Souborná edice 164 dopisů o literatuře, překládání a životě, které si mezi sebou vyměňovali dva vynikající čeští překladatelé a spisovatelé. Editorem svazku je literární historik Jiří Opelík, který svazek doplnil zevrubnými komentáři, čtyřicetistránkovou dokumentární přílohou, jmenným rejstříkem a ediční zprávou. Kniha je důležitým svazkem, inspirujícím současné české překladatele krásné literatury, básníky a všechny ostatní zájemce o českou kulturu druhé poloviny 20. století. Vychází doplněna 26 unikátními fotografiemi.
„Básnickou sbírku Antonína Přidala Zpovědi a odposlechy považuji za zásadní dílo nejen svého autora, ale i současné české literatury. Ve chvíli, kdy všeho je moc a nic nemá váhu, ozývá se — vím, bude to znít paradoxně — jasný hlas hluboké vnitřní meditace. Bez těkavé klipovitosti, bez sentimentality, bez takzvaného poetického oparu nebo kouřové clony, která tak ráda v divadle i na jevišti dnešního světa nahrazuje poctivě vyložené karty. Autor je přísný k sobě i k jiným, nic si neodpouští. Chce se dobrat odpovědi na otázky dotírající s věkem. Je v tom odpovědnost za život, v němž jsme „každý sám za sebe“, bez výmluv na nepravé sudičky, téma odcházení a zkoumavého nahlížení za obzor tohoto světa. Je to neúprosná poezie rozkoše i bolesti z myšlení, ale taky plná zvědavosti a údivu, překvapení. Vtipu ironického i dětsky hravého.“
Miroslav Plešák
Tento výbor se snaží být reprezentativním vzorkem Singerovy povídkové tvorby a jsou tu zastoupeny jak jeho duchařské povídky, tak ty, které líčí obyčejné – třebaže neobyčejné – lidi. Setkáme se tu tedy s takovými postavami jako s prostou Tajbele a jejím záhrobním nápadníkem, s jurodivým newyorským impresáriem Šlojmelem, s nenapravitelným rouhačem Chazkelem, s krásnou, ale smutnou štamgastkou bistra Ester a jinými, jejichž osudy nás okouzlí i hluboce dojmou.
Kniha je souborem esejů vycházejících z autorových rozhlasových promluv, které nabízejí nezvyklé pohledy na známá místa a nové postřehy. Témata se pohybují od fiktivních situací, jako je osud Romea a Julie, po historické události, jako byla zkáza Lisabonu v 18. století nebo dramata vysokohorské války v Dolomitech. Setkáme se zde se starými čínskými básníky i současnými prozaiky, vedle Voltaira a Marka Twaina se objevuje ironický komentátor Leo Rosten, známý z autorova překladu humoristického románu o panu Kaplanovi. Výklad je doplněn ukázkami z knih, které jsou v češtině publikovány mnohdy poprvé.
Pokud vás zajímá světová literatura, Antonín Přidal, spisovatel, básník a překladatelská legenda, je zasvěceným průvodcem. Jeho překlady z 70. a 80. let, často pod cizím jménem, přinesly svěží vítr do socialistické knižní produkce. Mnozí si pamatují jeho překlady autorů jako Gilbert Keith Chesterton, David Lodge, Isaac Bashevis Singer či John Updike. Neopomenutelnými jsou také jeho kongeniální převody nonsensových básní Edwarda Leara a humoristického románu Lea Rostena Pan Kaplan má stále třídu rád.
Výbor textů z rubriky Kouzlo nechtěného (texty naivistických autorů vzniklé bez uměleckých aspirací), která si získala velkou popularitu koncem šedesátých let v časopise Host do domu. Antonín Přidal, editor knihy, rubriku redigoval až do roku 1970, kdy bylo vydávání Hosta z úřední moci zakázáno. Texty přichystané do dalších čísel tak zůstaly jen ve složkách. Nyní je můžete najít v knize, kterou doprovází barevné reprodukce z unikátní sbírky naivního umění prof. Antona Kollára. Kouzlo nechtěného je když z klobouku, odkud měla vzlétnout holubice, se vybatolí myš když před vojáky jako ze škatulky pochoduje státník v kalhotách nad kotníky když prodej kozy se vylíčí s řečnickým vzletem anebo slohem úředního šimla když učenec káže o řádu a drmolí páté přes deváté když rozevlátá láska se vyznává kostrbatě anebo v učesaných formulích když slova nestačí proudům vzpomínek a řítí se za nimi hlava nehlava když vedle velikánů kráčejících dějinami hopsají po svých trasách malinkatí kmáni a tak dál a tak dál a různě podobně.
Molière: Tartuffe oder Der Betrüger Lesefreundlicher Großdruck in 16-pt-Schrift Großformat, 210 x 297 mm Berliner Ausgabe, 2021, 2. Auflage Durchgesehener Neusatz bearbeitet und eingerichtet von Theodor Borken Tartuffe ou L'Imposteur. Uraufführung 1664. Erstdruck 1682. Umschlaggestaltung von Thomas Schultz-Overhage unter Verwendung des Bildes: Frontispiz der Erstausgabe von 1682 von Pierre Brissart (Ausschnitt). Gesetzt aus der Minion Pro, 16 pt. Henricus - Edition Deutsche Klassik GmbH
Druhá knižní sbírka dramatických textů Antonína Přidala přináší pět her z přelomu tisíciletí – čtyři rozhlasové a jednu divadelní. Autor v nich důmyslně těží z možností, které nabízí rádio jako umělecké médium, i z prostředků komorní divadelní scény. Přidalův hrdina je společenský tvor, který se uprostřed všednodenního světa, mnohdy rutinního, dostává do konfliktu – se svou minulostí, se svými emocemi a tužbami – v kostce, se svým člověčenstvím. Je to hrdina dnešní doby – ve sváru se zvůlí moci, která ho tlačí k hranici anebo až za hranice lidské důstojnosti, a ve sváru se sebou samým.
K vydání připravil: Pavel Drábek
Předmluva: Miroslav Plešák
'Ich hatte schon seit langer Zeit begriffen, daß man einen Menschen lieben kann und mit jemand anderem schlafen; aber als ich dieses monströse Weib in unserem Bett sah, erwachte in mir zum letztenmal die Schauspielerin, und ich mußte etwas Dramatisches tun.' In einem Straßencafe in Tel Aviv rekapituliert eine attraktive Endvierzigerin rückblickend ihr persönliches Schicksal vor dem Hintergrund der Kriegsereignisse in Polen. Schonungslos offenbart sie sich einem Bekannten aus alten Warschauer Zeiten, der wie der Erzähler in zahlreichen anderen dieser achtzehn Geschichten Züge des Autors trägt. Isaac B. Singer beschreibt seine Welt, ob es die Krochmalna in Warschau, der Broadway in New York oder ein Ort in Israel ist: hier leben, lieben und leiden seine Protagonisten, die alle im Ostjudentum verwurzelt sind. Sein Sinn für Humor und Komik, seine Liebe zu den Menschen und sein Verständnis für ihre Schwächen finden in diesen #155; Geschichten von der Liebe #139; Ausdruck. 'Die einzige Hoffnung der Menschheit', schreibt Singer in seinem Vorwort, 'ist Liebe in jeglicher Form und Äußerung - die Liebe zum Leben ist die Quelle aller Liebe.'
Aforismy anglického esejisty a novináře Williama Hazzlita (1778–1830) neztrácejí svou působivost a platnost ani po tak dlouhé době od svého vzniku. Vynikající překlad známého českého překladatele a publicisty Antonína Přidala nemohl při prvním vydání (Odeon 1977) vyjít pod jeho jménem.
