Buchbewertung
Mehr zum Buch
Kniha analyzuje vize a úvahy o budoucnosti slovenských zemí, jak je formulovaly v průběhu první světové války, tedy v době uherské sounáležitosti Slovenska, jednotlivé skupiny tamních politických myslitelů. V širším kontextu vychází z popisu předválečných vztahů Slováků s dalšími národy středoevropského prostoru a rozebírá jejich postavení doma i v zahraničí včetně nastínění ideových směrů, z nichž úvahy o začlenění země vycházely. V tomto smyslu se tak věnuje kromě jiného i doposud ne zcela rozřešeným otázkám původu meziválečného čechoslovakismu a případným plánovaným alternativám ke vzniku poválečného státu Čechů a Slováků. Na těchto základech pak autor rozvíjí široký obraz slovenského odboje během první světové války. Klíčové události spolupráce obou národů během let 1914–1918 jsou tak podány z poněkud nezvyklého úhlu, který však může lépe ozřejmit, zdali bylo utvoření česko-slovenského státu v souladu s dlouhodobými slovenskými politickými snahami, zda bylo výlučnou alternativou pro dobovou politickou diskusi či zda se Slovensko mohlo na základě téže logiky po první světové válce stát součástí i jiného státního útvaru.
Buchkauf
Slovenské vize: Velká válka, krajané a představy o budoucím státu (1914-1918), Tomáš Bandžuch
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2014
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback)
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Titel
- Slovenské vize: Velká válka, krajané a představy o budoucím státu (1914-1918)
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Tomáš Bandžuch
- Verlag
- Akropolis
- Erscheinungsdatum
- 2014
- Einband
- Paperback
- ISBN10
- 8074700593
- ISBN13
- 9788074700590
- Reihe
- Schlagwörter
- Sachbücher, Sozialwissenschaften, Historisches Thema, Geschichte, Politikwissenschaft, Politik, Tschechische & slowakische Geschichte, 20. Jahrhundert, Tschechoslowakei, Slowakei, Exil, Österreich-Ungarn, Nationale Identität, Nationale Bewegung, Tschechen und Slowaken
- Bewertung
- 4,65 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Kniha analyzuje vize a úvahy o budoucnosti slovenských zemí, jak je formulovaly v průběhu první světové války, tedy v době uherské sounáležitosti Slovenska, jednotlivé skupiny tamních politických myslitelů. V širším kontextu vychází z popisu předválečných vztahů Slováků s dalšími národy středoevropského prostoru a rozebírá jejich postavení doma i v zahraničí včetně nastínění ideových směrů, z nichž úvahy o začlenění země vycházely. V tomto smyslu se tak věnuje kromě jiného i doposud ne zcela rozřešeným otázkám původu meziválečného čechoslovakismu a případným plánovaným alternativám ke vzniku poválečného státu Čechů a Slováků. Na těchto základech pak autor rozvíjí široký obraz slovenského odboje během první světové války. Klíčové události spolupráce obou národů během let 1914–1918 jsou tak podány z poněkud nezvyklého úhlu, který však může lépe ozřejmit, zdali bylo utvoření česko-slovenského státu v souladu s dlouhodobými slovenskými politickými snahami, zda bylo výlučnou alternativou pro dobovou politickou diskusi či zda se Slovensko mohlo na základě téže logiky po první světové válce stát součástí i jiného státního útvaru.