Michel Foucault Reihenfolge der Bücher

V roce 1980 Foucault přednesl na Dartmouth College dvě přednášky nazvané „Pravda a subjektivita“ a „Křesťanství a doznání“, v nichž stopuje genealogický původ moderního vztahu k vlastnímu já ve starověkých a raně křesťanských praktikách sebezpytování a doznání. Klíčovým zlomem pro konstituci moderní subjektivity je pro něj proměna delfské zásady gnóthi seauton v klášterní imperativ doznání všech myšlenek a tužeb. Předložený překlad obsahuje kromě obou těchto přednášek také Foucaultovu diskusi s publikem v Berkeley a rozhovor, v němž autor přibližuje cíle své historické analýzy vztahů mezi subjektivitou a pravdou. Spojujícím prvkem těchto textů je Foucaultovo přesvědčení, že jedním z významných politických úkolů současnosti je „politika nás samých.“

Was ist Philosophie? Und welche Rolle spielt sie in der Gegenwartsgesellschaft? Zwischen Juli und Oktober 1966, einige Monate nachdem er durch das Erscheinen von Die Ordnung der Dinge schlagartig zum neuen Star der Philosophie aufgestiegen war, gab Michel Foucault in einem sorgfältig durchkomponierten Manuskript seine Antwort auf diese bis heute viel diskutierten Fragen. Im Gegensatz zu denjenigen, die entweder das Wesen der Philosophie enthüllen oder sie gleich für tot erklären wollen, begreift Foucault sie als einen Diskurs, dessen Ökonomie im Vergleich mit anderen Diskursen – wissenschaftlichen, literarischen, alltäglichen, religiösen – herausgearbeitet werden muss.Der Diskurs der Philosophie schlägt somit eine neue Art und Weise der Philosophiegeschichtsschreibung vor, die von der reinen Kommentierung der großen Denker wegführt. Nietzsche nimmt allerdings einen besonderen Platz ein, da er eine neue Epoche einleitet, in der die Philosophie zur Gegenwartsdiagnose wird: Von nun an ist es ihre Aufgabe, einer Gesellschaft zu erklären, was ihr Zeitalter ausmacht. Nirgendwo hat Michel Foucault die Ambitionen seines intellektuellen Programms so deutlich gemacht wie in diesem Werk, das fast 60 Jahre nach seiner Niederschrift nun erstmals veröffentlicht wird. Eine kleine Sensation!

Foucault's lectures and interviews from 1978 in Japan are presented in English for the first time, offering insights into his thoughts and philosophies. The book explores the historical context of these discussions while highlighting their ongoing significance and relevance in contemporary society. Through this collection, readers gain a deeper understanding of Foucault's ideas and their implications for modern thought.

Oproti mechanismům, jimiž se panovník až do doby klasicismu snažil zajistit bezpečí svého teritoria, staví Foucault technologie bezpečnosti, resp. korelace mezi nimi a populací. „Teritorium“ a „populace“ slouží jako protikladné póly, mezi nimiž se jeho uvažování rozvíjí. Jak došlo k přechodu od svrchovanosti nad teritoriem k regulaci populace? Jaké byly účinky této proměny na rovině vládních praktik? Objevení se populace jako ideje a jako reality nebylo důležité jen na politické úrovni, mělo také dopad na epistemologické úrovni. Analýza bezpečnostních dispozitivů vztahujících se k populaci vedla Foucaulta postupně k tomu, že zdůraznil pojem „vlády“. Ve svém tradičním smyslu veřejné moci nebo výkonu svrchovanosti nakonec ztratil váhu a začal označovat techniky specifické pro správu populací. Problematický trojúhelník, který sloužil jako původní rámec výzkumu, tak byl nahrazen systematickou řadou bezpečnost–populace–vláda, spolu s níž Foucault v tomto přednáškovém cyklu zavedl pojem „guvernementalita“, jímž se od historie bezpečnostních technologií dostal až ke genealogii moderního státu.

Collection of thirteen essays, for the most part unpublished.

Foucault's exploration of the history of sexuality, initiated in the 1960s through his lectures, reveals significant insights into his evolving ideas. This collection marks the first English publication of these pivotal lectures, providing readers with an opportunity to engage with Foucault's foundational thoughts on sexuality that have shaped contemporary discourse.

Historii seksualności, będącej kontynuacją badań podjętych w Archeologii wiedzy oraz w Nadzorować i karać, poświęcił Michel Foucault ostatnie lata życia, skupiając się w swych analizach na konstelacji zjawisk określanych mianem „seksu” czy „seksualności”. W części pierwszej pokazuje, jak życie seksualne stymulowało wolę dowiedzenia się wszystkiego o seksie; wiedza ta przyjęła usystematyzowaną postać „nauki o seksualności”, co otworzyło z kolei drogę do systemowego zarządzania społecznym życiem seksualnym. W części drugiej kontynuuje Foucault historyczne badania nad źródłami naszej zachodniej seksualności. Skupia się na źródłach starożytnych, greckich, a zwłaszcza rzymskich, czyli na okresie przedchrześcijańskim, w którym zostały wypracowane ramy i najważniejsze formy tej seksualności.

Foucault's History of Sexuality changed the way we think about power, selfhood and sexuality. In this fourth and final volume, he turns his attention to early Christianity, exploring how ancient ideas of pleasure were modified into the Christian notion of the 'flesh' - a transformation that would define the Western experience of sexuality.

Now in paperback, this collection of Foucault’s lectures traces the historical formation and contemporary significance of the hermeneutics of the self. Just before the summer of 1982, French philosopher Michel Foucault gave a series of lectures at Victoria University in Toronto. In these lectures, which were part of his project of writing a genealogy of the modern subject, he is concerned with the care and cultivation of the self, a theme that becomes central to the second, third, and fourth volumes of his History of Sexuality. Foucault had always been interested in the question of how constellations of knowledge and power produce and shape subjects, and in the last phase of his life, he became especially interested not only in how subjects are formed by these forces but in how they ethically constitute themselves. In this lecture series and accompanying seminar, Foucault focuses on antiquity, starting with classical Greece, the early Roman empire, and concluding with Christian monasticism in the fourth and fifth centuries AD. Foucault traces the development of a new kind of verbal practice—“speaking the truth about oneself”—in which the subject increasingly comes to be defined by its inner thoughts and desires. He deemed this new form of “hermeneutical” subjectivity important not just for historical reasons, but also due to its enduring significance in modern society.