Claude Tresmontant Bücher

Die einzigen Quellen, über die wir verfügen, um das Leben des heiligen Paulus zu rekonstruieren, sind die Apostelgeschichte und die Briefe, die Paulus an die christlichen Gemeinden geschrieben hat. Paulus wurde in den ersten Jahren der christlichen Zeitrechnung geboren. Er war also etwas jünger als der Herr. Zur Zeit der Steinigung des Stephanus (um 36) war er, nach der Apostelgeschichte (7, 58), ein 'junger Mann' (neanias) und im kurzen Brief an Philemon (um 63) nennt Paulus sich selber 'der alte Paulus' (presbytes).

Významný francouzský katolický myslitel zkoumá podstatu křesťanské filozofie a odmítá odpovědnost Boha za existenci zla ve světě. První studie přibližuje filozofický vývoj teodiceje (tj. odpovědnosti Boha za zlo ve stvořeném světě). Zlo vzniká pouze za předpokladu, že existují bytosti, které jsou schopny poznávat, vnímat nebo působit bolest. Stvořená bytost vybavená vědomím je podmínkou vzniku zla. Bůh nemá možnost stvořit jiné božstvo, které by dar svobody a božího života pouze pasivně přijímalo. Druhá studie hledá podstatu křesťanské filozofie. Křesťanská filozofie je dílem rozumu, jehož myšlenkový postup se opírá o objektivní zkušenost. Lidský rozum na základě zkušenosti dospívá k tomu, co zahrnuje náboženské zjevení... Dvě méně významné práce přibližují českému čtenáři výraznou osobnost francouzské katolické filozofie, rozvíjející myšlenkový odkaz Teilharda de Chardin.

Nástin struktury a výklad obsahu definic křesťanské metafyziky vychází důsledně z textů ekumenických koncilů a dokumentů pontifikálních.

Kniha vyšla ve Francii poprvé před dvaceti lety a dočkala se už několika vydání. Nejde o romantickou projekci sbližování mezi křesťanským myšlením a judaismem do doby, kdy došlo k zásadní roztržce v souvislosti s osobou hebrejského učitele, „jehož jméno je Spása“, ale o místy až drsnou demytologizační práci. Její výsledky jsou ovšem paradoxní: evangelia nejsou pozdějšími produkty zhelénizovaných křesťanských společenství napsanými v řečtině, ale vznikla nedlouho po událostech na základě přímo pořizovaných záznamů. Původní hebrejské texty byly přeloženy do řečtiny. Čteme-li evangelia v našich národních jazycích, jde o „překlad překladu“ spojený často s fatální ztrátou informace. Kniha přináší také novou časovou posloupnost evangelií – nejstaršími jsou Janovo a Matoušovo, Lukášovo a především Markovo vznikla později.

Kniha je považována za jeden z nejlepších úvodů do teologie. Autor – významný francouzský katolický filosof – ji napsal jako příručku pro středoškolské studenty připravující se ke studiu na vysoké škole.