Nahoře bez

Označit, kopírovat, vložit a hotovo. Stačí několik kliknutí a fotografie s dokonalou postavou v titěrných bikinách na pláži snů je na světě. Skutečná krása made by Photoshop. Kniha pro dívky o tom, co se nejspíše děje ve školách a že ani nejlepší kamarádi nás mnohdy nedokáží zachránit před špatným rozhodnutím. Kniha Nahoře bez vypráví o nenápadné třináctileté Amélii, která to teď vážně nemá jednoduché. Moc ráda by spoustu věcí ve svém životě jednoduše zaretušovala jako fotografie v nějaké appce. Jenže to není tak snadné. Její rodiče právě procházejí manželskou krizí. Nejlepší a jediný kamarád z dětství Nick, se kterým ji pojí spousta skvělých zážitků, jí najednou připadá otravný, dětinský - prostě divný. Navíc začala letos chodit na gymnázium a neustále musí poslouchat urýpané komentáře spolužáků, kteří si utahují z jejího vzhledu. Protože právě tohle ji trápí nejvíc – nenávidí své tělo, připadá jí odporné. Na břichu je toho moc, na hrudníku zase zoufale málo. Nebo spíš vůbec nic. Má tělo jako pyramida – dole širší než nahoře. A ona by moc ráda vypadala jako přesýpací hodiny. A tak si sama pro sebe upravuje snímky vlastního těla ve Photoshopu. Jenže to nepomáhá. Do školy raději nosí pytlovité oblečení a s oblibou si půjčuje široké košile z tátovy šatní skříně. A ještě k tomu všemu se jí líbí Elias. Chodí o dva ročníky výš, má sportovní postavu, široká ramena, trénuje na boxovacím pytli a nejspíš ani netuší, že někdo jako ona existuje. Amélie je do něho blázen a dala by nevím co na světě, jen aby si jí konečně všiml. Všechno se rázem změní, když začne do třídy chodit nová spolužačka Kira. Je úplně jiná než Amélie: neláme si hlavu s vlastními faldíky, nosí barevné topy, upnuté kalhoty, maluje si oči na černo a hlavně se vůbec netrápí tím, co si o ní myslí okolí. Amélie se s ní skamarádí a brzy si díky ní začne zase věřit. Ale hlavně - Kira zná Eliase, a jakmile si všimne, že je do něj Amélie zakoukaná, bez rozpaků ji s ním seznámí. Amélie nechápe. Stane se totiž něco naprosto nečekaného: Elias jí nedá košem a projeví o ni zájem. Začnou si pravidelně volat. Amélie je zpočátku nadšená. Svěřuje se mu se svými trablemi, může se mu na dálku vyplakat na rameni. Elias se dokáže vcítit do toho, co prožívá, dává jí najevo, že je ta pravá a že na jejím těle není nic špatného. Jejich vztah je čím dál důvěrnější a Amélie má pocit, že ani rodiče a kamarádi jí nerozumí tak jako on. Brzy však přestává ztrácet kontrolu nad tím, co se mezi ní a Eliasem děje… Elias ji jednoho dne nečekaně požádá, ať se mu před kamerou ukáže nahá, že prý se tak poznají ještě víc. Amélii to zaskočí. Na druhou stranu nemá sílu odmítnout. Může mu přece věřit, nebo snad ne? Elias na ni naléhá. A tak se rozhodne, že mu pošle „jenom“ fotku nahoře bez. Eliasovi to stačí. Prozatím. Na druhý den si však všichni spolužáci její plochý hrudník prohlížejí na třídním chatu. Amélie je zoufalá. Odhání od sebe kamarády, kteří jí chtějí pomoct situaci vyřešit, odmítá se svěřit rodičům. Nakonec se v ní probudí nečekaná odvaha a zachová se opravdu cool - překvapivě obrátí Eliasovu zradu proti němu samotnému… *** „Jutta Nymphius se ve své první knize pro mládež věnuje čím dál problematičtějšímu fenoménu naší doby: srovnávání s jinými lidmi na internetu.“ Ulirke Schimming (Letteraturen - elektronický magazín o literatuře pro děti a mládež) „Skvělá kniha na aktuální téma.“ Nicole Lehmann „Kniha Jutty Nymphius řeší důležité téma, které trápí spoustu mladých dívek v tomto věku: akceptování vlastního těla.“ „Autorka ukazuje čtenářkám a čtenářům, jak rychle se mohou stát obětí sextingu a kyberšikany. Dává jim jasně najevo, jak snadné je se v online světě přetvařovat a předstírat důvěru.“ Janett Cernohuby „Příběhy, které autorka vypráví, jsou stejně rozmanité jako místa, kde žije. Všechny však mají společné jedno: jsou blízké realitě života dětí a mládeže. Hlavní hrdinové se často ocitají v mezních situacích, které vyžadují především jedno: odvážné rozhodnutí.“ „Hlavní hrdinka načerpá z vlastního pádu obrovskou sílu a obrátí rozuzlení nečekaným směrem. To je od autorky rafinovaný, i když trochu idealizovaný tah.“ Manuela Hantschel