Gianni Vattimo Reihenfolge der Bücher

Gianni Vattimo, a leading contemporary philosopher known for his concept of weak thought, challenges the traditional Western view of Being as an absolute and unchanging reality. Through a series of essays, he examines both theoretical and practical implications of this rejection, navigating the complexities of Being without aiming for a systematic or definitive analysis. This exploration invites readers to reconsider foundational philosophical concepts in a more fluid and dynamic context.

The book presents a novel interpretation of Nietzsche and Heidegger, exploring their philosophical contributions and how they influenced Vattimo's idea of weak thought. It delves into the complexities of their ideas, highlighting the transition from traditional metaphysics to a more fluid understanding of truth and existence. By examining the interplay between these thinkers, the work offers insights into contemporary philosophical discourse and the evolution of thought in the modern era.

Separating communism from its metaphysical foundations, which include an abiding faith in the immutable laws of history and an almost holy conception of the proletariat, the authors recast Marx's theories at a time when capitalism's metaphysical moorings are buckling

Plně informovaný pohled na svět (média v něm jsou určující, v negativním i positivním slova smyslu) mění společnost a sociální scénář - mění se pojmy demokracie, pravdy. Místo individuální zkušenosti nastupuje zkušenost mediální a člověk nalézá své kořeny a identitu jen tehdy, hledí-li na sebe ze stránek novin, z televize či internetu; jinak bloumá světem vykořeněn a bez osobnosti. Jak mění mediatizace naší existenci a realitu bez toho, že bychom chtěli zprostředkovaný svět démonizovat či se mu bránit zbytečnou nostalgii? V co se přeměnily mýty v komunikační společnosti? Má ještě smysl hovořit o pokroku a revoluci? Co nám schází ke štěstí a jaká je estetika v informované společnosti? Kniha Transparentní společnost (autor, Gianni Vattimo, je v Evropě i v obou Amerikách dobře známý italský filozof) byla přeložena do mnoha jazyků a její obsah se stal součástí společenského diskurzu ve většině civilizovaných zemí ku prospěchu dříve jmenovaného: co zbytečných floskulí a směšných omylů by si naši politici, televizní diskutéři a umělci mohli odpustit, kdyby znali tuto knihu!

„Aber worin liegt in spezifischerem Maße die mögliche emanzipatorische, befreiende Tragweite des Verlusts des Realitätssinns, der regelrechten Erschütterung des Realitätsprinzips in der Welt der Massenmedien? Hier verweist die Emanzipation vor allem auf das Un-heimliche.“ (Gianni Vattimo) Beim Entstehen der postmodernen Gesellschaft spielen Massenmedien eine entscheidende Rolle. Die steigende Zahl von Kommunikationsmitteln lässt jedoch die Gesellschaft nicht transparenter oder aufgeklärter erscheinen: Aufgrund der Möglichkeit, Ereignisse mittels der Massenmedien „live“ wiederzugeben, vervielfältigt sich vielmehr die Komplexität der Wirklichkeit statt sich zu verringern. In diesem inzwischen zum Klassiker avancierten Buch vertritt Vattimo die These, dass gerade in dem relativen „Chaos“ unsere Hoffnung auf Emanzipation liegen könnte. Das Fehlen von Transparenz ist kein Phänomen, das es zu bekämpfen gilt, sondern das Symptom einer Veränderung, die alle Daseinsbereiche betrifft und zur Befreiung der Minderheiten sowie zur Erschaffung eines neuen „Bewusstseins“ führt. Für Vattimo handelt es sich hierbei um eine prekäre alltägliche Erfahrung, die den Charakter der Oszillation, des Unheimlichen und des Spiels annimmt.

First collected in Italy in 1985, Art's Claim to Truth is considered by many philosophers to be one of Gianni Vattimo's most important works. Newly revised for English readers, the book begins with a challenge to Plato, Aristotle, Kant, and Hegel, who viewed art as a metaphysical aspect of reality rather than a futuristic anticipation of it. Following Martin Heidegger's interpretation of the history of philosophy, Vattimo outlines the existential ontological conditions of aesthetics, paying particular attention to the works of Kandinsky, which reaffirm the ontological implications of art.Vattimo then builds on Hans-Georg Gadamer's theory of aesthetics and provides an alternative to a rationalistic-positivistic criticism of art. This is the heart of Vattimo's argument, and with it he demonstrates how hermeneutical philosophy reaffirms art's ontological status and makes clear the importance of hermeneutics for aesthetic studies. In the book's final section, Vattimo articulates the consequences of reclaiming the ontological status of aesthetics without its metaphysical implications, holding Aristotle's concept of beauty responsible for the dissolution of metaphysics itself. In its direct engagement with the works of Gadamer, Heidegger, and Luigi Pareyson, Art's Claim to Truth offers a better understanding of the work of Vattimo and a deeper knowledge of ontology, hermeneutics, and the philosophical examination of truth.

It has long been assumed that the more modern we become, the less religious we will be. Yet a recent resurrection in faith has challenged the certainty of this belief. In these original essays and interviews, leading hermeneutical philosophers and postmodern theorists John D. Caputo and Gianni Vattimo engage with each other's past and present work on the subject and reflect on our transition from secularism to postsecularism.As two of the figures who have contributed the most to the theoretical reflections on the contemporary philosophical turn to religion, Caputo and Vattimo explore the changes, distortions, and reforms that are a part of our postmodern faith and the forces shaping the religious imagination today. Incisively and imaginatively connecting their argument to issues ranging from terrorism to fanaticism and from politics to media and culture, these thinkers continue to reinvent the field of hermeneutic philosophy with wit, grace, and passion.

Dva filosofové Richard Rorty a Gianni Vattimo sice vycházejí z odlišných intelektuálních tradic, oba však spojuje kritický přístup k metafyzice. Ve svém díle se zabývají otázkami, které přesahují rámec filofosie a přehodnocují základní otázky náboženského života i víry v Boha. Kniha Budoucnost náboženství obsahuje mimo jiné i dialog mezi těmito dvěma filosofy a je jedinečná nejen tím, že se v ní prolíná Rortyho pragmatismus s Vattimovou hermeneutikou, ale také tím, že dává prostor i diskusi o omezeních tradičního náboženského přesvědčení a moderního sekularismu. Živý dialog, který knihu uzavírá a který moderoval a redigoval Santiago Zabala, analyzuje budoucnost náboženství spolu s politickými, společenskými a historickými aspekty pro náš současný postmoderní, postmetafyzický a postkřesťanský svět charakteristickými.