Další ze svazků Slovníku spisovatelů je zasvěcen autorům z Pyrenejského poloostrova a vedle autorů španělských a portugalských zahrnuje i další literatury tohoto regionu: galicijskou, katalánskou, baskickou atd. Kniha jistě potěší nejen všechny zájemce o hispanistiku a portugalistiku, literární a divadelní vědce a kritiky, ale svou přístupnou esejistickou formou je určena všem zájemcům o literaturu, divadlo a kulturu vůbec.
Der spanische Maler Francisco de Goya gilt als einer der größten Künstler aller Zeiten. Sein langes, von vielen Höhen und Tiefen gekennzeichnetes Leben in wechselvoller Zeit wurde immer wieder zum Gegenstand künstlerischer Auseinandersetzungen. Der Regisseur Carlos Saura („Carmen“) versammelte einige der größten Schauspieler Spaniens für die Verwirklichung seines vielschichtigen, spektakulären Goya-Films: Francisco Rabal, José Coronado, Maribel Verdú und Eulalia Ramón. „Die Faszination für Goya hat mich Zeit meines Lebens verfolgt. Ich fühlte mich von jeher von seinen Gemälden und seiner Person angezogen, und beides sind für mich noch stets Geheimnisse.“ Carlos Saura
Dvě novely kubánského autora naší doby. Barokní koncert (1974) se odehrává v Benátkách o masopustě roku 1733, kdy Vivaldi diriguje svou operu o aztéckém králi Montezumovi. Příběh vyjadřuje autorovo přesvědčení o nadčasovosti hudby a souvislosti jejích různých stylů. Harfa a stín (1979) je zamyšlením nad osobností Kryštofa Kolumba, nad motivací jeho objevitelských cest a úvahou o významu připojení Ameriky k Starému světu a také zamyšlením nad historií a problematikou americko-evropských vztahů.
Slovník přibližuje španělsky, portugalsky, francouzsky a holandsky píšící autory Střední a Jižní Ameriky, indiánskou literaturu a díla španělských kronikářů z doby conquisty. Přehledy jednotlivých národních literatur dané oblasti.
Während eines Dinners trifft Lucile auf Antoine, einen jungen Pariser Verleger. Ihre Verbindung verwandelt sich schnell in eine leidenschaftliche Affäre. Lucile lebt jedoch mit Charles, einem eleganten und wohlhabenden Fünfziger, der sie mit uneigennütziger Liebe umgibt. Trotz ihrer tiefen Zuneigung zu ihm entscheidet sie sich, Charles zu verlassen, als Antoine sie um eine Wahl bittet. Charles zweifelt nicht daran, dass sie zu ihm zurückkehren wird, denn er liebt diese Frau-Kind um ihrer selbst willen und nicht für sich. Er weiß, dass Antoine eines Tages ihm seine Schwächen und Fehler vorwerfen wird. Zudem ist ihm bewusst, dass Liebe ohne Geld kein Glück bringt. Er hört bereits das "Chamade", das Trommeln, das die Niederlagen ankündigt...
Erst ein halbes Jahrhundert nach ihrem Tod wurde die Bildhauerin Camille Claudel als das entdeckt, was sie war – eine herausragende Künstlerin. Mit achtzehn begegnete sie dem 23 Jahre älteren Bildhauer Auguste Rodin. Sie wurde seine Schülerin, Muse und Geliebte. Eine künstlerische Lebensgemeinschaft entstand, von der jedoch vor allem Rodin profitierte. Enttäuscht von Rodin, trennte sie sich von ihm, geriet in eine tiefe psychische Krise. Nicht zuletzt die erfolgreiche Verfilmung ihres Lebens mit Isabelle Adjani in der Hauptrolle hat ihr Schicksal einem breiten Publikum zugänglich gemacht.
Der Llano in Flammen
Der übermächtige Großgrundbesitzer Pedro Páramo hat in dem heruntergekommenen Dorf Comala »Ordnung«, Friedhofsruhe geschaffen. Doch die Toten reden sehr lebendig in ihren Gräbern weiter, erzählen seufzend von seinen Untaten, und die Lebenden scheinen schon lange tot zu sein. Die ferne Regierung kümmert sich nicht um Armut und Leid in dieser wüsten Einöde. Der junge Juan Preciado erzählt diese Geschichte – als postumen Monolog und im Dialog mit einer Bettlerin, neben der er im Grab liegt. Die Kraft dieses Romans liegt in seiner Prosa von strenger Schönheit, es bewegt und verzaubert. Der einzige Roman des Mexikaners Juan Rulfo (1917 - 1986) beeinflußte die moderne lateinamerikanische Literatur wie sonst nur die Werke von Borges, García Márquez oder Onetti.
Noch in der Hochzeitsnacht schickt der Bräutigam seine Braut in ihr Elternhaus zurück, weil sie nicht mehr unberührt war. Der Ehrenkodex jenes kolumbianischen Dorfes verlangt nun die Tötung des mutmaßlichen Schänders.
Kniha obsahuje řadu autobiografických prvků: místo Bonnardova bydliště se kryje s místem narození a dětství Anatola France, Bonnardova „říše knih“ byla asi velice podobná knižnímu obchodu Franceova otce, jakož i řada zálib. Základním námětem knihy je už tehdy protizákonný konflikt sešpatně fungující společenskou institucí (jak je naznačeno přímo v titulu knihy). Toto dílo z roku 1881 proslavilo Anatola France v širších čtenářských vrstvýách a získalo mu i oficiální uznání v podobě ceny Francouzské akademie.
Mladá, krásná a počestná Ana Ozoresová se v manželství se starým soudcem cítí zklamána ve svých erotických a mateřských touhách a hledá naplnění svého života v jiném vztahu. Děj příběhu se odehrává od října 1875 do října 1978 ve společnosti hlavního města provincie Vetusty. Drama je zasazeno do prostředí španělské šlechty atakované již novou buržoazně orientovanou aristokracií.
Ukázat, že kořeny zla dnešních poměrů v Argentině tkví v minulosti a zároveň je podrobit ostré kritice je posláním tohoto románu argentinského spisovatele (nar. 1929). Vylíčil v něm historicky pravdivě stávku zemědělských dělníků na ovčích farmách na jihu Argentiny, v Patagonii, v r.1921, která byla "zeměpány" a zásahem vojska brutálně potlačena. Pronikavou charakteristikou jak představitelů obou nepřátelských stran, tak presidentem vyslaného zprostředkovatele mezi nimi osvětlil pravou úlohu a poslání jednotlivých společenských vrstev a politických stran v řešení soudobých neudržitelných poměrů země.
Ke konci svého krátkého života se García Lorca věnoval stále usilovněji divadlu. Dům Bernardy Albové, poslední dokončená ze zamýšlených "tragédií o španělské zemi", naznačuje další vývoj Lorcova dramatického názoru: směrem k zvnitřnění lyrické složky, tak charakteristické pro jehodivadlo, k jejímu přesunu do těžiště dramatického konfliktu. Znamenalo by to vlastně již poslední etapu cesty básníka-dramatika k nejhlubšímu poetickému smyslu lidského jednání. Neměl jí dojít... Víme také, že Lorca chystal několik dalších komedií. ale to je vše, co o nich víme. Je škoda nenapsaných stránek, nicméně ty napsané - a není jich málo - čekají i po tolika znamenitých inscenacích na nový výklad a nové režijní pojetí. Sami Španělé říkají, že García Lorca, ačkoli je jejich nejznámějším "fenoménem", je jejich dramatikem nejméně známým. Náš výbor přináší z Lorcovy dramatické tvorby tři tragédie a pět her komického žánru (z nich jedna je loutkohra), jež odolaly náporu času a zní dosud svěžím poetickým hlasem.
Kniha obsahuje kompletní sbírku povídek Llano v plamenech (1953) a proslulý román Pedro Páramo (1955). Llano v plamenech představuje vesměs příběhy drsných, pudově jednajících lidí; účinnou roli v nich hraje i sugestivně zachycené mexické prostředí. Stručná interpretace románu Pedro Páramo, který rovněž obsahuje mnohé autobiografické rysy, je dosti obtížná a při jeho symbolické bohatosti je zapotřebí pojmout ji spíše heslovitě. Na první pohled je román souborem několika epizod ze života krutého mexického latifundisty s divokou minulostí, jež získal své jmění a moc nečestným způsobem, což nakonec způsobilo jeho tragicky neodvratný konec; příběh ovšem nepřináší na tematicky již hodně vyčerpaném poli střetu všemocného lokálního diktátora a vykořisťované vesnické populace v podstatě nic nového, a bylo by pošetilé domnívat se, že spisovatel Rulfova talentu by se spokojil s napsáním „pouhého“ realistického románu (který by navíc bez další interpretace často nepůsobil příliš věrohodně). Pokud ovšem chceme najít určitou symboliku i v této skořápce, můžeme konstatovat, že Rulfo uvažuje a rozjímá nad politickou a sociální problematikou pohnutých období mexických dějin a jejím dopadem na populaci, zejména co se týče mexické revoluce, korupce v porevoluční církvi a zneužívání moci ze strany tehdejších mexických politických představitelů.
Román (Hrabě d’ Abranhos, 1925) a novelu (Alves a spol., 1925) spojuje nejen společenskokritický pohled, ale navíc i ironie a vtip, první próza je oslavnou biografií smyšleného konzervativního politika - bezzásadového kariéristy, druhá líčí nevěru vdané ženy a důsledky nevěry v tehdejšíměšťácké společnosti.
Světově proslulý pikareskní román ze začátku 17. století je dílem význačného španělského spisovatele, básníka, filosofa, diplomata a dvořana. Hrdinou vtipného satirického pásma je vzdělaný rošťák don Pablos, který se potlouká po Španělsku, provádí šprýmovné kousky, neustále zápolí s bídou, živí se nejrůznějšími podvody, stává se téměř vždy obětí svých lotrovin a nakonec prchá před spravedlností do Ameriky. Jeho pestré osudy poskytují autorovi hojně příležitosti k účinné, třebaže nepřímé kritice soudobých španělských poměrů.
Španělský básník rozvíjí v novele dramatický příběh o přátelství chlapce, koníka a psa.
Do samého srdce Jižní Ameriky, do Bolívie, nás uvádí toto dílo, které zpracovává téma partyzánských bojů, k nimž docházelo v celé řadě zemí tohoto světadílu. Nepochybně bylo inspirováno proslulým Deníkem Ernesta Che Guevary, ale jeho záběr je mnohem širší… Vyňato z obsahu knihy
Román "Bohové žízní", jehož námětem se France zabýval více než čtvrtstoletí, ukazuje na osudech pařížského malíře Gamelina, fanatického stoupence Maratova, jedno z nejbouřlivějších období Velké francouzské revoluce - od jara 1793 do pádu Robespierrova (28. VIII. 1794). - "Na bílé skále" jsou dva samostatné příběhy, spojené jen volně rozhovorem osob, jimž jsou předčítány. Povídka o Gallionovi uvádí čtenáře do Říma v době prvních křesťanů, druhý příběh kreslí svět v roce 2270, v době Spojených států evropských a komunistického společenského zřízení.
Svazek obsahuje reprezentativní díla španělského pikareskního románu, zobrazující s ironií a humorem přiběhy lidí žijících na dně španělské společnosti 16. a 17. století. Život Lazarilla z Tormesu a Druhá část Lazarilla z Tormesu, Život rošťáka, Život a skutky Estebanilla Gonzáleze.
