Marceline Desbordes-Valmore war eine französische Dichterin, deren melancholische, elegische Verse für ihre Anmut und tiefen Emotionen bewundert werden. Ihre Arbeit befasst sich oft mit dunklen und deprimierenden Themen, die ihr eigenes bewegtes Leben widerspiegeln. Sie ist die einzige Schriftstellerin, die in Paul Verlaines berühmter Anthologie Les poètes maudits aufgeführt ist. Ihre unverwechselbare Stimme und ihre literarische Bedeutung machen sie zu einer faszinierenden Figur der französischen Poesie.
Kniha je u nás prvním chronologickým výborem z autorčina díla, jejímž inspiračním zdrojem byl vlastní neutěšený život. Básně jsou členěny do několika oddílů – Romance a elegie, Nové básně, Nářky, Chudé kvítí, Kytice a modltby, Básně vydané posmrtně. Do části Chudé kvítí byla včleněna i báseň Na ulici, kterou se za autorčina života neopovážil žádný vydavatel vydat.
Inspirací tvorby této francouzské básnířky byly celoživotní vzpomínky na první osudovou lásku k muži, který ji opustil a jehož jméno nikdy nikomu neprozradila. Její poezie je něžná, komorní, naprosto přirozená. Hugo ji nazval „královnou světa citů“ a Verlaine ji jako „nejgeniálnější a nejnadanější ženu století“ zařadil mezi prokleté básníky po bok Mallarméa a Rimbauda. Doslov Václav Černý. 4., rozš. vyd.