Gratis Versand ab € 14,99. Mehr Infos.
Bookbot

Deník zkoušek Tragédie Carmen Petera Brooka

Mehr zum Buch

Peter Brook patří k nejvýznamnějším divadelním režisérům a experimentátorům v celosvětovém měřítku. Inscenoval od roku 1950 desítky představení a režíroval uznávané filmové adaptace. V roce 1981 nazkoušel v divadle Bouffes du Nord v Paříži Tragédii Carmen, kterou převedl i do filmové podoby. Deník pořizovaný Michelem Rostainem během zkoušení hry je autentickým svědectvím režisérovy otevřené a pečlivé práce se souborem. Popisuje především, jak se Brook snaží zbavit operní pěvce veškerých manýr a hereckých stereotypů například permanentní cvičení hlasu, pohybů a gest, využití fotografií či filmu pro evokaci prostředí a charakterů. Na konkrétních příkladech popisuje i jednotlivá herecká cvičení, improvizace a překážky, s nimiž Brook při zkoušení zápasil, promýšlení jejich jednání či improvizované přehrávání scén a interakcí postav. Finální podoba inscenace se rodí z intenzivní spolupráce celého souboru.

Buchkauf

Deník zkoušek Tragédie Carmen Petera Brooka, Jana Pilátová, Jiří Adámek, Michel Rostain

Sprache
Erscheinungsdatum
2013
product-detail.submit-box.info.binding
(Paperback)
Wir benachrichtigen dich per E-Mail.

Lieferung

  • Gratis Versand ab 14,99 € in ganz Österreich! Mehr Infos.

Zahlungsmethoden

Keiner hat bisher bewertet.Abgeben

Titel
Deník zkoušek Tragédie Carmen Petera Brooka
Sprache
Tschechisch
Erscheinungsdatum
2013
Einband
Paperback
ISBN10
8073312751
ISBN13
9788073312756
Reihe
Originaltitel
Journal des répétitions de La tragédie de Carmen
Beschreibung
Peter Brook patří k nejvýznamnějším divadelním režisérům a experimentátorům v celosvětovém měřítku. Inscenoval od roku 1950 desítky představení a režíroval uznávané filmové adaptace. V roce 1981 nazkoušel v divadle Bouffes du Nord v Paříži Tragédii Carmen, kterou převedl i do filmové podoby. Deník pořizovaný Michelem Rostainem během zkoušení hry je autentickým svědectvím režisérovy otevřené a pečlivé práce se souborem. Popisuje především, jak se Brook snaží zbavit operní pěvce veškerých manýr a hereckých stereotypů například permanentní cvičení hlasu, pohybů a gest, využití fotografií či filmu pro evokaci prostředí a charakterů. Na konkrétních příkladech popisuje i jednotlivá herecká cvičení, improvizace a překážky, s nimiž Brook při zkoušení zápasil, promýšlení jejich jednání či improvizované přehrávání scén a interakcí postav. Finální podoba inscenace se rodí z intenzivní spolupráce celého souboru.