Bernard Noël ist ein französischer Schriftsteller und Dichter, dessen Werk in die Tiefen der menschlichen Existenz eintaucht. Sein Schreiben zeichnet sich durch intensive Selbstbeobachtung und eine poetische Sprache aus, die die Komplexität von Emotionen und Gedanken offenbart. Noël befasst sich mit Themen wie Erinnerung, Zeit und Vergänglichkeit, wobei sein Stil oft als evokativ und suggestiv beschrieben wird. Seine Arbeit bietet den Lesern eine einzigartige Perspektive auf den menschlichen Zustand und die Herausforderungen, denen wir uns stellen.
Co udělá tělo, když jím prošlehne ničivý milostný cit? A co udělá, když jím proběhne elektrický výboj při mučení? Zkroutí se do oblouku, který se klene mezi první a jednou z posledních sbírek Bernarda Noëla (1930). Od Výřezů z těla po Sonety smrti vystavuje tělo i slovo krajním situacím, ohledává, zbavuje podstaty. Mezi elektrickými póly jiskří básnická řeč, zařezává se do kůže a její světlo je někdy bolestivě oslepující. Kdo udrží oči otevřené, zvykne si na tu násilnou záři a dočte až do konce, pozná, že Noëlova poezie je především navýsost lidská.
V roce 1969 vydal Bernard Noël pod pseudonymem Urbain z Orlhaku novelu, která se stala jedním z nejvýznamnějších děl francouzské erotické literatury. Příběh se odehrává na tajemném ostrově, kde hrdina prochází dlouhou sexuální iniciační cestou jako milenec Luny, a zažívá dantovskou výpravu utrpení a extáze. Vyvrcholením je obřad sexuálního očištění v Hradu oběti, popsaný poetickým jazykem, který je zároveň magický a vulgární. Intenzita díla odráží okolnosti jeho vzniku, kdy autor napsal knihu během tří týdnů jako reakci na politickou situaci ve Francii konce šedesátých let. Kvůli ní čelil soudnímu řízení za urážku dobrých mravů.
Kniha obsahuje také fragmenty plánovaného pokračování a esej Zneuctění slov, v níž autor reflektuje neúspěšné pokusy francouzské vlády o její zákaz a zkoumá vztah mezi literaturou a cenzurou. Autor se zamýšlí nad tím, co znamená být neakceptovatelný, a zdůrazňuje, že psaní bylo pro něj okamžikem radosti a svobody. V současnosti se ptá, zda je kniha, kdysi souzená pro urážku mravů, dnes neškodná, nebo zda cenzura pouze změnila svou strategii, když upírá význam výstřelkům fantazie a racionálním hodnotám, čímž nás připravuje o jejich požitek.
Franta (František Mertl, b. 1930) is an artist celebrated for his compelling canvas works that delve into human relationships. His distinctive subjective approach prioritizes expression over representation, resulting in powerful images that resonate with viewers and inspire self-reflection. Known for both his early figurative and later disfiguration paintings, Franta also excels in sculpture, infusing his expressive aesthetic into three-dimensional forms. His works are displayed in prestigious museums worldwide, including the Guggenheim in New York and the Musée d’Art Modern in Paris. However, the full significance of Franta's contributions is only beginning to be recognized. This study serves as the first monograph on his art, tracing his journey from the 1960s, when he fled Czechoslovakia to France, to his recent exhibitions in New York and Paris. Franta's artistic pursuit goes beyond mere creation; he seeks human transcendence through each painting. The text by renowned French poet and art historian Bernard Noël illuminates the distinction between fashion and art, guiding readers through the depths of Franta’s work. This book allows us to explore Franta’s 30-year quest for harmony and wholeness in a fragmented world, featuring 109 illustrations, 50 in color, presented in both French and English.
