"Two spirits preside over the book: Alberti, the Renaissance author on art and architecture, whose passionate interest in perspective and point of view offers a key to modernity; and Nicolaus Cusanus, the fifteenth-century cardinal, whose work shows that such interest cannot be divorced from speculations on the infinity of God. The title Infinity and Perspective connects the two to each other and to the shape of modernity."--BOOK JACKET.
Northwestern University studies in phenomenology & existential philosophy Preface Historical Introduction The Aesthetics of Subjectivity Index
This book explores the concept of "antinomy," particularly in relation to Kant and Heidegger, suggesting that grappling with the antinomy of Being is essential for overcoming nihilism in our understanding of reality. It argues that attempts to fully grasp reality will always fall short, which should be embraced as vital for a meaningful life.
Knihu Smysl moderního umění s podtitulem Filozofická interpretace vydal autor v roce 1968. Nabídl v ní interdisciplinárně koncipovaný výklad, v němž rysy moderního umění spatřuje především ve sféře nově konstituované subjektivity autora i vnímatele. Projevy této subjektivity vykládá jak na základě jejích rysů ve vybraných dílech výtvarných, literárních, fotografických či architektonických, tak i na základě uceleného filozofického konceptu, založeného především na Heideggerově učení. Kniha tak kromě jiného nabízí i výkladově koherentní příběh vývoje umění od antických a raně křest'anských kořenů až po nástup abstraktního umění v rámci evropské avantgardy. Interpretační pozorování rysů jednotlivých děl je schopna zobecnit až na úroveň abstrahujících soudů o moderním umění.
Kniha amerického filozofa Karstena Harriese (1937) Etická funkce architektury patří k nejvýznamnějším spisům teorie architektury na přelomu 20. a 21. století (první vydání 1998). Autor v ní hledá odpověď na otázku, zda a jak nám architektura může pomoci nalézt naše místo v současném světě. Stavby podle něj proměňují prostor v místo, tím pomáhají vytvářet společný étos a mají tudíž etickou funkci. Étos chápe v původním filozofickém pojetí, tedy jako jednotu eticko-morálních norem, cílů a hodnot lidského společenství. Tuto jednotu architektura pomáhá formovat. Z týchž pozic ovšem Harries obviňuje moderní architekturu z účasti na degradaci současného života a kritizuje modernistickou představu, že architektura je součástí technologické kultury, která na místo básnického „bydlení člověka“ staví diktaturu k tomuto účelu vytvořeného stroje, což vedlo ke ztrátě hierarchického prostoru a k vykořenění – zisk svobody je vykoupen bezdomovectvím a ztrátou orientace. Autor se vyslovuje pro zahrnutí těla a lidského měřítka do architektury, která má vyjádřit charakter místa či regionu a navrátit člověka celku. První české vydání je opatřeno zasvěceným doslovem prof. Jindřicha Vybírala, bibliografií a jmenným rejstříkem.