Ferdinand Peroutka Reihenfolge der Bücher

Výběr nejlepších komentářů novináře Ferdinanda Peroutky. Unikátní a dosud nepublikované rozhlasové vstupy z počátečního, mimořádně krutého, období komunistického režimu v Československu. V roce 1951 se Ferdinand Peroutka v New Yorku stal jedním ze zakladatelů rozhlasové stanice Svobodná Evropa a jejím prvním ředitelem. Na rozhlasových vlnách hovořil k lidem doma každý týden řadu let. Jeho politické komentáře představují mimořádně zajímavou část poválečné publicistiky a jsou propojeny průvodním slovem a vysvětlivkami Jana Bednáře, vedoucího redaktora zahraničně politické rubriky Českého rozhlasu a držitele Ceny Ferdinanda Peroutky za rok 2012. Peroutkova zamyšlení nikterak nezastarávají. Naopak jsou nezbytným pramenem poznání české historie i událostí dneška. Unikátní komentáře nalezené v kalifornském archivu Svobodné Evropy zazněly poprvé v pořadu Názory a argumenty na ČRo 6.

Dva výsostní intelektuálové dvacátého století, vyrostlí na kultuře první republiky, dávají nahlédnout v rozhovoru, natočeném v šedesátých letech minulého století v exilu, do svých vzpomínek, postřehů a literárněvědných a filozofických úvah. Jejich hovor se točí mimo jiné kolem německé a české literatury, pražské německo-židovské umělecké společnosti a literární kavárny Arco či kolem Franze Kafky, jeho díla a vztahu k ženám, zejména k Mileně Jesenské. Hodnotí také vztah Karla Čapka a světové literatury, J. W. Goetha a lidové poezie nebo českou a německou výtvarnou avantgardu, zvláště Jana Zrzavého a Tvrdošíjné. Velmi aktuálně zní jejich úvahy o národním charakteru a problematice češství v umění, o významu česko-německého soužití pro kulturu obou etnik a rovněž o stále živém tématu nacionalismu a nacismu. Tento poprvé vydávaný, významný osobní i dobový dokument odkrývá mnoho detailů z kulturního i politického zázemí československé společnosti po první světové válce a svými přesahy má co říct i k dnešku: budoucnost soužití Čechů a Němců nevidí autoři totiž pouze v "odčiňování" či "narovnávání" historie, ale v evropském sjednocení.

Třetí díl výboru promluv Ferdinanda Peroutky psaných pro československé vysílání RFE navazují svým charakterem na předešlé dva. Liší se snad jen tím, že zatímco léta padesátá mohl Peroutka komentovat jako „účastník“, v dalších letech se přece jen projevuje, že mu chybí přímý dotyk československé reality, bezesporu se také mezi řádky projevuje rostoucí rozčarování z pojetí smyslu existence RFE. Přesto se čtenáři dostávají do rukou texty, které mu dovolují nahlédnout zpět do světového dění dvou nikoli bezvýznamných desetiletí minulého století a znovu si oživit dobu, která představovala permanentní spor mezi Západem a Východem, často spíš spor „mocných“ či po moci bažících, kteří nezřídka své diskuse vedli na území a prostřednictvím států malých. Oba díly obsahují poznámky, jmenné rejstříky, díl třetí pak fotografickou přílohu vztahující se ke všem třem dílům zároveň.

Druhý díl výboru promluv Ferdinanda Peroutky psaných pro československé vysílání RFE navazují svým charakterem na díl první. Liší se snad jen tím, že zatímco léta padesátá mohl Peroutka komentovat jako „účastník“, v dalších letech se přece jen projevuje, že mu chybí přímý dotyk československé reality, bezesporu se také mezi řádky projevuje rostoucí rozčarování z pojetí smyslu existence RFE. Přesto se čtenáři dostávají do rukou texty, které mu dovolují nahlédnout zpět do světového dění dvou nikoli bezvýznamných desetiletí minulého století a znovu si oživit dobu, která představovala permanentní spor mezi Západem a Východem, často spíš spor „mocných“ či po moci bažících, kteří nezřídka své diskuse vedli na území a prostřednictvím států malých. Oba díly obsahují poznámky, jmenné rejstříky, díl třetí pak fotografickou přílohu vztahující se ke všem třem dílům zároveň.

Budování státu, které vycházelo v letech 1932 – 1938 nejdříve sešitově a v letech 1933 – 1936 knižně, je stěžejním dílem Ferdinanda Peroutky, politického publicisty, literárního kritika, esejisty a spisovatele, jednoho, jednoho z nejvýraznějších představitelů české kultury 20. století. Budování státu je nepostradatelné pro každého, kdo chce blíže poznat historii vzniku a počátků československého státu. Autorovi se podařilo vyzdvihnout dramatické události a situace, jimiž se doba let 1918 – 1922 vyznačovala, vykreslit výstižné portréty významných osobností politického života té doby a vytvořit působivý obraz velice složitého a nesnadného období.

První svazek je věnován událostem z r. 1918-1919, tedy pádu monarchie, vzniku ČSR a prvním krokům české politiky.

První svazek je věnován událostem z r. 1918-1919, tedy pádu monarchie, vzniku ČSR a prvním krokům české politiky.

První svazek je věnován událostem z r. 1918-1919, tedy pádu monarchie, vzniku ČSR a prvním krokům české politiky.

První svazek je věnován událostem z r. 1918-1919, tedy pádu monarchie, vzniku ČSR a prvním krokům české politiky.