Parameter
- 181 Seiten
- 7 Lesestunden
Mehr zum Buch
Shromážděné studie se v návaznosti na dřívější autorovu monografii „Also: nazdar!“ Aspekty textové vícejazyčnosti (2003) zaměřují na problematiku vztahů mezi češtinou a cizími jazyky ve vybraných dílech novodobé české literatury. První z textů si všímá uplatnění němčiny a slovenštiny v próze Boženy Němcové. Následuje interpretace funkcí cizích jazyků v poezii Vladimíra Holana. Nejvíce pozornosti je věnováno próze druhé poloviny 20. století a počátku století jedenadvacátého. Vladimír Körner a Ladislav Fuks reprezentují spisovatele, kteří cizí jazyky využívají jako prostředek charakterizační i jako nositele vyhraněných hodnot. Na čtyřech příkladech (Jáchym Topol, Jan Vrak, Petra Hůlová, Bára Gregorová) jsou pak ukázány osobité způsoby zacházení s vícejazyčností v současných, postmodernismem ovlivněných prozaických dílech. V závěrečné části souboru je mj. podán přehled výzkumů vícejazyčnosti v literatuře.
Buchkauf
Nejen jazykem českým, Petr Mareš
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2012
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback)
Keiner hat bisher bewertet.
- Titel
- Nejen jazykem českým
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Petr Mareš
- Erscheinungsdatum
- 2012
- Einband
- Paperback
- Seitenzahl
- 181
- ISBN10
- 8073083949
- ISBN13
- 9788073083946
- Reihe
- Schlagwörter
- Sachbücher, Sozialwissenschaften, Kunst & Kultur, Literaturwissenschaft, Tschechische Literatur, Mehrsprachigkeit
- Beschreibung
- Shromážděné studie se v návaznosti na dřívější autorovu monografii „Also: nazdar!“ Aspekty textové vícejazyčnosti (2003) zaměřují na problematiku vztahů mezi češtinou a cizími jazyky ve vybraných dílech novodobé české literatury. První z textů si všímá uplatnění němčiny a slovenštiny v próze Boženy Němcové. Následuje interpretace funkcí cizích jazyků v poezii Vladimíra Holana. Nejvíce pozornosti je věnováno próze druhé poloviny 20. století a počátku století jedenadvacátého. Vladimír Körner a Ladislav Fuks reprezentují spisovatele, kteří cizí jazyky využívají jako prostředek charakterizační i jako nositele vyhraněných hodnot. Na čtyřech příkladech (Jáchym Topol, Jan Vrak, Petra Hůlová, Bára Gregorová) jsou pak ukázány osobité způsoby zacházení s vícejazyčností v současných, postmodernismem ovlivněných prozaických dílech. V závěrečné části souboru je mj. podán přehled výzkumů vícejazyčnosti v literatuře.