Tekutý život

Tekutý život přispívá k rostoucí nerovnosti, nejistotě a nedůvěře. Moderní společnost opustila své sociální základy a stabilní řád transformovala na měkkou a pružnou formu, domnívajíc se, že tím dosáhne maximální otevřenosti. Tato společnost však nedokáže trvale udržet tvar, její podoby jsou krátkodobé a cíle méně angažované. Lidé se opírají o minimum jistot a stále méně spoléhají na solidaritu a odpovědnost jednotlivce. Zygmunt Bauman, autor teorie o „tekutosti“ světa, ve své knize navazuje na svou známou publikaci o tekuté modernitě. Jako kritik globalizace poukazuje na její negativní dopady na lidskou společnost. I když se vymezuje vůči individualismu, činí tak z pohledu sociologa, který v flexibilitě jednotlivce a neomezených možnostech vidí i narůstající populismus a technokratické pojetí života. Jednotlivec se přestává socializovat a svou roli nespatřuje v prospěchu komunitního celku, ale v ekonomických uskupeních zaměřených na zisk, bez ohledu na solidaritu a negativní důsledky v oblastech jako ekologie či kultura. Baumanovy myšlenky nejsou dogmatické; snaží se upozorňovat na problémy, které si společnost vytváří, a vyvolávat diskusi o nich.