Stanislav Jirsa Bücher

Balzacs schönster Roman in einer fulminanten Neuübersetzung Lucien, der gut aussehende junge Schöngeist aus der Provinz, von Mutter, Schwester und Schwager abgöttisch geliebt und zum Genie erklärt, reist mit deren letztem Ersparten nach Paris und tappt dort in so manche Falle. Die Dichtung bringt ihn nicht weiter, erst als Zeitungskritiker kommt er zu Geld – und zu einer schönen Geliebten. Aber dann verstrickt er sich in Intrigen, und auf einmal steht alles auf dem Spiel. Balzacs unbestechlicher Blick auf das verlogene Treiben der Menschen ist großartige Satire, die Spielarten der menschlichen Komödie sind heute noch gültig.

Poetický román jež se odehrává v jihofrancouzské Provence, v době kdy Martial Malicroix opouští své bydliště a rodiště, přichází na venkov se ujmout svého dědictví – domu, statku, sídla i pozemků. V novém a dosud neznámém prostředí se dostává do střetu s vlastními životními zvyklostmi a s lidmi, kteří ho jen většinou neradi přijímají mezi sebe.

(fyziologie Paříže) Obsáhlá monografie věnovaná Paříži.

Das absolute Gegenstück zu Vians „Schaum der Tage“: Zwischen Mann und Frau gibt es keine Verständigung mehr, und selbst beim Sex finden nur noch Ersatzhandlungen statt. Oder allenfalls komische Missverständnisse.

Významný francouzský básník a spisovatel André Pieyre de Mandiargues (1909–1991) se ve své prvotině (1946) přihlásil k surrealismu, sotva však dokázal popřít vlivy německého romantismu či díla André Bretona. Soubor sedmi povídek se lyricky vyrovnává s plynutím času, okouzlením fantaskností či erotismem.

Saphir Lazuli lebt mit Folavril zusammen, der Ingenieur Wolf mit Lil, dem Hund Senator und seinem Ouapiti. Die Welt um sie herum ist ziemlich provisorisch: Häuserwände schwanken, Schnapsflaschen verdampfen, Bürgermeister und ganze Blaskapellen lösen sich in Nichts auf. Das Gras ist rot. Die Liebe ist kompliziert, denn immer sind störende Gäste dabei. Zur Orientierung gibt es eine Bewußtseins-Rakete, mit der man auf Behördenkorridore und auf grüne Wiesen gelangen kann. Dort wird vom lieben Gott oder einem Schuldirektor die Welt wieder geradegebogen - bevor sie am Ende ganz aus den Fugen gerät. Der Kulissenzauber dieses Romans, dessen melancholische Helden einem unerreichbaren Lebensglück hinterherrasen, ist das Meisterstück eines genialen Pataphysikers.§

Paris um 1907. Jules und Jim sind unzertrennlich. Dann taucht Kathe auf, die unvergleichliche, wilde Kathe aus Berlin. Sie verliebt sich in Jules. Dann in Jim. Dann wieder in Jules. Sie lebt und liebt, wie es sonst nur Männern gestattet ist.§§Eine atemberaubende Amour fou, eine Tragikomödie über Liebe, Freiheit und Freundschaft.§§Verfilmt 1962 von François Truffaut.

Román francouzského spisovatele, v němž autor s autobiografickou fikcí a s humorem a ironií vypráví o sobě, o své rodině, o její snaze zakotvit ve společnosti, v níž žijí, ale která jim v minulosti, zvláště za nacistické okupace, neposkytla legální totožnost.

Román podložený autorovými vlastními zkušenostmi a zážitky z druhé světové války. Základní inspirací tohoto díla jsou vzpomínky na válečnou epizodu, na ztracenou vartu kdesi v Ardenském lese. Základní ladění hrůzy a povědomého strachu z ohrožení neznámými silami i zvolený literární styl vzácně koresponduje s válečným námětem – vyprávění působí místy až dojmem realisticky zpracovaného příběhu.

Autor, původně sociolog, zasahuje svými pracemi nejen do sociologie, etnologie, historie, psychologie, filosofie, estetiky, literární teorie a kritiky, ale i do zoologie, botaniky a mineralogie. Nalézá, spojuje vědu s uměním a překračuje hranice poznání rozdrobeného přílišnou specializací, souvislosti, jež specialistovi unikají. Výbor z jeho díla obsáhl spisy Mýtus a člověk, Medúsa a spol. a Zobecněná estetika. V prvním formuloval ortodoxně své vědecké krédo, v druhém ukazoval na kontrasty mezi hmyzem a člověkem, mezi mechanismem a svobodou, mezi přírodou a historií, v třetím zobecnil a systemizoval své myšlenky, hlavně pak dovozoval, že estetické představy a umělecká díla koneckonců odpovídají kosmologickým zákonitostem.Z francouzských originálů připravil Miroslav Míčko, který také vybral obrazovou přílohu a napsal ediční poznámku a doslov Člověk v přírodě a příroda v člověku; přeložili Stanislav Jirsa a Miroslav Míčko; fotografie Karel Kuklík a kol.