Jaroslav Fryčer Bücher

Kniha o tvůrcích kabaretů v celém světě.Dílo je doplněno texty z různých světových kabaretů a dob.

Slovník francouzsky píšících spisovatelů (nejen z Francie, ale i Belgie, Švýcarska, Kanady a řady afrických i asijských zemí) vyšel naposledy před 45 lety jako vůbec 1. svazek řady Odeonu a zatížen nejen tehdejšími ideologickými mantinely, ale i úzkým výběrem. Věříme, že ho proto přivítají nejen specialisté, ale i široká kulturní veřejnost.

Sbírka povídek, v nichž se pojí hrůzostrašné náměty s estetikou šoku. Všechny povídky spojuje "zuřivost" ve výběru témat a jejich zpracování, agresivní postoje vůči obecným principům morálky. Vedle smutku a patetického gesta individua tu souběžně spoluúčinkuje ironie, děsivý škleb a krutý smích.

Na pozadí společenského života 60. a 70. let, ve světě novodobé pařížské bohémy, k němuž patří hlavní hrdiny knihy, stárnoucí malíř Burgonde, se rozehrávají dramata pozdní, osudové lásky, generačních konfliktů i tvůrčích krizí a hledání.

Sbírka francouzských lidových písní a básní z 15. až 18. století. Doktor filosofie, středoškolský profesor francouzštiny a němčiny, překladatel a literární vědec Hanuš Jelínek se vždy zajímal o lidovou slovesnost. Jednak přeložil mnoho českých a slovenských písní do francouzštiny, ale i do češtiny přebásnil francouzské lidové písně z 15.–18. století. Výbor je obohacen i o několik písní, u kterých je autor znám, ale jsou již zlidovělé. Ač jsou již tehdy vynikající překlady Zpěvů sladké Francie z roku 1925 a Nových zpěvů sladké Francie z roku 1930, dodnes nezestárly a stále oslovují i dnešního čtenáře.

Dans quel monde jeu suis tombé ? Moi, que ma tante vouait à la routine, j’ai été emporté par un cheval pie, envoyé ici par un coiffeur baroque, et voilà que je joue aux dames avec le fils d’un collectionneur de moustaches de chat, qui est immensément riche. Ainsi, dans ce monde nouveau pour Gaspard, il y avait des choses terribles et bizarres, certainement.

Mit der Neuauflage dieses lange vergriffenen Werks wird eine der »faszinierendsten Autobiographien des 20. Jahrhunderts« (DIE ZEIT) endlich wieder der deutschsprachigen Leserschaft zugänglich. In einer meisterlichen und verstörenden Erzählung verdichten sich Perecs Kindheitsphantasien von der utopischen Insel W, auf der das ganze Leben dem Sport gewidmet ist, mit den Erinnerungen an den Holocaust und den frühen Verlust der Eltern zu einer alptraumhaften Vision, die niemanden unberührt lässt. Zwei Erzählungen, die sich überkreuzen, verschränken und schließlich in einem fulminanten Crescendo ineinander übergehen, prägen den Aufbau des Buches: die Phantasiewelt, die sich Perec als 13-jähriger Junge erfand, und ein autobiographischer Bericht, der eine chronologische Familiengeschichte nachzuzeichnen versucht. Das Ringen um eigene, intime Erinnerungen im Nebel einer unerträglichen Vergangenheit findet eine unerhört kühne formale Darstellung, die es in der sorgsamen Übersetzung von Eugen Helmlé wiederzuentdecken gilt.

»Finanzleute, grobe Genußmenschen, die jährlich hunderttausend Franken verdienen, mögen das aufgeschlagene Buch nur schleunigst wieder zuklappen, besonders wenn es sich um Bankiers, Fabrikanten und andere ehrbare Geschäftsleute, das heißt bloße nüchterne Verstandesmenschen handelt.« Geschrieben hat Stendhal diese radikal subjektive Theorie, diese Betrachtungen über Schönheit, Stolz und Schamhaftigkeit »für vorbehaltlos leidenschaftlich Liebende«. Von einem unglücklich Liebenden verfasst, ist dies eines der furiosesten und raffiniertesten Bücher über die Liebe. Mit dem Werkbeitrag aus Kindlers Literatur Lexikon. Mit Daten zu Leben und Werk, exklusiv verfasst von der Redaktion der Zeitschrift für Literatur TEXT + KRITIK.

Dieser zu Unrecht vergessene Roman ist ein einzigartiges Meisterwerk von Dumas. Er könnte von Sterne oder Swift stammen, denn in seinem Ton erinnert er an den Sklavenhandel. Die Erzählung ist voller Fröhlichkeit und Schwung, mit burlesken Parodien: man findet große Szenen des Abenteuerromans, die Einnahme eines Handelsschiffs, die Meuterei an Bord und das Amerika von Fenimore Cooper. Die Charaktere entstammen der komischen Tradition: der melancholische Engländer, der Betrüger, der Schlemmer, der Dummkopf, der Indianerhäuptling. Es ist jedoch auch ein düsteres Werk: eine Reihe von Toden, massakrierte Tiere, auf dem Weg getötete Sklaven, englische Einwanderer, die durch Krankheiten dezimiert werden, und ausgerottete Ureinwohner. Der Held, Pamphile, verkörpert die kaufmännische und pharisäische Gesellschaft, in der der Künstler zum Leben verurteilt ist. Es ist die Welt von Monte-Cristo ohne den Grafen.

Svazek, vycházející ke 100. výročí umrtí belgického spisovatele, obsahuje Flanderské legendy, v nichž vytvořil obraz, jak žili, mluvili a uvažovali Vlámové za starých časů, a román Svatební cesta, jehož děj se odehrává v autorově současnosti a v němž vystupuje proti silám a předsudkům, jež bránily svobodnému rozvoji přirozených lidských citů.

„Matka“ Folcocheová a její syn jsou spalováni vzájemnou nenávistí. Na matčiných zdeformovaných citech se přitom neblaze podepsalo nešťastné manželství s Jacquesem Rézeauem, které s ní neuzavřel z lásky, ale z chamtivosti. Román obsahuje autobiografické prvky a společně s romány La mortdu petit cheval (1950, Je po všem) a Cri de la chouette (1972, Křik sovy) tvoří cyklus o Rézeauových. První autorův román a první z románů tzv. „zmijí trilogie“ (Se zmijí v hrsti, Smrt malého koně, Volání sýčka) bojuje proti tyranii rodiny, jaká se vytvořila v průběhu 19. století ve francouzské buržoazní společnosti, tj. proti rodině založené na rodových a náboženských tradicích, na majetku a z toho vyplývající téměř mocenské struktuře vztahů mezi rodiči a dětmi. Autor, člen Akademie Goncourtů, nositel Apollinairovy ceny za poezii a Velké ceny Monaka za své dosavadní dílo, je označován za jednoho z představitelů kritického realismu ve francouzském románu po roce 1945.

Reprezentativní antologie z básnické tvorby parnasistů, významných představitelů francouzského literárního hnutí v 2. polovině 19. století.

H. Jelínek byl jednou z nejzajímavějších postav české literatury první poloviny 20. století. Vedle organizátorských schopností, esejistické tvorby a ne moc zdařilé básnické tvorby se do české literatury zapsal jako jeden z nejlepších překladatelů děl francouzských autorů. Tato kniha přináší kritické vydání Jelínkových básnických překladů, včetně předtím nepublikovaných, dále obsáhlou studii o Jelínkově překladatelském díle a úplnou bibliografii. Obsahuje: Charles Baudelaire: Malé básně v próze; Zpěvy sladké Francie; Nové zpěvy sladké Francie; Povídka o Aucassinovi a Nicolettě; Starofrancouzské zpěvy milostné i rozmarné; Má Francie; Ostatní překlady. - Předmluva Jaroslav Fryčer. Soupis překladů H. Jelínka sest. Vladimír Stupka.

Podtitul: 1830–1848 Uspořádal, průvodní text napsal a verše vybral Jaroslav Fryčer. Ilustrace vybrala Jitka Kostková.