Jaroslav Kolár Bücher

Kurz vor seiner Wahl als Papst Pius II. im Sommer des Jahres 1458 schrieb der Kaiserliche Rat und Kardinal Enea Silvio Piccolomini (1405-1464) seine Bohmische Geschichte. Seitdem er die hussitischen Gesandten beim Konzil von Basel 1431 beobachtete, hatte er diese Schrift, das Kernstuck einer Reihe von Beschreibungen Europas, vorbereitet. Darin macht Enea deutlich, dass fur ihn die Gefahr fur das Reich vom Osten, genauer gesagt von den tschechischen Hussiten, ausging. Die vorliegende Ausgabe besteht aus drei Teilen. In Band 1 wird erstmals der Grundtext aus allen erreichbaren Handschriften konstituiert. Eine deutsche Ubersetzung wird ihm gegenubergestellt. Im 2. und 3. Band werden die beiden altesten, bisher nicht edierten Ubersetzungen die mittelhochdeutsche des Breslauer Ratsherren Eschenloer und die alttschechische des mahrischen Priesters Jan Huska.

Kniha přináší jako první u nás kompletní historii pohárových soutěží na území Česka. Popisuje podrobně průběh Československého a Českého poháru, ale jde hlouběji do historie, až k vůbec prvnímu pohárovému utkání, které bylo v českých zemí hráno. Tím datem je 21. březen 1909, kdy se Novoměstský SK utkal s SK Letná v rámci Poháru dobročinnosti. Zatímco ligovým soutěžím se už věnuje řada knih, poháru dosud žádná. Publikace je rozdělena do tří období a šesti kapitol. První éra seznamuje s léty 1909 až 1960, konkrétně obsahuje čtyři kapitoly nazvané Pohár dobročinnosti, Středočeský pohár, Léta okupace a Období pokusů a omylů. Druhá éra je věnována Československému poháru a samozřejmě i národním pohárům v Česku i na Slovensku, popisuje léta 1961 až 1993. Třetí éra se zabývá Českým pohárem od roku 1994, tedy od vzniku samostatného Česka.

Kniha spojuje a zároveň oslavuje dvě letošní kulatá výročí – sto let od založení Československa a půlstoletí existence nejstaršího tuzemského časopisu. Co rok, to příběh z fotbalového prostředí. Nevšedního úkolu se ujali tři zkušení muži - novináři Miloslav Jenšík, Jaroslav Kolář a Václav Tichý, kteří zažili fotbal z různých pozic a mnohé z toho, o čem píší, zažili na vlastní kůži. Co třeba najdete ve stovce příběhů? Jak paní Sedláčková narušila olympiádu v roce 1924 v Paříži, proč fotbalová reprezentace v baráži s Maďarskem v prosinci 1969 střídala při vedení 4:0 minutu před koncem svého brankáře? O Panenkově penaltě z Bělehradu 1976 bylo napsáno vše, ale jak finále a jeho dozvuky po návratu prožil jediný československý fotoreportér Stanislav Tereba, který málem přišel o práci, asi zná málokdo. Jak se Vladimíru Šmicerovi odvděčil kouč Benítez za vítězství Liverpoolu v Lize mistrů? Co zlomového se přihodilo v kabině před zápasem s Řeckem na EURO 2012 v Polsku, že Češi na soupeře „vlítli“ a za šest minut dali dvě branky? A samozřejmě mnoho dalších zajímavostí, vždy s doprovodnými fotografiemi. Pokud nebyly z některého roku k „mání“ nebo ve špatné kvalitě, tak je plnohodnotně zastoupily originální kresby Petra Urbana a Milana Kounovského.

Sondy, studie o české literatuře, které psal Jaroslav Kolár (1929) v letech 1963–2001, uspořádáním volně navazují na jeho první výbor Návraty bez konce (Atlantis 1999). Zkoumání–sondování podrobuje autor nejrůznější díla i otázky: jaký je vztah mezi staročeskou povídkou o Bruncvíkovi a německou básní? co můžeme vyčíst z kronikářských zápisů? kdo mohl být autorem Země dobré? jaký význam má čas v Poláčkově Okresním městě? Hrabalův „svět naruby“ se podobá světu Rabelaisovu záměrně či náhodně? Poslední text Ohlédnutí za sklerokruhem zachycuje volné společenství literárních historiků, teoretiků, lingvistů a filozofů, kteří se scházeli v soukromí od poloviny sedmdesátých let do roku 1990 a udržovali tak v přednáškách a diskusích kontinuitu českého uměnovědného myšlení. Zajímavý je přehled programů sklerokruhu a strojopisných sborníků k životním jubileím Milana Jankoviče, Miroslava Červenky, Mojmíra Otruby, Emila Pražáka, Zdeňka Pešata, Josefa Zumra a Jaroslava Kolára. Svazek obsahuje též pokračování Kolárovy bibliografie (autor František Knopp), jejíž první část je otištěna ve svazku Návraty bez konce; Rejstřík anonymních literárních děl a Jmenný rejstřík.

Výbor studií historika české literatury Jaroslava Kolára (1929) představuje průřez autorovou celoživotní činností. Studie publikované v časopisech a sbornících byly do svazku seřazeny podle chronologie témat: Staročeská bajka o lišce a džbánu, K podobám epičnosti v Hájkově kronice, Labyrint jako modelové dílo literární práce J. A. Komenského, Jiráskův Horymír a Bruncvík a jejich předlohy ad. Zájemcům o českou literaturu se kromě zasvěceného výkladu dostává i inspirativních podnětů pro další studium. Rejstřík anonymních literárních děl. Jmenný rejstřík. Bibliografie Jaroslava Kolára.

Oficiální publikace ČFS přibližuje průběh a výsledky ME v kopané 2000.

Kniha se věnuje mj. tématům: Lidová kultura a středolatinská literatura od Caesaria z Arles po Caesaria z Heisterbachu, Rolníci a světci, Lidová kultura v zrcadle zpovědních knih, "božská komedie" před Dantem atd. Základní problém středověké kultury - skutečnost, že není nikde písemně fixována a lze ji studovat jen na základě toho, jak je reflektována v dobové "oficiální" literatuře - je u Gureviče vyřešen na vysoké metodologické úrovni, ale zároveň poutavým způsobem podání.

Essential reading for anyone interested in problems of language and text and in cultural interpretation