Das Lieblingsbuch für die ganze Familie in hochwertiger Geschenkausstattung! Irgendwo fernab von der Welt der Menschen und ihr doch so überaus ähnlich liegt die Heimat von Frosch und Kröte. Im Wald, auf der großen Wiese hinter dem Fluss, in Frühjahr, Sommer, Herbst und Winter erlebt das kauzige Duo die schönsten Abenteuer. Wer einmal angefangen hat, vom tatenhungrigen Frosch und seiner ewig nörgelnden Kröte zu lesen, der will mehr über Freundschaft, Mut, Angst, Willensstärke, Badeanzüge, verlorene Knöpfe und zu große Hüte erfahren.
Práce je jedním z nejpozoruhodnějších výkladů dějin moderní evropské filozofie od Descarta po současnost. Nejde však o tradiční akademické dějiny filozofie, chápané pouze jako vnitřní vývoj logiky, ontologie, gnoseologie, etiky a dalších součástí této disciplíny. Gellner vytrvale poukazuje na to, že filozofie je součástí mnohem širších i hlubších posunů v lidském vědění, chápání a jednání.
Svazek přináší dvě Sartrova stěžejní prozaická díla – povídkový soubor Zeď (1939) a román Nevolnost (1938). Zeď vyšla rok po proslulém románu Nevolnost a obě díla pak vyústila na poli filosofickém spisem Bytí a nicota, který založil autorovu slávu jako ateistického existencialisty, ovlivněného filosofií Martina Heideggera.
Co vyplní vakuum vzniklé po dramatickém pádu komunismu v bývalém Sovětském svazu a východní Evropě? Jak ukazuje ve své knize nedávno zesnulý filozof E. Gellner, jedním z nejdůležitějších rozdílů mezi komunismem a západním liberalismem spočívá v jejich chápání občanské společnosti.
Kniha obsahuje detektivní příběhy komisaře Maigreta: Zločin na lodi Prozřetelnost (Le Charretier de la Providence, 1931) Hospůdka na břehu Seiny (La guinguette à deux sous, 1932) Komisař Maigret ve Flandrech (Chez les Flamands, 1932)
Kurz tvůrčího psaní tvoří dvoudílnou knižní edici. Je určena nejen začínajícím spisovatelům, ale všem čtenářům, kteří mají rádi svůj mateřský jazyk – ať už mají ambice stát se autory různých literárních útvarů, přispívat do novin a časopisů, anebo prostě jen chtějí psát hezky česky. První díl knihy je primárně zaměřen na jazykovou a stylistickou část, která tvoří základní předpoklady úspěšného psaní. Naleznete zde mnoho rad a poučení, například jak oživit text a upoutat čtenářovu pozornost, jak psát osnovu díla nebo koncipovat úvod, co všechno je dobré vědět, ještě než začnete psát, nechybí ani přehled důležitých stylistických zásad apod. Kniha je rovněž plná ukázek a příkladů, na co při psaní dávat pozor a čeho se vyvarovat, a také doporučení jak své budoucí čtenáře zaujmout. Obsah knihy tvoří základní pilíře k tomu, aby měl budoucí autor vůbec na čem stavět.
Le plus beau livre sur l'amitié enfantine : un matin de chasse dans les collines, Marcel rencontre le petit paysan., Lili des Bellons. Ses vacances et sa vie entière en seront illuminées. Un an après La Gloire de mon père, Marcel Pagnol pensait conclure ses Souvenirs d'enfance avec ce Château de ma mère (1958), deuxième volet de ce qu il considérait comme un diptyque, s'achevant sur la scène célèbre du féroce gardien effrayant la timide Augustine. Le petit Marcel., après la tendresse familiale, a découvert l'amitié avec le merveilleux Lili., sans doute le plus attachant de ses personnages. Le livre se clôt sur un épilogue mélancolique., poignante élégie au temps qui a passé. Pagnol y fait vibrer les cordes d'une gravité à laquelle il a rarement habitué ses lecteurs. « "Hé ! l'ami ! " Je vis un garçon de mon âge qui me regardait sévèrement. "Il ne faut pas toucher les pièges des autres. dit-il. Un piège, c'est sacré ! - Je n'allais pas le prendre, dis-je. Je voulais voir l'oiseau. II s'approcha : c 'était un petit paysan. Il était, brun, avec un fin visage provençal, des yeux noirs et de longs cils de fille. »
Tatsachenroman über das Experiment eines amerikanischen Anthropologen, einen jungen Schimpansen im eigenen Haushalt aufzuziehen und ihm die Taubstummensprache beizubringen.
Původní nedokončená verze historického románu Markýz de Fayolle představuje v Nervalově díle zvláštní odbočku a vyvolává otázky. Nelze ji srovnávat s jeho proslulými texty, až na několik výjimek. Například Georges vyčítá slečně de Fayolle nesplnění slibu věčné lásky, což vyvolává vzpomínku na jejich převlečení do svatebních šatů. Tato retrospektivní vzpomínka, podobně jako v Dcerách ohně, vzkřísí minulost a proniká do přítomnosti. Další analogie se týká barev a jejich evokačních účinků. Vypravěče okouzluje pohled na obrazy mladých žen, přičemž zmiňuje zelené oči, matně bílé čelo a zlatavé vlasy. Nervalovy základní barvy – červená, zelená a zlatá – nesou symboliku, ale autor preferuje nuance a irizace, které naznačují něco víc než jen popisované objekty.
Román vycházel na pokračování v deníku Le Temps od 1. března do 16. května 1849, přičemž jeho přerušení koresponduje s politicky rozjitřenou dobou. Je pravděpodobné, že román o bojích republikánů s monarchisty měl tendenci stranění prvním, což by nebylo překvapující vzhledem k autorově víře v republiku z roku 1848. Někteří badatelé se snaží ospravedlnit toto netypické dílo, nacházejí v něm spojení se světem Nervalova díla, avšak převažují otazníky. Tento román, jediný autorův přiznaný pokus o historický román, působí v jeho celku cizorodě, vznikal v době, kdy se soustředil na divadlo a kompozici Cesty do Orientu.
