Antonín Pešek Bücher






Základní část slovníku obsahuje názvy a odborné výrazy z polygrafie a příbuzných odvětví v tisku, rozmnožování a zpracování tiskovin, a to v abecedním uspořádání podle českých termínů. Uvádí též názvy materiálů zpracovávaných ve výrobě a termíny z oborů, jež mají vztah k tiskárnám, nakladatelstvím, vydavatelstvím a novinářství. V dalších částech jsou zahrnuty seznamy termínů v ruštině, angličtině, francouzštině, němčině a slovenštině.
Příběh jednoho kulturního námětu Příběh tragické lásky Tristana a Isoldy láká umělce už od středověku. Poprvé se tímto zpracováním keltské látky (v letech 1205 – 1215) obsáhleji zabýval básník Gottfried von Strassburg. Tato kniha je široce pojatou studií, analyzující motiv ztracené lásky v kontextu vývoje světového umění. Zvláštní místo je v ní věnováno Richardu Wagnerovi, jeho lyrickému dramatu Tristan a Isolda a ohlasům Wagnerova díla v německé minulosti, z českých autorů pak především Zdeňku Fibichovi a jeho triptychu Nálady, Hedy a Šárka.
Listy na podporu humanity
- 267 Seiten
- 10 Lesestunden
Význačný německý osvícenský filozof definuje základní principy humanity, jež ztělesňuje nejvyšší poslání člověka.
»Ich verspräche gerne diesem Buche die Liebe der Deutschen. Aber ich fürchte, die einen werden es lesen, wie ein Kompendium, und um das ›fabula docet‹ sich zu sehr bekümmern, indes die andern gar zu leicht es nehmen, und beede Teile verstehen es nicht. Wer bloß an meiner Pflanze riecht, der kennt sie nicht, und wer sie pflückt, bloß, um daran zu lernen, kennt sie auch nicht.« – Hölderlin
Tristan a Isolda : úvahy o jednom kulturním námětu
- 532 Seiten
- 19 Lesestunden
Příběh jednoho kulturního námětu Příběh tragické lásky Tristana a Isoldy láká umělce už od středověku. Poprvé se tímto zpracováním keltské látky (v letech 1205 – 1215) obsáhleji zabýval básník Gottfried von Strassburg. Tato kniha je široce pojatou studií, analyzující motiv ztracené lásky v kontextu vývoje světového umění. Zvláštní místo je v ní věnováno Richardu Wagnerovi, jeho lyrickému dramatu Tristan a Isolda a ohlasům Wagnerova díla v německé minulosti, z českých autorů pak především Zdeňku Fibichovi a jeho triptychu Nálady, Hedy a Šárka.



