"Il luogo dove si svolge la vicenda di SANGUE NERO", ha scritto il romanziere americano James T. Farrell, "è una cittadina della provincia francese durante la Prima Guerra Mondiale. La città è lontana dal fronte, ma il passo pesante della guerra non risparmia nessuno. Quest'urto non è sentito soltanto nel senso, ovvio, che la guerra ha mutato la quotidiana routine di vita. La guerra è anche una specie di risacca di psicologica che, di volta in volta, s'abbatte sulla vita intima dei personaggi o se ne ritrae lasciandola allo scoperto. Essa serve come punto focale per mettere in evidenza le assurdità, il pathos, la tragedia, la crudeltà, l'insensibilità di una società impegnata in una lotta mortale. Il romanzo investe una fitta trama di rapporti entro una piccola città, e i personaggi sono o proiettati contro lo sfondo lontano e rumoreggiante della guerra o contrapposti l'uno all'altro. Ne risultano studi di caratteri che soltanto un romanziere di grandissimo talento poteva produrre..."
Louis Guilloux Bücher
Louis Guilloux war ein französischer Autor, der für seine sozialrealistischen Romane bekannt ist, die das Leben der Arbeiterklasse und politische Kämpfe Mitte des 20. Jahrhunderts darstellten. Sein Meisterwerk markierte eine Abkehr von geradliniger sozialistischer Literatur hin zu einer existenziellen Vision, die Themen wie Entfremdung und Verzweiflung angesichts des Krieges thematisierte. Guilloux befasste sich mit komplexen sozialen Fragen, oft angesiedelt in seiner Heimat Bretagne, und seine Werke wurden für ihre Tiefe und ihren experimentellen Ansatz gelobt. Als Literaturübersetzer und Dolmetscher bewies er seine Fähigkeit, kulturelle Welten zu verbinden, und seine Romane hallen bis heute mit kraftvollen Gesellschaftskommentaren nach.
Coco Perdu oder Der unerwartete Abschied
- 91 Seiten
- 4 Lesestunden
Meine geliebte Bretagne
- 148 Seiten
- 6 Lesestunden
Texte intégral révisé suivi d'une biographie de Louis Guilloux. Peu avant la Première Guerre mondiale, François Quéré, modeste cordonnier de Saint-Brieuc, tente d'implanter une section socialiste dans la ville. Le petit monde des ouvriers et des artisans adhère aux nouvelles idées et commence à se révolter contre les nantis qui les exploitent. On s'organise, on chante l'Internationale, le drapeau rouge flotte dans les rues. Mais l'activité militante du cordonnier entraîne la désertion de sa clientèle aisée et les camarades se divisent lors des élections. Une Maison du peuple est bientôt mise en chantier. Largement autobiographique, ce premier roman de Louis Guilloux, qui ne tombe jamais dans la thèse politique ou le mélodrame populiste, est l'un des plus beaux témoignages existant sur les luttes sociales qui agitèrent la France au début du XXe siècle. Dans un style au classicisme dépouillé, plein de tendresse et profondément pudique, l'auteur du Sang noir nous fait revivre les espoirs, les luttes, les victoires et les batailles perdues de ce milieu ouvrier animé par un idéal d'égalité et de justice sociale auquel il restera fidèle toute sa vie. "J'admire et j'aime l'oeuvre de Louis Guilloux, qui ne flatte ni ne méprise le peuple dont il parle et qui lui restitue la seule grandeur qu'on ne puisse lui arracher, celle de la vérité", déclarera son ami Albert Camus.
Román vyznívá jako protiválečný manifest, jako oslava hrdinství chlapců, kteří umírají na frontách 1. světové války a kteří si teprve tváří v tvář smrti uvědomují, že vlastně nevědí nic o tom, za co a proč bojují a umírají. Děj románu se odehrává v rozmezí jediného dne.
Folio: Le pain des rêves - Texte intégral
- 512 Seiten
- 18 Lesestunden
Juste avant 1914, dans une petite ville bretonne, près de la cathédrale, vit l'infâme rue du Tonneau, avec ses taudis, ses maisons de prostitution, ses cafés douteux. Une écurie sert de logis aux Nédelec, la mère, les deux enfants et le grand-père, tailleur qui fait vivre tout le monde et travaille jusqu'à ce que mort s'ensuive. Puis arrive la cousine Zabella, personnage haut en couleur.La poésie, l'amour, la noblesse du cœur illumine ce récit, le plus beau peut-être qu'aient jamais inspiré l'enfance et la misère. «Je doute qu'aucun amour vaille celui des pauvres», écrit Louis Guilloux dans Le pain des rêves.
Chlieb snov je román do veľkej miery autobiografický, rozprávačom a zároveň hrdinom je spisovateľ sám, postavy okolo neho aj prostredie sú autentické. Starý otec, ľudsky aj umelecky krásna postava chudobného krajčíra, ktorý pod rodinnou lampou len šije, prešíva a pláta, vyrastá pred nami ažna symbol statočného bedára, zápasiaceho o živobytie svojej chudobnej rodiny a boriaceho sa s nepriazňou osudu. Všedné, ale tým pravdivejšie osudy ľudí, prechádzajúce osou rozprávačovho čoraz hlbšie a ostrejšie vidiaceho zraku a uvažujúcej mysle, osudy drobných ľudí a drobných príhod zrkadlia seba aj prostredie tak prirodzene, že aj my žijeme medzi nimi
Dvě novely hluboce lidského ladění uvádějí na scénu tichý svět prostých lidí na francouzském maloměstě před první světovou válkou. První (Nedělní lampa) zobrazuje život příštipkářova synka na prahu první světové války. Druhá(Kamarádi) zachycuje onemocnění a smrt štukatérskéhomistra. Přestože obě novely patří mezi autorovy první práce, zařadily se mezi díla klasické literatury.
