Hebrejský Kristus : jazyk a stáří evangelií

Kniha vyšla ve Francii poprvé před dvaceti lety a dočkala se už několika vydání. Nejde o romantickou projekci sbližování mezi křesťanským myšlením a judaismem do doby, kdy došlo k zásadní roztržce v souvislosti s osobou hebrejského učitele, „jehož jméno je Spása“, ale o místy až drsnou demytologizační práci. Její výsledky jsou ovšem paradoxní: evangelia nejsou pozdějšími produkty zhelénizovaných křesťanských společenství napsanými v řečtině, ale vznikla nedlouho po událostech na základě přímo pořizovaných záznamů. Původní hebrejské texty byly přeloženy do řečtiny. Čteme-li evangelia v našich národních jazycích, jde o „překlad překladu“ spojený často s fatální ztrátou informace. Kniha přináší také novou časovou posloupnost evangelií – nejstaršími jsou Janovo a Matoušovo, Lukášovo a především Markovo vznikla později.