Co se stane, když se za obrazem dokonalé rodiny začnou objevovat první trhliny? Co když láska přestane být samozřejmostí a člověk si musí položit otázku, zda skutečně žije život, který si sám vybral? Julka se po rozvodu učí znovu žít. Nečeká ji přitom jen hledání nové životní cesty, ale především hledání sebe sama. Postupně zjišťuje, že i po těžkém období může přijít něco, co jí vrátí chuť do života a připomene jí, že na nové začátky není nikdy pozdě. Její příběh se prolíná s osudy dalších žen. Každá z nich řeší něco jiného, všechny však spojuje touha po lásce, blízkosti, přátelství a obyčejném štěstí. Román Svět žen je příběhem o vztazích, rodině a nových začátcích. O chvílích, kdy máme pocit, že nám život protéká mezi prsty, a o tlaku stihnout všechno, co jsme si vysnili. Především je ale příběhem o tom, že ke štěstí nemusíme mít všechno. Někdy stačí zastavit se, nadechnout se a dovolit si přijmout to dobré, co nám život nabízí.
Táňa Keleová-Vasilková Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)




Malý svet
- 384 Seiten
- 14 Lesestunden
Nevedela som sa s Julkou zo Sveta žien rozlúčiť, tak sa s ňou opäť stretávate. S ňou, s jej dospelými deťmi a s ich partnermi, s jej priateľkou Annou a Evou... Keďže život prináša vždy niečo nové, tak aj do príbehu Julky prichádzajú zmeny. Jednou z nich je upratovanie v domácnosti Tamary a jej manžela Braňa. No dozviete sa nielen o ich osude, ale aj o osude ľudí, ktorí vytvárajú ich malý svet. Dej je plný lásky, spolupatričnosti, šťastia aj bolesti, hľadania vlastnej cesty... a prekvapení. Prajem vám, moji milí čitatelia, pekné čítanie, verím, že si k vám nezáväzné pokračovanie Sveta žien nájde cestu.
Lucia je slobodná mamička, ktorej život poslal do cesty neseriózneho partnera. Mráčiky na oblohe však rozháňa malý syn, v práci sa jej tiež darí. Radosť zo života jej však upiera despotická matka, všedné dni a povinnosti ju vyčerpávajú a postupne stráca aj vieru v lepšiu budúcnosť. Odchádza na lyžovačku a jej život odrazu dostáva nové, veselšie farby. ,,Áno," prikývne Lucia.,,Život ma zmenil. Posledné mesiace bol ku mne štedrý. Som mu za to vďačná... Vieš," doloží váhavo, odjakživa sa niektoré veci bojí vysloviť nahlas, aby potom nestratili čarovnú moc,,,splnil mi všetky túžby. Alebo... alebo aspoň väčšinu z nich." Lena sa rozosmeje.,,Nie život ti naplnil tie tvoje túžby, ale ty sama. Postupne, pomaličky si sa dopracovala k svojim cieľom. Zaslúžila si si ich naplnenie. Oveľa viac ako ktokoľvek iný. Prežila si bolesť, poznáš samotu, okúsila si zradu... To všetko sa raz nutne muselo skončiť. Pretože všetko má svoje konce, aj to zlé, aj to dobré. A potom, nemysli si, že si už na konci. Stále budeš niečo chcieť, po niečom túžiť...