Gratis Versand ab € 16,99. Mehr Infos.
Bookbot

Brána jazykem otvíraná aneb o češtině světové

Autor*innen

Buchbewertung

Mehr zum Buch

Úvahy a eseje o krásách a jedinečnosti češtiny v kontextu evropských a světových jazyků. Významný český slavista a baltista, který působil od roku 1963 jako univerzitní profesor v anglofonních zemích, popisuje v 99 jazykových sloupcích, jež nazývá „rozmluvami“, nejen zvláštnosti češtiny oproti slovanským jazykům či angličtině, ale seznamuje i s úsilím ukrajinských, běloruských či islandských jazykovědců o čistotu jejich jazyků. Některé rozmluvy se věnují opomíjeným jazykovědným průkopníkům, jako například Václavu Janu Rosovi (1621–1689), Ondrovi Łysohorskému (vl. jm. Erwin Goj, 1905–1989) či Františku Skorynovi. Protože stati vznikaly během třiceti let a některá jejich témata se občas opakují, jsou provázány odkazy uvnitř textu jedné stati na číslo jiné rozmluvy.

Buchkauf

Brána jazykem otvíraná aneb o češtině světové, Jiří Marvan

Sprache
Erscheinungsdatum
2004
product-detail.submit-box.info.binding
(Hardcover)
Wir benachrichtigen dich per E-Mail.

Lieferung

  • Gratis Versand ab 16,99 € in ganz Österreich! Mehr Infos.

Zahlungsmethoden

4,8
Ausgezeichnet
5 Bewertung

Hier könnte deine Bewertung stehen.

Titel
Brána jazykem otvíraná aneb o češtině světové
Sprache
Tschechisch
Autor*innen
Jiří Marvan
Verlag
Academia
Erscheinungsdatum
2004
Einband
Hardcover
ISBN10
8020009329
ISBN13
9788020009326
Reihe
Bewertung
4,8 von 5 Sternen
Beschreibung
Úvahy a eseje o krásách a jedinečnosti češtiny v kontextu evropských a světových jazyků. Významný český slavista a baltista, který působil od roku 1963 jako univerzitní profesor v anglofonních zemích, popisuje v 99 jazykových sloupcích, jež nazývá „rozmluvami“, nejen zvláštnosti češtiny oproti slovanským jazykům či angličtině, ale seznamuje i s úsilím ukrajinských, běloruských či islandských jazykovědců o čistotu jejich jazyků. Některé rozmluvy se věnují opomíjeným jazykovědným průkopníkům, jako například Václavu Janu Rosovi (1621–1689), Ondrovi Łysohorskému (vl. jm. Erwin Goj, 1905–1989) či Františku Skorynovi. Protože stati vznikaly během třiceti let a některá jejich témata se občas opakují, jsou provázány odkazy uvnitř textu jedné stati na číslo jiné rozmluvy.