Jaroslav Poch Bücher

In Dumas' 1845 erschienenem Roman setzt sich die Geschichte der Musketiere fort. Zwanzig Jahre nach ihren ersten Abenteuern müssen D'Artagnan und seine Freunde erneut zusammenarbeiten, um die englische Krone zu retten, während sie sich gegen den machthungrigen Kardinal Mazarin und die Fonde stellen.

Nach den Napoleonischen Kriegen erwirbt Graf Montcornet das Gut Les Aigues, ein prachtvolles Schloss in Burgund, in der Hoffnung auf ein ruhiges Leben mit seiner Braut Virginie. Doch die Dorfgemeinschaft lehnt ihn ab: Auf der einen Seite stehen gierige Bauern, die um eigenes Land kämpfen, und auf der anderen die Finanzbourgeoisie, die beim Kauf des Guts überboten wurde und nun Rache sucht. Beide Gruppen versuchen, Les Aigues zu kontrollieren, was Montcornet das Leben zur Hölle macht. Der Roman, erstmals 1844 veröffentlicht, ist der letzte Teil einer Erzählreihe, in der Balzac den Zerfall der französischen Aristokratie durch den aufkommenden bürgerlichen Kapitalismus thematisiert. Honoré de Balzac, einer der größten europäischen Schriftsteller, charakterisiert in seinem unvollendeten Romanzyklus "Die Menschliche Komödie" die französische Gesellschaft des 19. Jahrhunderts. Sein Werk bietet ein eindrucksvolles Sittengemälde der damaligen Zeit und zeigt Menschen und soziale Milieus mit scharfem analytischen Verstand, weshalb er als Begründer des soziologischen Romans gilt. In seiner zwanzigjährigen Schaffensperiode veröffentlichte er nahezu 100 Romane sowie zahlreiche Erzählungen, Essays und Dramen, die bis heute zu den bedeutendsten literarischen Quellen für das Verständnis der französischen Restaurationsgesellschaft zählen.

Monsieur Perrichon a décidément tout de l'honnête bourgeois : la suffisance, l'ingénuité, l'ambition mondaine et une morale quelque peu soumise aux circonstances. Lorsqu'il part en voyage d'agrément avec sa femme et sa jolie fille Henriette, il n'imagine pas que les deux prétendants officiels de sa fille donneront à ce séjour une tournure rocambolesque. Qui, de Daniel ou d'Armand, saura s'attirer les faveurs de la fille, et surtout du père ? De rebondissements en quiproquos, Labiche dresse le portrait vivant et étrangement contemporain de la fatuité. Une comédie alerte et désopilante, considérée comme un chef-d'œuvre du genre.

Der Roman schildert den Aufstieg und Fall von Cäsar Birotteau, einem Pariser Parfümerieladenbesitzer, der aus bescheidenen Verhältnissen stammt und sich durch Fleiß und Geschick einen Namen gemacht hat. Sein Streben nach sozialem Aufstieg führt ihn zu einem riskanten Grundstücksgeschäft, das sich jedoch als verhängnisvoll herausstellt. Balzac thematisiert die Ambitionen und Illusionen des Bürgertums sowie die fragilen Grundlagen von Erfolg und Ansehen in der Gesellschaft des 19. Jahrhunderts.

Děj se odehrává v letech 1660 až 1666, kdy se d'Artagnan a Athos každý svým způsobem podílejí na obnovení vlády Karla II. na anglickém trůně. V následujícím roce začíná ve Francii období osobní vlády Ludvíka XIV. a ten zapojuje d'Artagnana do boje proti správci Fouquetovi.

Čtení o Ulenspisgelovi o jeho rekovných, veselých a slavných příhodách a o Lammovi Goedzakovi v zemi Flanderské a jinde.

Mládeži určený soubor povídek z francouzského venkova, z Paříže minulého století, z války francouzsko-pruské, z prostředí normandských rybářů i odjinud seznamuje s dílem spisovatele, které pro svou životní pravdivost auměleckou hodnotu zůstává trvalou součástí světové literatury.

Příběh nešťastné lásky mladého venkovana Jeana Gaussina a Fanny Legrandové, která stojí modelem sochaři Caoudalovi k soše Sapfó. Edice Slavné romány, svazek 5.

Pěkné provensálské povídky z 19. století. Drobné povídky, jejichž náměty čerpal Daudet ze vzpomínek na rodný kraj, vycházely v denním tisku až do roku 1869 a první vydání souboru bylo nazváno „Provencalské kroniky“. Opěvují patriarchální mravy a způsob života tamních venkovanů, vyprávějí o jejich drobných i velkých radostech a starostech, o jejich láskách a o tragických osudech námořníků. Mnohé jsou laděny lyricky, často s přídechem humoru; v několika mistrovských dílkách cítíme skrytý satirický posměšek církvi a jejím představitelům. Lyrická sentimentalita maloměšťáckého romantika, jakým byl autor podivuhodných dobrodružství Tartarina ve své prvotině, je vlastně jakýmsi druhem protestu proti expansi kapitalistické skutečnosti do idyly milované Provence. „Listy“ jsou napsány prostým, přitom však čistým jazykem, tak jako by Daudet se čtenářem přímo vyprávěl. 33-691-85