Mehr zum Buch
Karel Havlíček (1821–1856), symbol českého novinářství, prožil zásadní životní zlom během revoluce 1848. Jeho žurnalistické dílo přineslo „nový svět“ do české společnosti již v polovině čtyřicátých let, kdy se stal šéfredaktorem Pražských novin. V té době získávala publicistika v veřejném prostoru klíčový význam. Tým zkoumá Havlíčkovu novinářskou tvorbu, její kontext a ohlas v kolektivní monografii. První část se zaměřuje na jeho redakční praxi, včetně úprav čtenářských dopisů a strategií pro udržení autorů. Dále se věnuje církevní problematice na stránkách Národních novin a porovnává publicistiku dvou jeho současníků, J. K. Tyla a I. L. Kobra, s Havlíčkovými novinami. Druhá část se soustředí na polemiky s jeho publicistikou v krakovském deníku Jutrzenka a zkoumá reflexi jeho díla v menších národně se emancipujících společenstvích: Slovincích, Lužických Srbech a Finech, pokrývající období od poloviny 19. do počátku 20. století. Havlíčkova publicistika, vycházející z myšlenky novin jako svědomí vlasti, zůstává aktuální a vyzývá k demokratickým občanským postojům.
Buchkauf
Novinář Karel Havlíček a jeho evropské ohlasy, Autorenkollektiv
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2020
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Paperback)
Keiner hat bisher bewertet.
- Titel
- Novinář Karel Havlíček a jeho evropské ohlasy
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Autorenkollektiv
- Erscheinungsdatum
- 2020
- Einband
- Paperback
- Seitenzahl
- 143
- ISBN10
- 8073089580
- ISBN13
- 9788073089580
- Reihe
- Schlagwörter
- Sachbücher, Journalismus, Journalisten
- Beschreibung
- Karel Havlíček (1821–1856), symbol českého novinářství, prožil zásadní životní zlom během revoluce 1848. Jeho žurnalistické dílo přineslo „nový svět“ do české společnosti již v polovině čtyřicátých let, kdy se stal šéfredaktorem Pražských novin. V té době získávala publicistika v veřejném prostoru klíčový význam. Tým zkoumá Havlíčkovu novinářskou tvorbu, její kontext a ohlas v kolektivní monografii. První část se zaměřuje na jeho redakční praxi, včetně úprav čtenářských dopisů a strategií pro udržení autorů. Dále se věnuje církevní problematice na stránkách Národních novin a porovnává publicistiku dvou jeho současníků, J. K. Tyla a I. L. Kobra, s Havlíčkovými novinami. Druhá část se soustředí na polemiky s jeho publicistikou v krakovském deníku Jutrzenka a zkoumá reflexi jeho díla v menších národně se emancipujících společenstvích: Slovincích, Lužických Srbech a Finech, pokrývající období od poloviny 19. do počátku 20. století. Havlíčkova publicistika, vycházející z myšlenky novin jako svědomí vlasti, zůstává aktuální a vyzývá k demokratickým občanským postojům.