Ota Halama Reihenfolge der Bücher

Korespondence profesorů Františka Michálka Bartoše a Amedea Molnára začíná dopisem jednadvacetiletého Molnára v roce 1944 a uzavírá ji Molnárův dopis napsaný devět dní před Bartošovým úmrtím v roce 1972. Ve svých dopisech historici komentují své bádání, rozepisují se o svém zdraví, o rodinách, o poměrech na evangelické teologické fakultě a občas i suchým humorem glosují politickou situaci. V korespondenci se mihne řada kolegů i známých osobností, včetně Jana Patočky, často v listech obou pisatelů vystupují jejich fakultní kolegové, zejména Rudolf Říčan a Luděk Brož nebo obdobně zaměření badatelé, k nimž patřil zejména Bohuslav Souček a Jan Blahoslav Čapek. Tu a tam se v listech vynoří i mladší historici, zejména Pavel Spunar, Anežka Schmidtová- Vidmanová, Jana Nechutová, Jiří Kejř, Jaroslav Eršil či Josef Tříska a další. Řádky obou pisatelů svědčí o vzájemné úctě, badatelské vášni a rostoucím, hlubokém přátelství.

Biblické prology, tj. úvody k biblickým knihám, byly ve středověku obvyklou součástí latinské Vulgáty. V omezeném počtu se předmluvy staly součástí už nejstaršího překladu celé bible do češtiny z počátku 50. let 14. století. V rámci nové verze staročeského překladu bible byl zřejmě kolem roku 1400 pořízen souborný překlad více než stovky předmluv. V průběhu 15. století byly předmluvy dále užívány, upravovány, ale také nově překládány. Publikace přináší kritickou edici 124 staročeských biblických předmluv, a to jak textů přeložených z latiny, tak i několika původních staročeských předmluv. Vlastní text je opatřen poznámkovým aparátem včetně určení citátů z bible i z dalších autorit a včetně různočtení ze všech zjištěných opisů dané předmluvy. Edici jsou předeslány studie o staročeském překladu biblických prologů a o jejich iluminátorské výzdobě (s vyobrazeními). Součástí knihy jsou rejstříky a přílohy, které kromě soupisů latinských a českých prologů obsahují mj. zatím nejúplnější seznam staročeských biblických pramenů.

Přednášky a diskuse na témata: Boží království a lidské dějiny (Petr Pokorný), Moc Číny (Olga Lomová), Jakou moc mají média? (Alexandr Mitrofanov), Moc sborová (Jana Hofmanová, Tomáš Bísek, Jana Šarounová, Aleš Drápal), Moc a bezmoc české reformace (Ota Halama), Ovládnout, přesvědčit nebo osvobodit? (Petr Kratochvíl), Jak se dělá parlament (Ivan Gabal), Duchovní vedení a doprovázení (Aleš Opatrný), Zkušenost s mocí veřejné ochránkyně práv (Anna Šabatová), Není moci, leč od Boha? O mravnosti a nemravnosti moci (Jindřich Halama)

Kolektiv autorů zastupujících různé obory bádání o minulosti zkoumá roli kalicha v náboženském a veřejném životě 15. století. Kniha je věnována nejen teoretickému odůvodnění a praktickému zavedení utrakvismu v roce 1414, ale především kulturněhistorickému kontextu přijímání pod obojí v dalším vývoji husitství. První století utrakvismu umožňuje sledovat posun významů mezi učenou a neučenou sférou, mezi husitským a katolickým prostředím i mezi oblastmi písemného a vizuálního vyjadřování. Jednotlivé příspěvky se zaměřují na symbolickou funkci kalicha, ale upozorňují také na její limity a na konkurenční identifikační prostředky, které se v 15. století objevily.

Dialogy Mikuláše Konáče z Hodíškova a Jana Stanislaida spolu s polemikou Mikuláše z Poříčí podávají vzácné svědectví o stavu českého utrakvismu před vystoupením Martina Luthera a krátce po něm. Edice Konáčových tisků ilustruje formování směrů, nazývaných později staroutrakvisté a novoutrakvisté. Život i dílo Mikuláše Konáče jako autora, vydavatele a tiskaře dokládají, že stále přehlížené období domácích církevních dějin jagellonské doby skýtá nemalá překvapení. Bádání se totiž dosud zaměřovalo spíše na Jednotu bratrskou, což vedlo k zploštění mnohem složitější situace.

Již pátý svazek nově zpracovaných rukopisů zlomků významné české knihovny. Jedná se o velmi pestrý soubor, mj. o staroslovanské (hlaholské i cyrilské) zlomky, zlomky jazykově české, německé i latinské, materiály k dějinám jednoty bratrské v Polsku, jakož i hebrejské a orientální fragmenty. Publikace je opět vybavena několika rejstříky. Vychází ve spolupráci s Národním muzeem (v půlce listopadu 2016).

U příležitosti 600. výročí smrti Jana Husa připravil NPÚ, ÚOP v hl. m. Praze publikaci, která výběrově mapuje památky připomínající osobnost Mistra Jana Husa na území Prahy. První dvě kapitoly jsou věnovány místům spojeným s jeho působením, jako je Karolinum, kostely a studentské koleje. Mezi nimi zaujímá výjimečné místo Betlémská kaple, jejíž hypotetickou původní podobou se zabývá samostatná stať. Ve třetí kapitole autoři přinášejí výběrový soupis pražských pomníků Jana Husa a tzv. Husových kamenů. Následující kapitola představuje památky nacházející se v církevních objektech, zejména v Husových sborech. Poslední část se věnuje památkám spojeným s dalšími pražskými budovami, kde nezřídka tvoří součást výzdoby fasád.