Jiří Hoppe Bücher

In den späten Abendstunden des 20. August 1968 marschieren Truppen von fünf Warschauer-Pakt-Staaten in die Tschechoslowakei ein. Panzer rollen über die Straßen von Prag, Transportflugzeuge setzen Truppen ab. 650.000 Soldaten sollen die Ordnung im sozialistischen Bruderstaat wiederherstellen, die der 'Prager Frühling' unter Dubcek und Svoboda angeblich gefährdete. Die Welt hält den Atem an, ein Krieg scheint unvermeidlich. Doch dann geschieht, was später das 'Sieben-Tage-Wunder von Prag' genannt wurde: Unbewaffnete Bürger stellen sich zu Tausenden den Invasionstruppen entgegen, der zivile, gewaltlose Widerstand hat begonnen. 2008 jährt sich dieser historische Moment zum 40. Mal. Der tschechische Photograph Josef Koudelka, 1938 geboren und seit 1971 Mitglied bei Magnum, hat die Ereignisse miterlebt und in bewegenden Bildern festgehalten, die er rechtzeitig außer Landes bringen konnte. Sie gelangten ein Jahr später mit Hilfe von Magnum Photos anonym an die Öffentlichkeit. Koudelka wurde für sie – ebenfalls anonym – mit der Robert Capa Goldmedaille ausgezeichnet und musste wenig später sein Land verlassen. Die Bilderchronik, die er jetzt, vierzig Jahre nach der Invasion, aus seinem Archiv zusammenstellte, lässt die Stimmung der heroischen sieben Tage von Prag eindrucksvoll wiederaufleben.

Jiří Hoppe se ve své práci o pražském jaru 1968 zaměřil na tři významné společensko- politické aktivity občanů, které směřovaly proti mocenskému monopolu komunistické strany a k obnově pluralitní demokracie. Šlo jednak o pokus obnovit sociální demokracii jako tradiční politickou stranu, dále o snahu lidí stojících zcela mimo stávající politické struktury ustavit nějakou základnu pro svou veřejnou aktivitu v podobě Klubu angažovaných nestraníků a konečně o úsilí bývalých politických vězňů založit organizaci, která by se zpočátku zaměřila především na rehabilitace, Klub 231. Mnozí budou při četbě knihy překvapeni skutečnými postoji populárních představitelů socia­lismu s lidskou tváří - Dubčeka, Smrkovského, Kriegla, Mlynáře a dalších. Jiří Hoppe je však nehodnotí, ve svém čtivém líčení nechává promlouvat fakta, dokumenty a archiválie. A čtenář, kterému se dostane nevšedního čtenářského zážitku, si úsudek může vytvořit sám.

Katalog k výstavě o dějinách sdružení bývalých politických vězňů K-231

Autoři v knize představují dílčí výsledky bádání o čtyřech mezioborových vědeckých týmech, které v 60. letech minulého století významně ovlivňovaly jak společenskovědní prostředí, tak státní a politickou moc v Československu: tým pro teoretické problémy plánovitého řízení národního hospodářství (vedoucí Ota Šik), tým pro společenské a lidské souvislosti vědeckotechnické revoluce (Radovan Richta), tým pro výzkum vertikální sociální diferenciace československé společnosti (Pavel Machonin), tým pro rozvoj demokracie a politického systému naší společnosti (Zdeněk Mlynář). U jejich zrodu stála zejména snaha zajistit rychlejší zvyšování životní a civilizační úrovně tím, že se vytvoří a rozvinou originální československé prorůstové koncepce.

Výběr z dobové publicistiky. Dobové publicistické texty přibližují průběh Pražského jara 1968.

Bibliografie vydaná při příležitosti 45. výročí pražského jara obsahuje soupis tematických textů české, slovenské a zahraniční provenience vydaných v letech 1967–2013 a je uvedena přehledovou studií Jiřího Hoppeho. Soupis je členěn do dvou oddílů (do roku 1989, resp. po roce 1990), obsahuje 2120 bibliografických záznamů a je opatřen jmenným i názvovým rejstříkem.

Dobová levice litovala, že pokus nasadit socialismu lidskou tvář skončil pod pásy tanků. Historik sice nemůže spekulovat, co by tento experiment přinesl, i tak je ovšem látka roku 1968 natolik bohatá, že vydá na celý svazek Velkých dějin zemí Koruny české. Klíčových momentů, které příběh „osmašedesátého“ ženou vpřed, je mnoho: dva měsíce trvá odcházení Antonína Novotného z funkce prvního tajemníka, propuká Šejnova aféra, zaniká cenzura a vládnoucí strana ztrácí moc nad médii. Vzniká Akční program KSČ a krystalizují parametry nově vznikajícího politického systému, pootevírají se hranice na Západ, překotně se vyostřují československo-sovětské vztahy. Devatenáctý svazek Velkých dějin sleduje, jak se demokratizační proces z podstatné části vymyká stranické kontrole, vedení státu bojuje za reformu na dvou frontách – doma a v socialistickém táboře – a nakonec čelí invazi, únosu do Moskvy a brutálnímu nátlaku „spojenců“. Autor hodnotí obsah tzv. moskevského protokolu a důsledky podpisu československé reprezentace. Zajímá ho však i to, jak na tyto dramatické události reagoval Západ.