Sebastiano Vassalli Bücher

Vor der Kulisse des geistigen und gesellschaftlichen Lebens im frühen 17. Jahrhundert erzählte Geschichte eines Findelkindes, das nach bösartigen Verleumdungen der Inquisition zum Opfer fällt.

"Ein Roman von großem erzählerischem Atem" schrieb die Zeitung "Corriere della Sera" über diesen von 1893-1920 in Palermo spielenden Mafia-Roman. Dem Autor gelingt es, den psychologischen und historischen Wurzeln der Verbrecherorganisation nachzuspüren und ein eindrucksvolles Bild ihrer frühen Protagonisten zu zeichnen

Eine kleine, befremdende und überraschende Erzählung über einen Mythos. Giacomo Casanova verbrachte seine letzten Jahre auf dem Schloss des Grafen von Waldstein in Böhmen als Bibliothekar. Ein Leben mit 40.000 Büchern, mit dem Schreibpult, der Erinnerung und kleinlichem Streit wie im Treppenhaus eines Mietshauses statt in großen Konflikten mit den europäischen Geistern der Zeit, wie der Mann aus Venedig es für angemessen gehalten hätte. Das Ende eines virtuos gestalteten Lebens - in der böhmischen Provinz.

Ein knauseriger Pfarrer, ein aderlassender Priesterarzt, eine magersüchtige Heilige, ein Fälscher, ein Bandit … und dann die Menschen der Unterwelt, Metallarbeiter an der 'Schmelze', schwarze Männer, von Gott und vom Teufel verlassen. Und Napoleons Armee, die rechtzeitig erscheint, um die Last des Elends zu vervielfachen, und die zu früh wieder abzieht, um das Treiben der Privilegierten zu stören. In diesem Buch wendet sich Vassalli einem Thema zu, das ihn auch in La Notte della Cometa fasziniert: der Wahnsinn als heroische Fähigkeit, sich in seinen eigenen Wahnvorstellungen zu verlieren. Mattio ist die jüngste Figur aus Vassallis Sammlung von Verlierern. Jede seiner Niederlagen ist sowohl Zeugnis als auch Anklage. Der Protest, absolut und ohne Hoffnung, der hier und da im Roman zum Vorschein tritt, spiegelt sich im Heute und dokumentiert eindrucksvoll, wie die Zeiten sich geändert haben. Die Welt dreht sich immer weiter, mit all ihren Verrückten, die der Schriftsteller mit Zuneigung betrachtet, und mit all den 'normalen' Menschen, die oft sonderbarer sind als die Verrückten und zerstörender.

Kniha Noc komety Sebastiana Vassalliho vyšla poprvé už před třiceti lety (1984) a dodnes budí pozornost čtenářů, kritiky a široké kulturní obce. Autor v ní totiž boří řadu mýtů o italském prokletém básníkovi Dinu Campanovi (1885–1932), s jehož jedinou sbírkou Orfické zpěvy se mohli i čeští čtenáři seznámit ve výboru nazvaném Šílený Orfeus, který v roce 1968 připravil a přeložil Jan Vladislav. Na základě mnohaletého bádání se Vassallimu podařilo svým nezaměnitelným stylem sepsat skvěle zdokumentovanou biografii tohoto podivuhodného muže a jeho střet se světem. „Byl jsi už někdy milován, Dino?“ ptá se spisovatelka Sibilla Aleramová, s níž básník prožil bouřlivý a trýznivý milostný vztah. Zřejmě v tu chvíli netuší, jak podstatná je její otázka. Dino Campana byl odvrhován už v raném dětství matkou, jen těžce snášen otcem, vysmíván svým okolím, nepřijímán módními literárními kruhy, všemi opovrhován. Vassalli líčí jeho několikeré neodůvodněné internace v psychiatrických léčebnách, jeho studijní a milostné peripetie, jeho útěky, potulky i dlouhé cesty do zahraničí, konec jeho života v blázinci. Podává strhující příběh básníka, jenž literárním nebem prolétl jako kometa. Překlad veršů Dina Campany Jiří Pelán.

Vergilius s Maecenatem v zemi Rasnů. Vergilius má na objednávku císaře Augusta napsat oslavný epos o římském národě, a tak se svým sekretářem Řekem Timodemem a významným Římanem etruského původu Maecenatem podnikne cestu do Etrurie neboli země Rasennů, jejichž tisíciletá civilizace je na svém sklonku. V podzemí chrámu, kde jsou uchovávány dějiny Etrusků, které nikdy nebyly sepsány, je jim dáno cestovat do minulosti a prožít nespočet životů. Poznání je to však skličující – historie předků se hemží zločiny a všemožnými zvěrstvy. Navíc Etruskové přes znalost písma odmítají písemnictví, nevede podle nich k nesmrtelnosti, nýbrž ke smrti. Vergilius naopak věří v očistnou moc poezie, a pro povznesení lidstva tedy krvavé dějiny vybělí. Epos Aeneis pak sice opěvá ctnosti bájných hrdinů, ale svému autorovi nepřinese uspokojení a pro Etrusky skutečně znamená konec jejich civilizace. Vassalliho strhující román o tajemstvím obestřené kultuře je zároveň zamyšlením nad časem, dějinami a jejich věčným opakováním: cesta do minulosti začíná i končí v nejsoučasnější přítomnosti.

Perché il cadavere di un commesso viaggiatore viene trovato nel più grande cimitero di automobili della città? Per quale ragione un intellettuale omosessuale viene ucciso con un busto di Bizet? Come finisce la storia sentimentale fra uno scrittore, che si chiama Sebastiano, e una prostituta africana? Come si eccita sessualmente un collezionista di mantidi religiose? Tutte queste storie e molte altre danno vita a un libro che racconta le mutazioni antropologiche dell'uomo contemporaneo e la dissoluzione senza speranze dei miti che ci hanno accompagnato dalla Rivoluzione Francese fino all'altroieri.