Alena Bakešová Bücher

Sborník studií z němčiny přeložil , sestavil a úvod napsal Jiří Pechar.

Praktický a přehledně uspořádaný průvodce světem filosofie obsahuje 2 240 abecedně seřazených hesel. Vedle hesel čistě filosofických zahrnuje i blízká témata z oborů sociologie, psychologie, teologie, religionistiky, jazykovědy či ekonomie. Bližší souvislosti navíc zdůrazňuje rozsáhlý odkazový aparát. Čtenáři v knize naleznou jak biografická hesla, popisující život a myšlenky významných filosofů, tak výklad teoretických pojmů a souhrnná hesla k dějinám významných národních filosofií, filosofických směrů či škol. S použitím podkladů všeobecné encyklopedie Universum sestavila Alena Bakešová.

Profesor filosofie na Freie Universität v Berlíně zaměřil svoje statě na normativní teorii moderny, která je odůvodněna na základě postmetafyzického a formálního konceptu mravnosti. Z německých originálů přeložila Alena Bakešová a Josef Velek.

Publikace jedné z hlavních intelektuálních osobností posledních desetiletí se zabývá postupným utvářením nové role Německa v Evropě a problematickým formováním německé Evropy. Věnuje se ohrožení Evropy a krizi politična. Zkoumá přitom německou politiku úsporných opatření, zastaralost současných národních i evropských ekonomických přístupů a potřebu nové evropské koncepce společnosti a politiky. Klade si otázky, co to znamená požadovat více svobody, více sociální jistoty či více demokracie v Evropě.

»Jargon der Eigentlichkeit« setzt sprachkritisch an, ist aber ideologiekritisch im strengen Sinn, Untersuchung eines falschen Bewußtseins, wie es in einem sehr bestimmten neudeutschen Wortschatz sich offenbart. Dabei wird zunächst die Sprachform auf ihren Ausdrucksgehalt hin analysiert und dann dieser aus der Unwahrheit der Philosophie abgeleitet, die jenen Wortschatz prägt. Es geht also um ein Stück ausgeführter Dialektik von Form und Inhalt. Die Veränderung jenes falschen Bewußtseins ist von unmittelbarer, eingreifender praktischer Bedeutung.

Charles Taylor greift in seinem Essay eines der brennenden Gegenwartsprobleme liberaler Demokratien auf: Gleichbehandlung der Individuen bei Achtung kultureller und ethnischer Identitäten. Die prekäre Dialektik von Universalismus und Partikularismus, die auch im Schlagwort von der »multikulturellen Gesellschaft« widerhallt, analysiert er ideengeschichtlich sowie politisch-praktisch an den zeitgenössischen westlichen Gesellschaften. Er beschreibt den Wertewandel, die Selbstbehauptungswünsche von Minderheiten und die rechtlichen Widersprüche in den Autonomiebestrebungen von Volksgruppen. Taylors Analyse ist ein Glücksfall und das Buch mit den Kommentaren von führenden Sozialphilosophen einer der wichtigsten Diskussionsbeiträge zum Thema »Multikulturalismus«.