Dieser Autor erforscht die komplexen Beziehungen zwischen Individuum und Gesellschaft, oft unter Rückgriff auf persönliche Erfahrungen. Sein Werk verbindet historische und philosophische Reflexionen mit einem scharfen Einblick in die menschliche Psyche. Durch seinen unverwechselbaren Stil deckt er tiefere Wahrheiten über die menschliche Verfassung auf und sucht Sinn in schwierigen Lebenssituationen. Sein Schreiben ist geprägt von dem Bestreben, die Komplexität der Welt und den Platz des Menschen darin zu verstehen.
„Wolke und Walzer“ ist eine der ersten unmittelbaren Auseinandersetzungen mit dem nationalsozialistischen Terror in literarischer Form. In einem breit angelegten Panorama, in dem Täter, Opfer, Mitläufer und Gegner an zahlreichen europäischen Schauplätzen auftreten, erzählt der Roman vom Einbruch des Totalitarismus. Ferdinand Peroutkas persönliche Erlebnisse im Konzentrationslager Buchenwald nehmen dabei eine zentrale Stellung ein. Zum 70. Jahrestag der Befreiung vom Nationalsozialismus erscheint der Roman erstmals in deutscher Übersetzung.
V krátké eseji autor polemizuje s rozhodnutím prezidenta Edvarda Beneše v den, kdy podal abdikaci jako prezident a kdy jeho nerozhodnost způsobila převzetí moci komunisty ve státě v únoru 1948.
Druhý díl výboru promluv Ferdinanda Peroutky psaných pro československé vysílání RFE navazují svým charakterem na díl první. Liší se snad jen tím, že zatímco léta padesátá mohl Peroutka komentovat jako „účastník“, v dalších letech se přece jen projevuje, že mu chybí přímý dotyk československé reality, bezesporu se také mezi řádky projevuje rostoucí rozčarování z pojetí smyslu existence RFE. Přesto se čtenáři dostávají do rukou texty, které mu dovolují nahlédnout zpět do světového dění dvou nikoli bezvýznamných desetiletí minulého století a znovu si oživit dobu, která představovala permanentní spor mezi Západem a Východem, často spíš spor „mocných“ či po moci bažících, kteří nezřídka své diskuse vedli na území a prostřednictvím států malých. Oba díly obsahují poznámky, jmenné rejstříky, díl třetí pak fotografickou přílohu vztahující se ke všem třem dílům zároveň.
Vůbec poprvé se mohou čeští čtenáři seznámit s obrovským množstvím pravidelných promluv Ferdinanda Peroutky psaných pro československé vysílání RFE. V tak velkém rozsahu zatím nebyly knižně publikovány, nejde však o veškeré příspěvky, nýbrž o výbor z nich vycházející ve třech objemných svazcích. První svazek představuje léta padesátá, druhý a třetí pak léta šedesátá a sedmdesátá.
Výběr nejlepších komentářů novináře Ferdinanda Peroutky. Unikátní a dosud nepublikované rozhlasové vstupy z počátečního, mimořádně krutého, období komunistického režimu v Československu. V roce 1951 se Ferdinand Peroutka v New Yorku stal jedním ze zakladatelů rozhlasové stanice Svobodná Evropa a jejím prvním ředitelem. Na rozhlasových vlnách hovořil k lidem doma každý týden řadu let. Jeho politické komentáře představují mimořádně zajímavou část poválečné publicistiky a jsou propojeny průvodním slovem a vysvětlivkami Jana Bednáře, vedoucího redaktora zahraničně politické rubriky Českého rozhlasu a držitele Ceny Ferdinanda Peroutky za rok 2012. Peroutkova zamyšlení nikterak nezastarávají. Naopak jsou nezbytným pramenem poznání české historie i událostí dneška. Unikátní komentáře nalezené v kalifornském archivu Svobodné Evropy zazněly poprvé v pořadu Názory a argumenty na ČRo 6.
Slabé státy nebo státy v úpadku jsou zdrojem mnoha nejvážnějších problémů světa jako je chudoba, AIDS, drogy a terorismus. K vyřešení těchto problémů nabízí Francis Fukuyama nové řešení: Budování státu. Knížka, kterou držíte v ruce, je vážné a významné slovo k situaci současného světa. Napsal ji velmi vlivný autor, který obvykle výstižně vyjadřuje světové problémy.
Třetí díl výboru promluv Ferdinanda Peroutky psaných pro československé vysílání RFE navazují svým charakterem na předešlé dva. Liší se snad jen tím, že zatímco léta padesátá mohl Peroutka komentovat jako „účastník“, v dalších letech se přece jen projevuje, že mu chybí přímý dotyk československé reality, bezesporu se také mezi řádky projevuje rostoucí rozčarování z pojetí smyslu existence RFE. Přesto se čtenáři dostávají do rukou texty, které mu dovolují nahlédnout zpět do světového dění dvou nikoli bezvýznamných desetiletí minulého století a znovu si oživit dobu, která představovala permanentní spor mezi Západem a Východem, často spíš spor „mocných“ či po moci bažících, kteří nezřídka své diskuse vedli na území a prostřednictvím států malých. Oba díly obsahují poznámky, jmenné rejstříky, díl třetí pak fotografickou přílohu vztahující se ke všem třem dílům zároveň.
Studie srovnává západní parlamentní demokracii s komunismem sovětského typu z hlediska demokratických principů coby předpokladu politického fungování vskutku svobodného společenského uspořádání. Interpretace ideových kořenů, vývoje i vzájemné vazby protikladných společenských systémů v období studené války.
Význačný žurnalista konfrontuje principy demokratického a autoritativního politického systému
Vydáno posmrtně v Torontu 1980, autor domýšlí vztah jedince a dějin v jiném podání než je historická realita. Vychází z nápadu možného zachránění Johanky z Arku před upálením a sleduje tragikomický osud hrdinky, která přežila své životní poslání.
Výbor kulturně-politických rozhlasových úvah nesoucí název po památné větě, jíž Ferdinand Peroutka tak často uzavíral své komentáře na vlnách Svobodné Evropy: „Budeme pokračovat.“ Exilové vydání. Uspořádal Jiří Kovtun, grafická úprava Věra Držmíšková, návrh obálky s použitím obrazu Petra Horáka Barbora Munzarová.
Dva výsostní intelektuálové dvacátého století, vyrostlí na kultuře první republiky, dávají nahlédnout v rozhovoru, natočeném v šedesátých letech minulého století v exilu, do svých vzpomínek, postřehů a literárněvědných a filozofických úvah. Jejich hovor se točí mimo jiné kolem německé a české literatury, pražské německo-židovské umělecké společnosti a literární kavárny Arco či kolem Franze Kafky, jeho díla a vztahu k ženám, zejména k Mileně Jesenské. Hodnotí také vztah Karla Čapka a světové literatury, J. W. Goetha a lidové poezie nebo českou a německou výtvarnou avantgardu, zvláště Jana Zrzavého a Tvrdošíjné. Velmi aktuálně zní jejich úvahy o národním charakteru a problematice češství v umění, o významu česko-německého soužití pro kulturu obou etnik a rovněž o stále živém tématu nacionalismu a nacismu. Tento poprvé vydávaný, významný osobní i dobový dokument odkrývá mnoho detailů z kulturního i politického zázemí československé společnosti po první světové válce a svými přesahy má co říct i k dnešku: budoucnost soužití Čechů a Němců nevidí autoři totiž pouze v "odčiňování" či "narovnávání" historie, ale v evropském sjednocení.
Budování státu, které vycházelo v letech 1932 – 1938 nejdříve sešitově a v letech 1933 – 1936 knižně, je stěžejním dílem Ferdinanda Peroutky, politického publicisty, literárního kritika, esejisty a spisovatele, jednoho, jednoho z nejvýraznějších představitelů české kultury 20. století. Budování státu je nepostradatelné pro každého, kdo chce blíže poznat historii vzniku a počátků československého státu. Autorovi se podařilo vyzdvihnout dramatické události a situace, jimiž se doba let 1918 – 1922 vyznačovala, vykreslit výstižné portréty významných osobností politického života té doby a vytvořit působivý obraz velice složitého a nesnadného období.
Dílo popisuje podrobně československou politiku v letech popřevratových za rok 1919. Dílo obsahující uvedené období je ve dvou knihách a čtyřech částech.
Dílo popisuje podrobně československou politiku v letech popřevratových za rok 1919. Dílo obsahující uvedené období je ve dvou knihách a čtyřech částech.
