Diese Serie dringt tief in die menschliche Psyche ein und erforscht komplexe moralische Fragen in einer idyllischen, aber oft rauen ländlichen Umgebung. Sie begleitet Charaktere, die mit inneren Konflikten, dem Verlust von Traditionen und der Sinnsuche in einer sich wandelnden Welt ringen. Es ist eine fesselnde Erzählung über das Landleben, die universelle Themen wie Schuld, Verantwortung und menschliche Zerbrechlichkeit berührt.
Culture, history, language, and indeed the living memory of a nation fuse in Jiří Hájíček's Rustic Baroque and in the additional stories included in this volume. Winner of the Magnesia Litera prize as the best Czech novel of 2005, Rustic Baroque is set in South Bohemia about a decade after the Velvet Revolution. It recalls the1950's collectivization of agriculture, and torn social fabric in the decades to follow.
Román Rybí krev pokračuje v linii venkovských próz Jiřího Hájíčka a zavádí nás na jihočeský venkov přelomu 80. a 90. let 20. století. Hana se po patnácti letech v cizině vrací do polozatopené vesničky na břehu Vltavy, kde vyrůstala a snila o manželství a učitelství. Realita je však jiná; na vylidněné návsi je sama. Přesto se odváží podívat zpět a klást si otázky o svém životě a o lidech, kteří jí kdysi byli blízcí. Po čtyřicítce touží po uspořádání vlastních myšlenek a uzavření starých záležitostí, což se projevuje v setkáních s otcem, bratrem a kamarádkami z dětství. Po úspěšném románu Selský baroko autor zkoumá českou vesnici dále. Rybí krev je příběhem rozpadu rodiny a vesnice v nových společenských podmínkách. Téma vysidlování a bourání obcí kvůli výstavbě jaderných elektráren je aktuální i dnes, kdy je nejistý osud dalších vesnic, například v souvislosti s těžebními limity v severních Čechách. Rybí krev však není jen „zeleným románem“, ale především poutavým lidským příběhem tří kamarádek, jejichž osudy se rozprášily do světa. Silně se v něm ozývá touha po rodinné soudržnosti, lásce a odpuštění.
Jiří Hájíček powraca z kolejną powieścią, która uzupełnia jego cykl „wiejskiej trylogii moralnego niepokoju”. Tym razem ważną rolę odgrywa ziemia, a dokładnie dziedziczne pola i spór wokół ich własności. Zbyněk pracuje jako urzędnik zajmujący się nieruchomościami. Życie wydaje mu się pasmem nudy, do tego cierpi na bezsenność, a jego małżeństwo przechodzi poważny kryzys. Jedyną ucieczką od trosk jest wizja wyprawy na Spitsbergen. Pewnego dnia rutyna ulega zaburzeniu – jedno spotkanie z dawną miłością zmienia wszystko. Zbyněk odżywa: angażuje się w rozwiązanie pozornie prostej sprawy dotyczącej prawa do dziedziczenia ziemi i wraca do rodzinnej wsi. Szybko okazuje się, że nie jest tam mile widziany. Zbyněk próbuje przerwać zmowę milczenia i zaczyna mu grozić poważne niebezpieczeństwo…