Bohumila Grögerová war eine bedeutende tschechische Autorin, deren Werk Poesie, Prosa, Übersetzungen und Kinderliteratur umfasste. In Zusammenarbeit mit Josef Hiršal erforschte sie experimentelle Formen, was sich in ihren gemeinsamen Publikationen zeigt. Ihre eigenen experimentellen Prosawerke und memoirenartigen Arbeiten befassen sich mit Erinnerung und Zeit mit einer einzigartigen literarischen Sensibilität. Ihr poetisches Schaffen wurde mit dem renommierten Magnesia Litera-Preis ausgezeichnet, was seine künstlerische Qualität und Bedeutung unterstreicht.
Ein einzigartiger Zyklus künstlerischer Memoiren, nicht nur für die tschechische Literatur, sondern für das europäische (literarische) Geistesleben der 50er und 60er Jahre. Die Wirkung dieses Zyklus liegt in der Ironie und der Montage, mit der hier bizarre historische Dokumente und die Lebensäußerungen und -haltungen von Leuten aneinandergereiht sind, deren Denken nicht korrumpiert war, die auch unter ständigem äußeren existenziellen Druck die Dimension von Groteske und Komik im Auge behielten.
Reprint proslulé antologie světové konkrétní a experimentální poezie, která původně vyšla v jediném vydání v roce 1967 a dlouhou dobu byla prakticky nedostupná. Její editoři Josef Hiršal a Bohumila Grögerová v ní soustředili ukázky z díla více než stovky autorů z dvaceti zemí světa a v doslovu napsali, že je obtížné předvídat, které z mnoha směrů, snah a metod budou výchozí pro další vývoj básnického experimentu. Někteří tvůrci se od něj odvrátili, jiní naopak postupy dříve osvojené rozvíjeli či přicházeli s metodami novými, jejichž pomocí dále zkoumali kvality a funkce jazyka, jeho manipulovatelnost a zneužitelnost. Výtvarně orientovaní autoři pracovali rovněž s vizuální stránkou textu a s typografickými prvky, jež je někdy zavedly až k obrazovému minimalismu. Často se přitom zaměřovali na svobodu jazykové i obrazové hry, humor, ironii a princip náhody. Reprint původního vydání vychází u příležitosti výstavy SETINY, pořádané ke stému výročí narození Bohumily Grögerové. K vydání připravila Helena Šantavá.
Nejnovější básnická sbírka básnířky a překladatelky B. Grögerové, kterou ilustrovala Adriena Šimotová.
Výbor z německých originálů z Gesammelte Werke in drei Bänden.
Kocourkov je město, kde vládne hloupost a nepořádek. V humorných příbězích se střídá próza s verši. Zpracováno podle starých německých textů. Vysvětlivky a doslov napsala Bohumila Grögerová, 52 kresbami ilustroval Cyril Bouda.
První díl memoárového díla, které patří k nejdůležitějším svědectvím o české kultuře let 1952-1968. Text spojující deníkové zápisy a vzpomínky dvou výjimečných spisovatelů a překladatelů s desítkami básní, próz, dopisů, dokumentů a se stovkami citací z dobového tisku je nejen jedinečným pramenem k poznání české literatury a výtvarného umění daného dvacetiletí, ale i strhujícím beletristickým dvojhlasem, skutečným literárním skvostem. Kniha podrobně zachycuje nejen českou kulturu padesátých let, ale též bohatou kulturní výměnu mezi experimentujícími autory z Čech, Německa, Rakouska, Brazílie a dalších zemí v letech šedesátých, která jsou zde zachycena s mimořádnou detailností a působivostí.... celý text
Ve své další knize se Bohumila Grögerová, jedna z nejvýznamnějších osobností naší literatury, vrací do časů svého dětství. Dva zelené tóny je básnická knížka rafinovaně prostá, prodchnutá něhou a laskavou vyrovnaností. Plně se v ní projevuje svrchované umění této výjimečné autorky.
Reprint proslulé sbírky konkrétní a experimentální poezie Josefa Hiršala a Bohumily Grögerové představuje jeden z prvních pokusů prozkoumat možnosti experimentální poezie v českém kulturním kontextu. Kniha vyšla v jediném vydání v roce 1968 a dlouhou dobu byla prakticky nedostupná. Navazuje na výboje futurismu, dada a meziválečné avantgardy a je rozdělena do dvanácti kapitol: Vznik textu, Gramatické texty, Logické texty, Stochastické texty, Syngamické texty, Intertexty, Objektáže, Přísloví, Partitury, Portréty, Mikrogramy a Koacerváty. Autoři byli napojeni na mezinárodní hnutí konkrétní poezie a jejich texty ukazují jazyk nejen jako nástroj komunikace, ale také jako specifický výtvarný materiál, který navíc poukazuje na ideologické zneužití řeči a její byrokratickou vyprázdněnost.
Bohumila Grögerová (1921–2014) patří k nejvýraznějším osobnostem naší literatury. Její dílo, po dlouhou dobu nerozlučně spjaté s tvorbou Josefa Hiršala, bylo mnohokrát oceněno u nás i v zahraničí. Knížka Lístky čerpá z jejích pracovních zápisků, citací a poznámek, je tedy jakýmsi nahlédnutím do myšlenkového a tvůrčího světa autorky.
