Herbert Witzenmann Reihenfolge der Bücher

Die „Lichtmaschen“ enthalten die in Briefform an Jutta Knobel-Weitz niedergelegten Erinnerungen von Herbert Witzenmann an seine Geburt, an die frühen Jahre in Pforzheim und Garmisch-Partenkirchen, seine Eltern und Grosseltern, an die musikalischen Erziehung am Klavier und vor allem an seine Begegnungen und Gespräche mit Rudolf Steiner in Stuttgart und Dornach. Die zwischen 1905 und 1924 erlebten Ereignisse wurden zwischen 1969 und 1971 aufgeschrieben. Diese Autobiographie in Briefen des grossen Philosophen erschienen zeitgleich mit seinem autobiographischen Roman „Silberlöffelchen“, das er ursprünglich unter dem Pseudonym Paul Udeis zu veröffentlichen gedachte.

Zásady Všeobecné anthroposofické společnosti jako životní základna a cesta školení. Pro toho, kdo si chce utvořit úsudek o vývoji Anthroposofické společnosti, mohou úvahy autora být nápomocné, neboť objasňují podstatu impulzu, jenž má význam nikoli pouze pro určitou skupinu, ale pro každé opravdu moderní společenství.

Chceme i nadále popírat svou poznávací schopnost, nebo ji budeme používat? Chceme i nadále trávit náš sociální život beze smyslu, nebo mu dáme smysl? Chceme i nadále využívat zemi pro uspokojování svých tužeb, nebo si uvědomíme svou povinnost vůči ní? To jsou tři rozhodnutí, před nimiž dnes stojíme. Kniha Rozhodnutí – 1984 Herberta Witzenmanna ukazuje nesmírnou důležitost těchto rozhodnutí a naznačuje cesty, kudy bychom se v oblasti poznávání, sociálního života a vztahu k zemi měli vydat.

Autor prezentuje nové myšlenky k uspořádání hospodářského života, které mají největší aktuálnost vzhledem k celé řadě problémů, se kterými se potýkají také postkomunistické země. Otázky zajištění produktivního využití výrobních prostředků, otázka produktivity práce, předpoklady a význam správného úvěrování, otázka po tvorbě spravedlivých cen a problém rostoucí nezaměstnanosti. Na všechny tyto otázky nelze nalézt žádné opravdové odpovědi bez vývoje moderního světového názoru. S vědeckou průkazností líčí autor konkrétní odpovědi, které z takového světového názoru vyplývají.

Herbert Witzenmanns Schrift untersucht die Dichtung von Albert Steffen (1884-1963), der den großen Motiven der christlich-abendländischen Tradition neue Formen verleiht. Steffens Werk spiegelt die Dialektik zwischen Entpersönlichung und Erstarrung sowie zwischen Beseligungssehnsucht und Sinnlichkeit wider und zeigt den Kampf des Menschen um inneres Gleichgewicht und schöpferische Freiheit in einer zeitgemäßen Metamorphose. Durch seine bewusste und verantwortungsvolle Handhabung des künstlerischen Prozesses, geprägt von seiner lebenslangen Auseinandersetzung mit Rudolf Steiner und der von ihm begründeten Geisteswissenschaft, erschließt Steffen den Zugang zu den wahren Nöten und ungehobenen Schätzen der heutigen Dichtung. Witzenmann beleuchtet zentrale Aspekte von Steffens Schaffen in vier originellen Werkbetrachtungen und entwirft eine spirituell-psychologische Studie, die die geistige Biographie des Dichters skizziert. Das zentrale Motiv von Steffens Werk ist die ehrfürchtige Anschauung der unversieglichen Kraft liebend-erkennender Menschlichkeit. Herbert Witzenmann gilt als bedeutender Fortsetzer der Geisteswissenschaft Rudolf Steiners und hat maßgeblich zur zeitgemäßen Ausgestaltung dieser Disziplin beigetragen.