Mehr zum Buch
Druhý svazek skript zachycuje druhou fázi dějin české literatury národního obrození, spadající do let 1815-1830, který v politickém dění charakterizuje metternichovský absolutismus, v literatuře doznívající klasicismus a prosazující se preromantismus. Výklad sleduje, které myšlenkové podněty určovaly směr a pohyb české slovesné kultury (např. myšlenka slovanství), charakterizuje ideologii národního obrození v pojetí jungmannovské generace, jakož i přínos jednotlivých osobností české literatury a vědy. Vedle významných postav (Jungmann, Kollár, Čelakovský, Šafařík, Palacký) jsou zachyceni i tvůrci menšího významu, kteří však ve své době tvořili širší literární i kulturní proud (překladatelé, nakladatelé); pozornost je věnována rovněž dobovým časopisům. V úvodních pasážích je sledován vývoj žánrů - literární věda, próźa, poezie, drama. Podle tohoto hlediska je uspořádána i antologie textů, opatřená komentáři.
Buchkauf
Dějiny české literatury 19. století II. díl (1815-1830), Drahomíra Vlašínová
- Sprache
- Erscheinungsdatum
- 2006
- Einband
- (Paperback)
Keiner hat bisher bewertet.
- Titel
- Dějiny české literatury 19. století II. díl (1815-1830)
- Untertitel
- antologie textů s předmluvou
- Sprache
- Tschechisch
- Autor*innen
- Drahomíra Vlašínová
- Erscheinungsdatum
- 2006
- Einband
- Paperback
- Seitenzahl
- 162
- ISBN10
- 8072483617
- ISBN13
- 9788072483617
- Reihe
- Schlagwörter
- Sachbücher, Tschechische Literatur, Literaturgeschichte
- Beschreibung
- Druhý svazek skript zachycuje druhou fázi dějin české literatury národního obrození, spadající do let 1815-1830, který v politickém dění charakterizuje metternichovský absolutismus, v literatuře doznívající klasicismus a prosazující se preromantismus. Výklad sleduje, které myšlenkové podněty určovaly směr a pohyb české slovesné kultury (např. myšlenka slovanství), charakterizuje ideologii národního obrození v pojetí jungmannovské generace, jakož i přínos jednotlivých osobností české literatury a vědy. Vedle významných postav (Jungmann, Kollár, Čelakovský, Šafařík, Palacký) jsou zachyceni i tvůrci menšího významu, kteří však ve své době tvořili širší literární i kulturní proud (překladatelé, nakladatelé); pozornost je věnována rovněž dobovým časopisům. V úvodních pasážích je sledován vývoj žánrů - literární věda, próźa, poezie, drama. Podle tohoto hlediska je uspořádána i antologie textů, opatřená komentáři.