Radka Smejkalová Bücher

For the love of Prague : from the tragedy of communism to the comedy of capitalism. Od tragédii komunismu, ke komedii kapitalismu.

Chtěli změnit umění a s ním i celou společnost. Umění změnili. Společnost ne… Velká říjnová revoluce, to nebyl jen razantní přelom v ruské politice. V očích revolucionářů se utvářela celá nová společnost, nový svět a nový člověk. Jedním z projevů této nové epochy lidských dějin mělo být i umění: to staré, buržoazní a tradiční bylo zavrženo ve jménu umění moderního a progresivního. V čele Sovětského svazu proto vedle bolševiků stanuli i avantgardní umělci. Dříve odmítaní tvůrci jako Kazimir Malevič, Marc Chagall, Vasilij Kandinskij nebo Vladimir Tatlin byli pověřeni úkolem provést socialistickou estetickou transformaci: reformovaly se pedagogické systémy, v zapadlých obcích se budovaly galerie, města zaplavilo avantgardní umění. Trvalo to však jen pár let, než tato umělecká svobodomyslnost začala být Sovětskému svazu, komunistickému politbyru a jeho regulím na obtíž. Triumf umění skončil lidskou tragédií. Avantgardisté jsou velkolepým příběhem několika umělců, kteří chtěli změnit svět, portrétem doby bolševické revoluce a teroru i strhujícím vyznáním modernímu umění.

Parijs, 1912. Edgar Degas, de beroemde Franse schilder, is blind geworden. Wanneer hij zijn huis uit moet, krijgt hij onverwachts hulp van een jonge vrouw. Zij is echter niet wie zij beweert te zijn en brengt in het geheim verslag uit over haar bezoekjes. Ondertussen dwingt zij de oude man terug te denken aan zijn tijd in New Orleans, kort na de Amerikaanse Burgeroorlog, en aan de vrouw die Degas' leven en succes bepaalde, zijn enige - en onmogelijke - liefde: zijn Amerikaanse nichtje Estelle. Terwijl hij zijn leven in dozen bergt en zijn verloren geluk reconstrueert, probeert hij - op de tast - Estelle's gezicht te vangen in een allerlaatste wassen beeld. Maar hoe vind je een gezicht terug dat je bent vergeten? (Tekst achterflap).

De zitting was in volle gang, maar Lucas stond op en liep de raadkamer uit. Soms weet een lijf beter wat te doen dan alle opgetelde rationaliteit. Hij stapte in zijn auto en zonder veel nadenken reed hij naar de brug, die brug waar elk jaar gemiddeld veertien mensen af sprongen. Het beste wat we hebben is een boek over stoppen met almaar doorgaan en stil blijven staan, over de complexiteit van collectief oud zeer, over hoever de schaduwen van het verleden reiken, over afscheid durven nemen, over de schoonheid van echte soorten samen, over wat een mens kan doen in een wereld zoals die van nu. Deze roman is het eerste deel van een trilogie waarin Griet Op de Beeck een voor haar erg belangrijke thematiek tot op het bot wil proberen uit te spitten. Drie boeken, perfect afzonderlijk te lezen indien gewenst, met drie perspectieven op eenzelfde problematiek, die telkens de ruimte krijgen. Omdat sommige dingen niet simpel te vertellen zijn.

Má léta u ortodoxní židovské rodiny. V židovské čtvrti belgických Antverp žije největší komunita ortodoxních Židů po New Yorku a Jeruzalémě. Jejich štrajmly, pejzy, černé kabáty a bílé podkolenky upomínají, že sem kdysi přišli z východní Evropy. Proniknout do jejich zákulisí, tajů a tradic je pro lidi zvenčí těžké, ne-li nemožné. Novinářce a spisovatelce Margot Vanderstraeten se to podařilo. Za léta, kdy v moderně ortodoxní židovské rodině jako studentka doučovala děti, si vybudovala pevné přátelství s rodinou Schneiderů, a nakoukla do světa, jehož čas, směr i rytmus i v moderní době udává 613 židovských přikázaní. Díky jejímu čtivému vyprávění se tak dozvíme, proč židovské ženy v Antverpách nosí na hlavách paruky, že každá věřící židovská rodina má dvě separátní kuchyně a jak jsou důležité dohazovačky sňatků. Podíváme se jejíma očima i do ortodoxních komunit v New Yorku a Jeruzalémě, kde autorka některé židovské přátele nadále navštěvuje poté, co odešli z Antverp. V Belgii a Nizozemsku figuroval Mazl tov mezi 10 nejprodávanějšími tituly roku 2017, deník De Standaard jej vyhlásil za nejlepší non-fiction roku a belgická královna Mathilde tento autobiografický román označila za jednu z nejdůležitějších knih.

Ein junger Page, Abdul, empfängt den Schriftsteller am Eingang des Grand Hotel Europa. Während sie eine Zigarette rauchen, erzählt der Schriftsteller von Venedig und seiner großen Liebe Clio, die ihn verlassen hat. Im geheimnisvollen Hotel fragt er sich, wie er Clio zurückgewinnen kann, während er die eleganten Gäste kennenlernt. Der Roman thematisiert einen alten Kontinent, der von Geschichte geprägt ist und in dem der Tourismus die einzige Perspektive bietet. Es geht um europäische Identität und die Nostalgie am Ende einer Ära. Das Werk ist sowohl eine Liebeserklärung als auch ein Untergangsbuch, das die mentale Verfasstheit Europas in einer packenden Erzählung lebendig werden lässt. Nach der Lektüre fühlt man sich stolz auf diesen Kontinent, hat aber auch Bedenken, wie es weitergeht. Man hat das Gefühl, im Speisesaal des Grand Hotels zu sitzen, während der Majordomus die Spezialität des Hauses serviert. Man amüsiert sich über die Eigenheiten der anderen Gäste, ist berührt von ihren Schicksalen und staunt über ihre Geschichten. Der Roman vereint Ironie und Witz und bietet einen tiefen Einblick in die europäische Gesellschaft.

Johan Huizingas Kulturgeschichte des Goldenen Zeitalters der Niederlande ist eines der Meisterwerke des berühmten Kulturhistorikers. Mit seinem bekanntesten Buch, Herbst des Mittelalters, teilt dieses knappe Porträt die beeindruckende Weite des Blicks und den literarischen Glanz der Darstellung. Wie konnte es in den Niederlanden des 17. Jahrhunderts zu der Blüte der Kultur kommen, die wir etwa in den Bildern Vermeers oder Rembrandts noch heute bestaunen? Huizinga beleuchtet ihre sozialen, wirtschaftlichen, politischen und militärischen Voraussetzungen und schildert das religiöse Leben des Landes. Vor diesem Hintergrund läßt er ein facettenreiches Bild von Literatur und Kunst der Zeit entstehen. Huizingas charmantes Epochenporträt wird hier nach langer Zeit endlich wieder in deutscher Sprache zugänglich gemacht. Ein neues Nachwort von Bernd Roeck erläutert die bleibende Bedeutung des Werkes.

Als Stefan Hertmans erfährt, dass seine zweite Heimat, der Ort Monieux in Frankreich, vor tausend Jahren Schauplatz eines Pogroms durch die Kreuzritter war, begibt er sich auf Spurensuche. Unter den Überlebenden soll eine junge Frau christlicher Herkunft gewesen sein. Diese historisch verbürgte Figur lässt ihn nicht mehr los, er tastet sich erzählend an ihr Leben heran. Vigdis nennt er die Frau, die für die Liebe zum Sohn des Rabbi ihre Existenz aufs Spiel setzt und zu Hamutal wird, die alles verliert und ganz allein nach Jerusalem aufbricht. Mit seiner grandiosen literarischen Rekonstruktion dieser Geschichte von Liebe, Gewalt und religiöser Verfolgung ist Hertmans ein erschreckend gegenwärtiger Roman gelungen.