Jan Dungel Reihenfolge der Bücher

V srdci pralesa se štětcem a mačetou. Poselství o kráse přírody a pestrosti života tropů Jižní Ameriky v textech a kresbách malíře a přírodovědce Jana Dungela. Kniha Jaguár v kocovině je souborem reportáží z malířských cest Jana Dungela po Jižní Americe. Autor v nich čerpá ze svých pracovních deníků a čtenářům přibližuje pozoruhodná setkání nejen s divokými zvířaty, ale také s místními obyvateli a jejich kulturou. To vše na pozadí několikaletého natáčení dokumentů, které mají zachytit současný stav neotropické přírody – její krásu, utrpení i naději na záchranu. Do Jižní Ameriky se malíř a biolog Jan Dungel vypravil poprvé v roce 1992 jako člen výzkumného projektu Zoologického oddělení Moravského zemského muzea a venezuelské přírodovědné nadace FUDECI. Od té doby organizuje výpravy, které systematicky pronikají do zcela neznámých a neprozkoumaných oblastí při severním úpatí pohoří Neblina na hranicích Venezuely a Brazílie. V roce 2004 tam poprvé zdokumentoval neznámý druh primáta, který byl později popsán jako uakari neblinský (Cacajao hosomi). Výprava, které se účastnil v roce 2007, poprvé přesně zaměřila propojení povodí řek Orinoko a Amazonka, které předtím marně hledalo několik mezinárodních expedic. Po proslulé tzv. bifurkaci řeky Orinoko, která je známa již od konce 18. století, se jedná teprve o druhé obdobné hydrologické propojení řek v Amazonii a objev je zaregistrován u Královské zeměpisné společnosti v Londýně.

Celoživotní dílo malíře a přírodovědce Jana Dungela v jedinečné publikaci ve výjimečném formátu.Každý výtisk je osobně podepsán Janem Dungelem.Malíř a přírodovědec Jan Dungel se věnuje dokumentaci tropické přírody Jižní Ameriky již přes třicet let. V době všemocné fotografie jako jeden z mála navazuje na tradici věhlasných malířů 19. století, kteří se účastnili dobrodružných výprav spolu se slavnými přírodovědci. V amazonských pralesích, pod zasněženými vrcholy And či v nejrozsáhlejších mokřadech na Zemi, Pantanal a Los Llanos, každý rok tráví několik měsíců, aby ve svém skicáři zachytil fascinující svět živočichů a rostlin. Jeho kniha představuje portréty neotropických ptáků, které vznikaly přímo v terénu, často za obtížných podmínek a dobrodružných situací, jež popisuje autentický text jeho deníků.Exkluzivní bibliofilská publikace, která vznikala během více než třiceti let autorových cest do Jižní Ameriky.

Druhová diverzita vývojových linií organismů na Zemi je úžasně bohatá a stále ji známe pouze částečně a neúplně. Mezi nejlépe známé živočichy nesporně patří savci. V posledních dekádách došlo v této oblasti k zásadnímu pokroku díky aplikaci molekulárních a genetických metod i vyspělých výpočetních postupů. Fylogeneze savců je tedy dnes velmi dobře známá a systém skupiny vytvořený v posledních dvou desetiletích tak můžeme pokládat za blízký konečnému stavu poznání. Tato kniha podává přehled těchto současných poznatků. Hlavní pozornost je věnována žijícím formám, u kterých se mohou plně uplatňovat pokročilé postupy molekulární fylogenetiky a systematiky, ale zařazeny jsou i čeledi vyhubené v historické době. Zmíněny jsou rovněž i vymřelé linie, známé pouze z fosilního záznamu, které mají s dnešními druhy blízkou nebo vzdálenou vývojovou návaznost.

Na první pohled se pojem umění zdá být jasný, avšak problém nastává při jeho vysvětlování. Mnozí dospějí k závěru, že umění jako abstraktní entitu nelze vyčerpávajícím způsobem definovat. Tato „nedokonalost“ lidského poznání znesnadňuje pátrání po původu a smyslu umění nejen v minulosti. Život na Zemi se miliardy let vyvíjel podle přírodních zákonů, ale před dvěma či třemi sty tisíci lety se objevila nová bytost – Homo sapiens, jehož mysl byla obdařena jedinečnou neurologickou kvalitou a novým typem vědomí. Tento vývoj přinesl lidskou kulturu a její výsostný produkt – umění. Od té doby se život na Zemi vyvíjel v nových souvislostech, kterým dnes plně nerozumíme. Vypravěči umění často začínají jeho příběh v mladším paleolitu, v temných jeskyních jako Chauvet, Altamira či Lascaux, kde nalezli fantastické malby. Přestože je člověk kulturní bytostí, jeho biologické dědictví zůstalo zachováno. Existuje tedy vztah mezi uměním a biologickými zákonitostmi? Jakou roli při evoluci umění sehrála biologie?

Netradiční cestopis brněnského cestovatele a výtvarníka Jana Dungela. Bohatě ilustrovaná kniha doplněná autentickými autorovými fotografiemi z cest po Austrálii a Jižní Americe volně navazuje na úspěšný titul S Jaguárem v posteli: Pralesní deník z roku 2012. „Při své práci rozhodně dobrodružství nevyhledávám, vždy si mne najde samo. O tom je ostatně má první kniha S jaguárem v posteli, ve které jsem se se čtenáři chtěl podělit o své zážitky, a Jaguár lidi nežere vlastně plynule navazuje tam, kde poslední příběh končí. Mnohé z popisovaných příběhů mi s odstupem doby znovu připadají až skoro neuvěřitelné, některé situace se odehrály na hraně života a smrti. Například když se naše loď ocitla pod palbou kolumbijských partyzánu, nebo jeden z nás málem zemřel po těžkém úrazu hluboko v pralese stovky kilometrů od nejbližší indiánské vesnice... Nicméně se snažím striktně držet reality a ve svých reportážích čerpám ze svých deníků, kam si každý den zapisuji vše podstatné, co jsem prožil.“

Jaké by asi bylo mít doma zoologickou zahradu? Nebo v zoo bydlet? Karolínka v jedné žije a může vám potvrdit, že mimo otevírací hodiny a zraky návštěvníků, se tam dějí podivuhodné věci. Že si zvířata sama uklízejí? Že se vydají na výlet? Nebo dokonce něco uloupí? Skutečné příběhy ze zoo ve veselé knížce o tom, že člověk není pánem tvorstva, ale jen jedním z tvorů na této planetě. O cestě k pokoře ve vztahu k živé i neživé přírodě, o radosti, skopičinách, dovádění, smíření a životní síle lásky, oddanosti a starosti o druhé – to vše v rozmanitém světě zvířat.

Ucelený obraz o životě lidí a bohaté přírodě dvou jihoamerických mokřadů, které jsou nejrozsáhlejší na celé Zemi. Vzhledem k obtížné dostupnosti jsou tropické savany, bažiny i okolní tropické lesy dosud málo známé, avšak jejich křehká krása i jejich svérázní obyvatelé patří k tomu nejpodivuhodnějšímu přírodnímu bohatství i nejvzácnějšímu kulturnímu dědictví našich předků. Obsahuje 120 unikátních velkoformátových fotografií a 40 barevných kreseb divokých zvířat.

Do Jižní Ameriky se malíř Jan Dungel vypravil poprvé roku 1992 a od té doby se do oblasti kolem řeky Orinoko neustále vrací. V jedné ruce štětec, ve druhé mačetu, neboť kdo chce malovat zvířata v jejich přirozeném prostředí, musí si k nim prosekat cestu... Není to však jen malování, kvůli čemu se Jan Dungel do jihoamerických pralesů a savan vydává. Při jedné ze svých výprav se mu podařilo objevit dosud nezmapované říční propojení mezi Amazonkou a Orinokem, místo, kde se z řeky Baria odděluje přírodní kanál Maturaca. Pralesy Jižní Ameriky patří k posledním oblastem s původní přírodou na naší planetě a v místech vzdálených od civilizace třeba stovky kilometrů může člověk prožít cosi archetypálního, tajemného, neznámého... — domorodí indiáni, setkání s jaguárem, nekonečný temný prales, vrcholky hor ukryté v oblacích či obávaný lesní duch Mawari. Kniha vznikla na základě deníků, do nichž si autor pečlivě zaznamenává události každého dne, příběhy všední i dramatické, ale také postřehy sociální a zážitky hluboce vnitřní, duchovní. Vše bohatě fotograficky dokumentováno; a pochopitelně — brilantní portréty cizokrajných zvířat...

Populárně – naučná knížka „Ledňáčci a jejich kamarádi“ seznamuje děti se životem a ochranou jednoho z nejbarevnějších ptáků naší přírody – ledňáčka říčního. S hlavním hrdinou, ledňáčkem Pepou, prožijí děti jeden a půl roku jeho života. I když na ledňáčky v životě číhá mnoho nebezpečí, mají také mnoho kamarádů a vše dopadne dobře.