Cesta japonského chlapce za štěstím, takový podtitul nese klasická japonská pohádka. Krásný příběh, ale co zaujme nejvíc, je podoba knihy – nádherné ilustrace, mnohdy na dvoustranu, vyniknou v úctyhodném formátu (33,8 x 30,5 cm), pomyslnou třešničkou na dortu je ruční japonská vazba. Kniha vyšla pouze v limitované edici. Podle japonského originálu převyprávěli Zlata Černá a Miroslav Novák.
Kniha se zaměřuje na dva základní tematické okruhy: na duchovní svět tradiční Číny a na její materiální kulturu. Jednotlivé studie pojednávají čínské filosofii a náboženství, medicíně, uspořádání domu a o řemeslech, jimiž se Čína proslavila, jako je výroba porcelánu, hedvábí a papyru. Na první pohled možná překvapivé propojení témat z nové perspektivy ukazuje, co tvořilo základy čínské kultury a jak se náboženství a filosofie promítaly do každodenního života. Autoři jednotlivých statí jsou renomovaní sinologové. Většinu statí o řemeslech zpracovala Zlata Černá, dlouholetá kurátorka čínské a vietnamské sbírky a sbírky lámaistického umění v Náprstkově muzeu v Praze. Její výklad spolu s bohatým obrazovým materiálem z větší části původem se sbírek Náprstkova muzea tak mj. představuje jednu z nejvýznamnějších sbírek čínského umění ve střední Evropě.
Převyprávěno z japonských originálů. Soubor neobvyklých pohádek tolik vzdálených českému prostředí přivádí čtenáře do podivuhodného kouzelného světa v zemi vycházejícího slunce. Setkáme se zde s nejpopulárnější japonskou pohádkovou postavou Broskevníčkem, s mnichy, soudci, se spoustou chudých lidí i postav vznešeného původu, s řadou zvířat i nadpřirozených bytostí. Nezvyklou atmosféru pohádkových příběhů japonských hrdinů umocňují krásné ilustrace. Tři desítky pohádek převyprávěné podle japonských originálů doprovázejí nádherné ilustrace Jaroslava Šerýcha.
Ve všech kulturách hledali lidé odpověď na otázku původu a smyslu své existence. Výsledky tohoto úsilí se zachovaly v dávných mýtech, náboženstvích či filosofických úvahách. Mytické příběhy se zprvu tradovaly ústně. Pozdější literární památky vypovídající o světě lidském i božském patří k vzácnému odkazu dnes už neexistujících civilizací. Těmto textům se věnuje tato antologie, navazující na první vydání z r. 1982. Většina oddílů byla doplněna jak ve výkladové části, tak i v překladech. Autoři aktualizovali i literaturu doporučenou k dalšímu studiu. Její výběr počítá především s těmi, kdo se zajímají o studium historie, etnografie, literární vědy, religionistiky, teologie a dalších oborů humanitních věd. Autorský kolektiv: Zlata Černá, Jan Filipský, Jan Heller, Věna a Zdeněk Hrdličkovi, Blahoslav Hruška, Kateřina Klápšťová, Otakar Klíma, Josef Kolmaš, Eliška Merhautová, Jiří Prosecký, Jana Součková, Petr Vavroušek a Dušan Zbavitel.
Výbor 12 povídek, jež jsou literárním zpracováním příběhů, které na tržištích a bazarech čínských středověkých velkoměst vyprávěli lidoví umělci-profesionálové. Přestože jsou příběhy výstavbou i zápletkami poplatné feudálním literárním formám a způsobu myšlení (hemží se to v nich upíry, démony, světci, kouzly a zaříkadly, fantastickými milostnými, kriminálními a zbojnickými historkami), jejich základním rysem je hluboký realismus, který poprvé uvádí do literatury nejnižší vrstvy čínských velkoměst - řemeslníky, kupce, učitele, zřízence a pod. Vedle silného vlasteneckého a demokratického tónu (ohlas lidového hnutí proti vpádům mandžuských Džurčenů) vynikají povídky vysokou uměleckou formou, neboť jsou uváděny lyrickými prology a próza je prokládána básnickými vložkami. - Čeština je prvním z evropských jazyků, do něhož jsou tyto ukázky "zlaté doby čínské povídky" přeloženy. (Podle J. Průška.) Doslov napsal a poznámkami opatřil Jaroslav Průšek. V knize je zřejmě chybně u vydání z roku 1954, že jde o I.vydání.
›Wunder in Pu-yang?‹ läßt uns Zeuge werden bei einem historischen Ereignis: dem Bruch zwischen dem Konfuzianismus, der eine weltverbundene Verantwortung lehrt, und dem Buddhismus, der weltflüchtig das Nirwana sucht. Außerdem geht es um einen Raubmord in der Halbmondstraße, das Geheimnis des Buddha-Tempels und um ein Skelett unter einer Glocke.
Der Schwarze Tod bedroht die gesamte Tang-Dynastie; er lähmt in der Hauptstadt alles Leben und bringt Recht und Ordnung ins Wanken. Und Richter Di wird mit Morden konfrontiert, die so schnell hintereinander erfolgen, als wäre zu der Pest auch eine Mordseuche ausgebrochen. Der Schlüssel zu den Verbrechen scheint zwischen den Scherben einer zerschlagenen Porzellanvase zu liegen.
