Snorri Sturluson Reihenfolge der Bücher (Chronologisch)

Sága o svatém Óláfovi (Óláfs saga helga) z pera islandského autora 13. století Snorriho Sturlusona je nejznámější královskou ságou a nejslavnější z dochovaných staroseverských biografií norského krále Óláfa Haraldssona (ca 995 – 29. 7. 1030), ve své době známého také jako Óláf Tlustý. Po smrti získal přízvisko Óláf Svatý a stal se nejvýznamnějším norským světcem a patronem Norska. Snorri Sturluson na jeho životním příběhu mistrně ukazuje přerod mocichtivého dobyvačného vikinga v pokorného světce a zároveň detailně přibližuje historické události začátku 11. století. Sága tvoří nejdůležitější součást souboru královských ság Heimskringla („Okrsek zemský“) a vychází nyní v odborně zredigovaném překladu Ladislava Hegera.

Vydání českého souboru staroseverských mýtů a bájí, jejichž autorkou je naše přední nordistka, která středověké mýty převyprávěla překrásnou, živou a čtivou češtinou. Kniha Soumrak bohů je českým beletristickým zpracováním dvou islandských rukopisů ze 13. století -- sbírky severských mytologických a hrdinských básní Starší Edda a prozaického převyprávění mytologie od islandského dějepisce Snorriho Sturlusona (Mladší nebo Snorriho Edda). Naše přední nordistka Helena Kadečková přibližuje čtenářům jejich obsah o něco výpravnější, zábavnější a především ucelenější formou a zároveň poskytuje představu o prostředí, v němž se tyto mýty a báje rodily. Vyprávění o vzniku a zániku světa, o životě, radostech a strastech bohů, obrů, skřítků i lidí, jež autorka obohacuje barvitými charakteristikami hlavních postav, nabízí čtenářům pohled do svérázného světa staroseverských mýtů. Čtenářský dojem pak navíc umocňuje bohatý, živý jazyk. Knihu doplňují ilustrace mladé výtvarnice Kláry Folvarské-Roseové, které osobitě evokují atmosféru severské mytologie. 2. vydání

Snorri Sturluson (1178/9–1241) zpracoval severskou mytologii, známou také z tzv. Starší nebo Básnické Eddy, do svého druhu učebnice básnické tvorby. Jeho Edda obsahuje shrnutí eddické látky (pod názvem Gylffiho oblouzení), poučení o práci s ustálenými metaforami, typickými pro středověkou poezii (O jazyce básnickém), a v zásadě technický Výčet meter (do tohoto překladu nezahrnutý, protože v podstatě nepřevoditelný). Gylfiho oblouzení, těžiště Snorriho Eddy, je však vedle Starší Eddy jediným písemným zpracováním eddické mytologie, a proto Snorriho práce daleko přesahuje jeho původní záměr, jímž bylo znovuoživení skaldské poezie. Ve Snorriho zpracování jsou mytologie, představy o podobě, vzniku a vývoji světa, panteon i báje o bozích a bohyních vyloženy systematicky jako odpovědi na otázky fiktivního krále Gylfiho, který se pro vědění o božstvech a jejich moci vypraví až do jejich sídla, do Ásgardu. Sága o Ynglizích je Snorriho příspěvkem k historickému žánru pevně spjatému se severskou literaturou. Snorri své zpracování napůl bájeslovných příběhů o staroislandských panovnících spojil do souboru Heimskringla, Sága o Ynglinzích je její úvodní část.

n Snorri Sturlusons monumentalen Werk Heimskringla - Weltkreis begegnen uns die schönsten und wichtigsten Königssagen des nordischen Mittelalters, beginnend mit der Ynglinga Saga über die mythische Urgeschichte des Nordens, sich fortsetzend in mehr als einem Dutzend großartiger, literarisch eigenständiger, chronologisch zusammenhängender Königssagen, die bis in die Zeit um 1177 reichen, ein oder zwei Jahre vor Snorris Geburt. Dialogreich und spannend erzählt sind die meisten dieser Sagen, in deren Zentrum die berühmte und sehr umfangreiche Olavs Saga steht. Weitere bekannte Geschichten sind jene über Harald Schönhaar, Hakon den Guten, Harald Tryggvason, Magnus den Guten, Harald den Harten, Magnus Barfuß, Sigurd den Jerusalemfahrer, Magnus den Blinden und Harald Gille, über Hakon Breitschulter und Magnus Erlingsson, um nur die wichtigsten zu nennen. Diese nordischen Abenteurer brachten einen reichen Schatz skandinavischer Traditionen mit, und im Laufe der folgenden Jahrhunderte wurde Island zur Schatzkammer der Wikinger-Überlieferung. In den harten Wintern wurden Geschichten und Gedichte rezitiert, um die langen Abende auszufüllen. Seit dem 12. Jahrhundert verfasste Snorri Sturluson (1179-1241) Schriften über die Welt ihrer skandinavischen Vorfahren und über ihre eigene isländische Geschichte.

Snorri Sturluson (1178/9–1241) zpracoval severskou mytologii, známou také z tzv. Starší nebo Básnické Eddy, do svého druhu učebnice básnické tvorby. Jeho Edda obsahuje shrnutí eddické látky (pod názvem Gylffiho oblouzení), poučení o práci s ustálenými metaforami, typickými pro středověkoupoezii (O jazyce básnickém), a v zásadě technický Výčet meter (do tohoto překladu nezahrnutý, protože v podstatě nepřevoditelný). Gylfiho oblouzení, těžiště Snorriho Eddy, je však vedle Starší Eddy jediným písemným zpracováním eddické mytologie, a proto Snorriho práce daleko přesahuje jeho původní záměr, jímž bylo znovuoživení skaldské poezie. Ve Snorriho zpracování jsou mytologie, představy o podobě, vzniku a vývoji světa, panteon i báje o bozích a bohyních vyloženy systematicky jako odpovědi na otázky fiktivního krále Gylfiho, který se pro vědění o božstvech a jejich moci vypraví až do jejich sídla, do Ásgardu. Sága o Ynglizích je Snorriho příspěvkem k historickému žánru pevně spjatému se severskou literaturou. Snorri své zpracování napůl bájeslovných příběhů o staroislandských panovnících spojil do souboru Heimskringla, Sága o Ynglinzích je její úvodní část.

Die bewegende, blutige und tragische Saga, die Künstler wie Wagner, Borges und Tolkien inspirierte. Geschrieben in Island ein Jahrhundert nach dem Ende der Wikingerzeit, ist die Prosa-Edda die Quelle des Großteils unseres Wissens über die nordische Mythologie. Ihre Geschichten sind bevölkert von Riesen, Zwergen und Elfen, übermenschlichen Helden und unbezwingbaren Kriegerinnen. Ihre Götter leben mit dem tragischen Wissen um ihre bevorstehende Zerstörung in der katastrophalen Schlacht von Ragnarok. Ihr Zeitrahmen spannt sich über die Epochen von der Schöpfung der Welt bis zu ihrem gewaltsamen Ende.

Sága básníka, vědce a politika starého Islandu (1178–1241), zachycující na pozadí života prvního norského světce složité dějiny Norska z doby téměř před tisícem let. Král Olav Haraldsson, první norský světec, je zde pojat jako typ vikinského válečníka, který si dobyl království ašířil přitom křesťanskou víru, přičemž uvědomělým křesťanem se stal teprve tehdy, když jeho světská moc zanikla. Sága podává pestrý obraz vikinských mravů a tvrdých mocenských bojů.

Die nach 1220 von Snorri Sturluson verfasste »Jüngere Edda« oder »Prosa-Edda« ist ein Lehrbuch für die altisländischen Dichter, die sogenannten Skalden. Sie werden anhand vieler Beispiele mit den Inhalten, den sprachlichen Techniken und metrischen Formen ihrer kunstvollen Poesie vertraut gemacht. Die vorliegende, mit umfangreichem Kommentar versehene Auswahl konzentriert sich vor allem auf die Kapitel, die den Inhalten gewidmet sind. Sie sind als Gesamtdarstellung der nordgermanischen Mythologie bis heute von unschätzbarem Wert.

Staroseverské ságy norsko-islandského původu.