Sapientia nostra. Filosofie a teologie po pařížském odsouzení v roce 1277

Studie se soustřeďuje na debatu o chápání moudrosti, začínající na sklonku 13. století. Tuto debatu je možno chápat jako reakci na aristotelský model vědy s jeho rozli­šováním teoretického a praktického vědění a jasně stanovenou hranicí mezi metafyzikou a teologií zjevení. Výchozím bodem kritické konfrontace s tímto modelem se v dobové diskusi stává integrativní pojetí moudrosti, s nímž je zároveň spojen eminentně etický impuls.