Notizen am Ende des Jahrhunderts
- 202 Seiten
- 8 Lesestunden




Výbor z celoživotního díla polského básníka, zpěváka, prozaika a esejisty shrnuje vedle básní, písňových textů, povídek, esejů a básnických poém i jeho reflexívní texty Fabula rasa a Hle a deník, který si vedl krátce před smrtí. Strhující četba díla „básníka psaného života“ umožňuje poprvé u nás poznat v celé šíři dílo jednoho z nejvýznamnějších evropských spisovatelů druhé poloviny 20. století.
Co robił Wokulski w Paryżu? Pił, bardzo dużo pił: szampana z Suzinem, mazagran i koniak. Koniak pił Wokulski litrami, kiedy tylko napadały na niego wspomnienia: Warszawy i kobiety, na widok której baraniał, stawał się kastratem, impotentem, durniem, albo prowokatorem. Po tej kobiecie odbywał Wokulski w Paryżu żałobę. Pokutował po nieponiesionej stracie, bo jej nie chciał. To ona go chciała, ale on tylko o niej marzył. Kiedy mógł ją mieć, było już za późno. Zresztą wyobraźmy sobie Wokulskiego z Izabelą w łóżku. Katastrofa!