čtenáři doposud v české historiografii německých a rakouských dějin opomíjené téma obrazu - stereotypu.

Česi, Slováci, Nemci a ich štáty v rokoch 1948-1989.

Studie rozebírá vliv společenského prostředí na tvorbu Franze Kafky. // Sociálně historické dílo zaměřuje svoji pozornost na postavení osoby židovského původu v českém prostředí v období sílícího antisemitismu a nacionálních rozporů. Stölzl hledá odraz této historické situace v životě a díle pražského židovského autora.

Die wechselvolle Geschichte der Beziehungen zwischen Tschechen und Deutschen vom späten 18. Jahrhundert bis zur Gründung der Ersten Tschechoslowakischen Republik wird nicht nur im Rahmen der böhmischen Länder untersucht, sondern weit darüber hinaus mit den mitteleuropäischen historischen Prozessen und Ereignissen verknüpft, die diese Beziehungen entscheidend geprägt haben; hierzu gehören die Nationsbildungsprozesse in der Habsburgermonarchie, der europäische Kontext der Revolution von 1848, die Reichsgründung von 1871 und die Neuordnung der europäischen Staatenwelt nach dem Ersten Weltkrieg.

O poměrech ve školství, písemnictví i kinematografii v tomto období.