Mehr zum Buch
Ve svém třetím delším prozaickém díle z roku 1970 Bernhard představuje postavu Konráda a jeho manželku, která je upoutaná na kolečkové křeslo. Konrád zakoupil opuštěnou vápenku v Rakousku, aby získal klid pro sepsání studie o sluchu, o niž se pokouší více než dvacet let. Společně se ženou se izolují od světa a snaží se napsat epochální práci, avšak čím více se na ni soustředí, tím více se od ní vzdaluje. Jeho psaní neustále selhává, a tak se smrt stává posledním aktem, který může jeho životu dát smysl: na Vánoce, v den narození Spasitele, zastřelí svou ženu. O dva dny později je nalezen promrzlý v žumpě a bez odporu je odveden policií. Román zkoumá příčiny této smrti a neúspěchu v psaní, přičemž se dotýká témat deprimujícího dětství a nesnesitelné každodennosti. Konrád a jeho žena představují typické protiklady: on preferuje politiku a akci, zatímco ona se zaměřuje na poetickou existenci a kontemplaci. Konrádovo duševní postižení kontrastuje s tělesným postižením jeho manželky. O jeho světě se dozvídáme z vyprávění zástupce životní pojišťovny, který skládá Konrádovy výroky z hospodských tlachů a svědectví dvou správců, kteří byli nejblíže jeho životu.
Buchkauf
Vápenka, Thomas Bernhard, Tomáš Dimter
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2005
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Hardcover)
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Titel
- Vápenka
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Thomas Bernhard, Tomáš Dimter
- Verlag
- Prostor
- Erscheinungsdatum
- 2005
- Einband
- Hardcover
- ISBN10
- 8072601490
- ISBN13
- 9788072601493
- Reihe
- Kuratierte Auswahl
- Střed (Prostor)
- Schlagwörter
- Belletristik, Historisches Thema, Klassiker, Deutsche Literatur, Deutschland, 20. Jahrhundert, Österreichische Literatur, Experimentelle Literatur, Soziopathie
- Erstveröffentlichung
- 1970
- Originaltitel
- Das Kalkwerk
- Bewertung
- 4,05 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Ve svém třetím delším prozaickém díle z roku 1970 Bernhard představuje postavu Konráda a jeho manželku, která je upoutaná na kolečkové křeslo. Konrád zakoupil opuštěnou vápenku v Rakousku, aby získal klid pro sepsání studie o sluchu, o niž se pokouší více než dvacet let. Společně se ženou se izolují od světa a snaží se napsat epochální práci, avšak čím více se na ni soustředí, tím více se od ní vzdaluje. Jeho psaní neustále selhává, a tak se smrt stává posledním aktem, který může jeho životu dát smysl: na Vánoce, v den narození Spasitele, zastřelí svou ženu. O dva dny později je nalezen promrzlý v žumpě a bez odporu je odveden policií. Román zkoumá příčiny této smrti a neúspěchu v psaní, přičemž se dotýká témat deprimujícího dětství a nesnesitelné každodennosti. Konrád a jeho žena představují typické protiklady: on preferuje politiku a akci, zatímco ona se zaměřuje na poetickou existenci a kontemplaci. Konrádovo duševní postižení kontrastuje s tělesným postižením jeho manželky. O jeho světě se dozvídáme z vyprávění zástupce životní pojišťovny, který skládá Konrádovy výroky z hospodských tlachů a svědectví dvou správců, kteří byli nejblíže jeho životu.