Příručka vznikla jako textová opora určená posluchačům vysokoškolského předmětu Historická mluvnice češtiny - překlenovací seminář. Primárně je zaměřena na vývoj grafické a zvukové stavby češtiny. Výklad sleduje dynamiku českého fonologického systému od jeho praslovanských počátků až do současnosti, včetně českých nářečí.
O dlouholetých soudních majetkových sporech, které mezi sebou po druhé světové válce vedli Tomáš Baťa junior se svým strýcem Janem Antonínem Baťou, se toho dlouhou dobu mnoho nevědělo. Proto byla napsána tato kniha, která vyvrací dosavadní zažitá klišé a objasňuje důvody, proč majetek nakonec získal Tomáš Baťa junior. Zároveň shrnuje i nejdůležitější milníky v životě Jana Antonína Bati a jejich souvislost s průběhem těchto nanejvýš politováníhodných soudních sporů. Autor se snaží být objektivní a vychází pouzeze soudních závěrů, které nepřepisuje ve prospěch té či oné strany. Cennou součástí knihy je překlad stěžejního rozsudku amerického soudu v New Yorku, který se tak poprvé dostává českému čtenáři do rukou, a srovnání budovatelského díla zakladatele zlínského obuvnického impéria Tomáše Bati se stopami, které ve Zlíně zanechal jeho nevlastní bratr Jan Antonín Baťa.
Básnická tvorba mladších generací pobělohorské emigrace stála dosud zcela na okraji zájmu české literární historie. Tato kniha chce z řady exulantských autorů poprvé zpřístupnit tvorbu tří výrazných osobností – Adama Plintovice, Kašpara Motěšického a Jana Liberdy. Všichni pocházeli z těšínského Slezska, které bylo ve své době unikátním centrem evangelického literárního života, a později emigrovali na Slovensko a do německých zemí. Kniha předkládá výbor z jejich duchovních písní, v nichž nalezneme mnohé charakteristické prvky literatury doby baroka, např. očekávání konce světa, pocity hříšnosti a kajícnosti, mysticko-erotickou obraznost, ale i nový typ emocionality spojené s tzv. pietismem. Otištěné texty, z nichž některé jsou mezi evangelíky živé dodnes, umožňují sledovat proměny české nekatolické poezie mezi léty 1660–1740. Práce nabízí kromě edice textů úvodní studii s mnohostranným rozborem tvorby všech tří autorů, komentáře a vysvětlivky, ale i nezbytný katalog písní zachycující prameny a předlohy exulantských tisků. K vydání připravili Jan Malura a Pavel Kosek.
Nejreprezentativnější soubor duchovních písní českého baroka.
Předložená příručka vznikla jako textová opora určená posluchačům vysokoškolského předmětu Historická mluvnice češtiny. Zaměřuje se na podrobný výklad vývoje jednotlivých morfologických fenoménů češtiny od jejích počátků po současnost (s příležitostnými dialektologickými exkurzemi). Výklad je soustředěn zejména na otázky vývoje formální (flektivní) morfologie češtiny, v hrubých rysech reflektuje také vývoj funkční morfologie češtiny.
Jak napovídá titul knihy, monografie je zaměřena na analýzu jednoho z významných aspektů českého slovosledu v jeho starších vývojových fázích. Enklitika představují fenomén, který se nachází na rozhraní mezi zvukovou a gramatickou stavbou jazyka a který je kvůli řadě univerzálních jazykových mechanismů ovlivňujících jeho slovosled oblíbeným objektem zájmu současné jazykovědy. Práce je rozčleněna do kapitol, které jsou věnovány jednotlivým typům tzv. stálých příklonek: starobylým částicím ť (ti/tě) a li, formám auxiliáru préterita a kondicionálu, krátkým zájmenným tvarům, které mají dlouhou (přízvučnou) variantu, a adverbiu/spojce však. Práce vychází z materiálové analýzy privátního korpusu tištěných památek rozličných žánrů, které byly vydány v rozmezí let 1620 až 1775. Je koncipována tak, aby barokní čeština, která se nachází přibližně uprostřed mezi češtinou starou a moderní, umožnila nahlédnout trendy a změny, kterým slovosled českých enklitik během historického vývoje češtiny podlehl.
Čtvrté číslo časopisu Antiqua Cuthna navazuje na odborný a kulturní projekt "Bridelius a Kutná Hora", který se konal v Kutné Hoře v listopadu roku 2008 a byl zaměřen na přípravu edičního zpřístupnění Brideliova tištěného kancionálu Jesličky (1658). Příspěvky v tomto svazku nahlížejí na ústřední téma Brideliových Jesliček v širokém kontextu historie a literární historie, ale i hudebních dějin, etnomuzikologie, ediční kritiky a lingvistiky.
Edičně připravili, průvodní studie a ediční a transkripční poznámku napsali, vysvětlivky a diferenční slovník sestavili Pavel Kosek, Tomáš Slavický a Marie Škarpová.
Kniha představuje jedinečné hudební a literární doklady tradice českých kramářských písní. Zpěv špalíčkových neboli kramářských písní zanechal v paměti našich předků silnou stopu jako součást zábavy, modlitby, práce, stolování, společných postních a adventních večerů, poutí či svateb, ale také jako dědictví hodnot, které se podílely na hledání odpovědí ohledně života a smrti. Kniha přináší 36 hudebních a literárních dokladů kramářských písní, jak je podle podání lidových pěvců zapsali František Lýsek a Jan Poláček ve dvacátém století. Pocházejí z dokumentačních sbírek brněnského pracoviště Etnologického ústavu Akademie věd ČR.
