
Parameter
- 117 Seiten
- 5 Lesestunden
Mehr zum Buch
Knižní studie analyzuje českou literární kritiku devadesátých let z hlediska politického čtení a je důležitým příspěvkem k otázce recepce románové tvorby Michala Viewegha nebo dobovým diskusím o autenticitě v literatuře. V první části jsou představeny základní tendence polské literární kritiky stejného období, které jsou vzhledem k českému kontextu použity jako kontrastní rastr, jenž problematizuje některé předpoklady naší literární historie. Ve druhé části jsou diskutovány pojmy politiky a policie (Ranciere), depolitizace (Schmitt, Barthes) a ideologie (Eagleton), jež jsou přizpůsobeny specifikům českého prostředí. Praktická část je věnována politické interpretaci kritické recepce tří románů Michala Viewegha. Největší důraz je kladen na témata těchto debat, jež v sobě obsahují potlačená politická sdělení - boj o historický narativ o minulém režimu nebo spor o vysokou a nízkou literaturu, který v sobě zrcadlí bezradnost literárního pole způsobenou tlakem komerčního knižního trhu. Součástí této části jsou také dva exkurzy - do debat o tzv. autentické literatuře a dvou programních manifestech -, na jejichž příkladech je patrné, že se české literární pole od politiky oddělilo pouze rétoricky a jeho výsledkem není větší autonomie, ale naopak nereflektovaná heteronomie.
Buchkauf
Literatura bez úvazků?, Hana Blažková
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2022
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback)
Hier könnte deine Bewertung stehen.
- Titel
- Literatura bez úvazků?
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Hana Blažková
- Erscheinungsdatum
- 2022
- Einband
- Paperback
- Seitenzahl
- 117
- ISBN10
- 8076710812
- ISBN13
- 9788076710818
- Reihe
- Schlagwörter
- Sachbücher, Sozialwissenschaften, Kunst & Kultur, Literaturwissenschaft, Tschechische Literatur, Literarische Kritik, Polnische Literatur, Kritik, Literatur und Politik, 90er Jahre des 20. Jahrhunderts
- Bewertung
- 4 von 5 Sternen
- Beschreibung
- Knižní studie analyzuje českou literární kritiku devadesátých let z hlediska politického čtení a je důležitým příspěvkem k otázce recepce románové tvorby Michala Viewegha nebo dobovým diskusím o autenticitě v literatuře. V první části jsou představeny základní tendence polské literární kritiky stejného období, které jsou vzhledem k českému kontextu použity jako kontrastní rastr, jenž problematizuje některé předpoklady naší literární historie. Ve druhé části jsou diskutovány pojmy politiky a policie (Ranciere), depolitizace (Schmitt, Barthes) a ideologie (Eagleton), jež jsou přizpůsobeny specifikům českého prostředí. Praktická část je věnována politické interpretaci kritické recepce tří románů Michala Viewegha. Největší důraz je kladen na témata těchto debat, jež v sobě obsahují potlačená politická sdělení - boj o historický narativ o minulém režimu nebo spor o vysokou a nízkou literaturu, který v sobě zrcadlí bezradnost literárního pole způsobenou tlakem komerčního knižního trhu. Součástí této části jsou také dva exkurzy - do debat o tzv. autentické literatuře a dvou programních manifestech -, na jejichž příkladech je patrné, že se české literární pole od politiky oddělilo pouze rétoricky a jeho výsledkem není větší autonomie, ale naopak nereflektovaná heteronomie.