Helena Ulbrechtová Bücher

Die Beiträge von 21 Autorinnen und Autoren beleuchten die bedeutende Rolle der Literatur bei der Auseinandersetzung mit Krieg und Totalitarismus in Mitteleuropa. Sie untersuchen, wie literarische Werke zur Bildung einer zukünftigen Erinnerungskultur in der Region beitragen können. Der Band bietet vielfältige Perspektiven auf die Wechselwirkungen zwischen Literatur, Geschichte und kollektiver Identität.

Historische Tatsachen und Naturgesetze mögen gegeben sein, aber zum Verständnis derselben sowie der Umsetzung in konkrete Handlungen bedarf es der Vermittlung, die dieses Wissen in menschliche Lebenswirklichkeiten übersetzt, überträgt und übermittelt. Erst dadurch kann es relevant werden. Erst in der Überschreitung der Grenze vom Gegebenen hin zum Verstehbaren entsteht menschliches Wissen. Ein solches Wissen ist immer historisch wandelbar und kann kulturell verschieden aussehen, denn es ist immer jeweils gegenwärtig gedeutetes und deutendes Wissen. Bei dieser Vermittlung kommt der Literatur eine besondere Bedeutung zu, da sie dieses Wissens nicht nur als Repertoire bedarf, sondern es immer auch veranschaulicht und damit wahrnehmbar macht. Eben dadurch wird Literatur zu einem unerschöpflichen Reservoir menschlichen Wissens. Die Beiträge des Bandes gehen der variationsreichen Beziehung von Literatur und Wissen in der deutschen, polnischen, russischen und tschechischen Literaturgeschichte nach, gerade auch um den transnationalen und transdisziplinären Charakter dieser Relation hervorzuheben, die im Zentrum einer mehrjährigen Kooperation zwischen dem Slavischen Institut der Akademie der Wissenschaften der Tschechischen Republik und dem »Forum für deutsche Gegenwartsliteratur und Deutschlandstudien« an der Universität Göteborg stand.

Ve třech oddílech a deseti kapitolách autorka postihuje vývoj lužickosrbské literatury od písemnictví 16. století až po literaturu současnosti (počátek 21. stol.) a vymezuje její pozici v rámci literatury střední Evropy.

Monografie zpracovává významné jevy ve vývoji ruské poválečné poezie a představuje možnosti analýzy poetických děl od teoretického aspektu versologického až po možnosti interpretace a analýzy filozofických podnětů v díle konkrétních autorů. Možnosti analýzy poezie mezi „ratiem“ a „emotiem“ jsou načrtnuty v úvodu, první kapitola přináší základní teoretický a historický kontext ruské poezie a jejího studia, druhá kapitola zpracovává etický model lyrického subjektu, reagujícího na období tzv. tání po roce 1956, i spojnice mezi avantgardou a socrealismem a paralely mezi religiózním a socrealistickým kodexem. Třetí kapitola ukazuje vývoj pluralismu v ruské poezii od tzv. estrádní poezie přes neoavantgardu až po postmodernismus. Jeho jednotlivé fáze a projevy jsou demonstrovány mj. i na srovnání poezie A. Vozněsenského a G. Sapgira. Čtvrtá kapitola je zaměřena na analýzu tvorby jediného autora A. Kušnera a na jeho vztah k akméismu i filozofii času. Spojnice mezi kapitolami tvoří reflexe myšlenkových a filozofických systémů u analyzovaných autorů. Kniha je doplněna ruským a německým resumé a obsahuje jmenný rejstřík.

Autoři kolektivní monografie se snaží ukázat postupnou přeměnu Krymu od multikulturní křižovatky antického světa po kolonii Ruska. Kniha se mj. věnuje oběma anexím Krymu a vysvětluje, za jakých okolností se Krym stal ruským. Dvě základní studie o dějinách Krymu a ruské literatuře s krymským tématem doplňují dílčí studie z oblasti archeologie, polské a ukrajinské literatury. Kniha akcentuje ruské imperiální vědomí a snahu o okupaci Ukrajiny, k níž byla anexe Krymu v roce 2014 přípravným krokem.

Sborník obsahuje studie pracovníků Slovanského ústavu i dalších slavistických pracovišť ČR. Cílem bylo vytvořit orientační body v přístupu ke zpracování problematiky vlivu, či „účasti“ ostatních slovanských literatur na vývoj české literatury ve 20. století, v období, pro něž je charakteristická změna metodologického přístupu ke „srovnávací“ literatuře. Za stávajících možností výběru literárně historické, částečně i literárně kritické či teoretické literatury se autoři ve výsledném tvaru museli omezit jen určitými pohledy, určitými směry bádání i určitými obdobími. Daný projekt tak navazuje na tradici prací vzniklých v rámci klasické komparatistiky a zpracovávajících velmi široké období jen svým názvem. Pro sborník byla zvolena jen určitá období a určité žánry, které jsou dle našeho názoru klíčové pro vzájemné průsečíky jednotlivých literatur, a autoři je zpracovali různými metodologickými způsoby a přístupy. Sborník ukazuje, že společenství slovanských literatur ve 20. století rozhodně nelze zkoumat jako jednotný celek a že rozhodující roli v něm hraje problematika kulturních regionů, jíž se sborník v některých studiích rovněž věnoval (literatura moravského Těšínska, literatura lužickosrbská a literatura české menšiny ve Vídni).

Autorský kolektiv: Jiří Bečka, Jasna Hloušková, Marie Sobotková, Helena Ulbrechtová-Filipová, Slavomír Wollman, Anna Zelenková. Sborník obsahuje studie o impulsech z polské, slovenské a lužickosrbské literatury a jejich recepci v českém prostředí. Je založen na pramenném bádání, vycházejícím z rozsáhlé bibliografické základny Slovanského ústavu, jejíž revize a kompletace byla přípravnou fází vzniku sborníku. Jeho metodologické zaměření tedy vychází z tradiční literární historie, obohacené o nejnovější teoretické poznatky. Jednotlivé studie reflektují vztahy české literatury a jejích západoslovanských vzorů, případně analogií na úrovni jejich recepce v českém literárním a kulturním prostředí. Autoři chtěli objasnit alespoň některé otázky z nového úhlu pohledu, zvláště některá vžitá klišé.

Nástin kulturních i politických dějin Krymu. Od období vlády tatarských chánů přes první anexi (1783) až po tu druhou - nezákonnou, kterou v roce 2014 provedlo současné totalitní (putinovské) Rusko.

Sborník obsahuje patnáct studií od dvanácti autorů z České a Slovenské republiky a reprezentuje velkou část současných českých i slovenských literárněvědných výzkumů věnovaných ruské poezii. Autoři sborníku se narodili v rozmezí od 30. do 70. let 20. století a zastupují zároveň i různé koncepce výzkumu. V jednotlivých studiích převažuje hledisko interpretačně-analytické, část studií je zaměřena na receptivně-translatologickou problematiku. Předmětem studií jsou buď určité básnické osobnosti a jejich funkce v kontextu vývoje ruské literatury, žánrově-strukturní klasifikace jednotlivých básnických textů či obrazná a rytmická složka vybraných poetických textů. Nechybí ani metodologicky orientované studie. Autoři se věnují textům A. Achmatovové, A. Bělého, V. Chlebnikova, S. Jesenina, A. Bloka, V. Majakovského, E. Čegrincevové, G. Oboldujeva, P. Antokolského, J. Jevtušenka, V. Vozněsenského, B. Achmadulinové, J. Moricové, V. Vysockého, B. Okudžavy, A. Tarkovského, J. Brodského, G. Ajgi, G. Sapgira, I. Cholina aj. K vydání připravila Helena Ulbrechtová.

Autorský tým (celkem 15 autorů a 14 studií) je složen z českých a slovenských literárních vědců a historiků. Šest autorů je ze Slovanského ústavu AV ČR, dva z FIlozofické fakulty UK v Praze, 2 z Historického ústavu AV ČR, tři z Ústavu svetovej literatúry SAV v Bratislavě a dva z Filozofické fakulty UK v Bratislavě). Jednotlivé kapitoly analyzují ruské imperiální myšlení od konce 18. století do dnešní doby a snaží se zachytit jeho reflexi v literárních a uměleckých dílech i v pracích ruské a sovětské historiografie či politologie. Kniha může v lecčems osvětlit i současnou situaci v putinovském Rusku a ukázat zdroje dnešní snahy ruského státu ovládnout ekonomicky i politicky okolní státy. Kniha je opatřena předmluvou, anglickými a ruskými resumé jednotlivých kapitol, bio-bibliografickými medailonky autorek a autorů, seznamem sekundární literatury a jmenným rejstříkem. Kolektivní monografie - aut.údaje k vydání připravila Helena Ulbrechtová ; spolupráce Mária Kusá.