Chiméra

Mehr zum Buch

Chiméra je nejslavnějším a nejvýznamnějším románem Sebastiana Vassalliho (1941–2015), který za ni v roce 1990 obdržel významnou italskou cenu Premio Strega (posléze se odmítal literárních soutěží účastnit). Chiméra přivádí čtenáře do doby na přelomu 16. a 17. století, do Lombardie, do oblasti Pádské nížiny, především do již neexistující vesnice Zardino a jejího okolí, míst, kde se v tvrdých podmínkách pěstovala rýže. Autor vytáhl na světlo denní příběh, zasutý hluboko v minulosti a na tehdejší dobu celkem běžný, příběh dívky jménem Antonia, „zardinské čarodějnice“, která ve dvaceti letech skončila upálená na hranici jen proto, že byla jiná než ostatní. Antonia je nalezenec, vyrůstala v Novaře v sirotčinci u jeptišek. V deseti letech si ji k sobě do Zardina vzali bezdětní manželé Nidasiovi, což nebylo nic neobvyklého, ve většině případů si však adoptivní rodiče udělali z nalezence služku, kdežto Nidasiovi se k Antonii chovali jako k vlastní. Zato ve vesnici ji měl rád jen málokdo, přestože byla milá a hodná, lidé jí nemohli odpustit její krásu, její svým způsobem výjimečné postavení. A lidská nenávist, spojená s nevědomostí a strachem, dohnala Antoniu před inkviziční soud, který neznal slitování. Sebastiano Vassalli v této strhující historické fresce líčí se syrovou objektivitou, důkladností a bez příkras drsný každodenní život a tíživé ovzduší, jaké v tomto cípu světa panovalo za protireformace v době španělské nadvlády.