Michael Špirit Reihenfolge der Bücher

První svazek nové volné řady Edice RR. Kniha o Filipu Topolovi je čtivým chronologickým přehledem o životě a tvorbě tohoto hudebníka a spisovatele (1965–2013). Zachycuje události od sedmdesátých let 20. století až k dění po jeho smrti. Kombinuje fakta s různě stylizovanými Topolovými výroky. Jeho literární počátky a formování skupiny Psí vojáci představuje v souvislostech dalších uměleckých aktivit mladých výtvarníků a literátů, sdružujících se počátkem osmdesátých let především na Malé Straně. Výklad sleduje nejen postupné etablování Psích vojáků v nezávislém, undergroundovém prostředí, ale také ohlas v dobovém tisku v druhé polovině osmdesátých let, kdy skupina už směla působit na klubové scéně. Po roce 1989, kdy se Filip Topol a Psí vojáci mohli svou činností živit, kniha eviduje nejen vznik nových hudebních a literárních projektů, ale ukazuje také způsob, jak skupina a její frontman čelili tlaku mediálního prostředí a zákonitostem showbusinessu. Zastavuje se rovněž u Topolova potýkání se s alkoholem a hledání cest, jak po životně důležité operaci nastavit jiné priority. Kniha Michaela Špirita je také opatřena podrobnou literární a hudební bibliografií a doplňuje ji poznámka o původu názvu Psích vojáků. Přináší rovněž řadu fotografií, v obrazové redakci a grafické úpravě Josefiny Karlíkové.

V letech protektorátu byl Jiří Weil personou non grata, vystoupil pod pseudonymem nebo šifrou jen ojediněle, k soustavné publicistice se mohl vrátit až po konci druhé světové války a do roku 1948 pravidelně přispíval zejména do týdeníku Kulturní politika a měsíčníku Literární noviny (jejžspoluredigoval). Po kampani proti jeho románu Život s hvězdou (1949) a po vyloučení ze Svazu československých spisovatelů (1951) publikoval sporadicky stati, které souvisely s jeho prací ve Státním židovském muzeu v Praze, kde našel zaměstnanecký a zřejmě i lidský azyl. Oproti prvnímu a druhému svazku publicistiky, jejichž stati tematizovaly takřka výhradně literaturu a kulturu Sovětského svazu, se autorův zájem rozšířil na písemnictví domácí a na překlady z dalších literatur. Reflexe sovětského písemnictví ovšem neustala ani po přerušení spolupráce s komunistickými tiskovinami (Rudé právo, Tvorba) a autor své pojetí revoluční literatury v zásadě neměnil. Uspořádal, k vydání připravil, ediční poznámku a komentáře napsal Michael Špirit.

Další svazek Weilovy publicistiky obsahuje texty, které vznikly v letech 1933-1937. Zahrnuje tedy i období, které Weil strávil v Sovětském svazu (1933-35), odkud referoval o sovětské literatuře a kultuře.

Plastiky a objekty Viktora Karlíka z let 2012–2019, jež tato česko-anglická kniha představuje, jsou výtvarnými prácemi, které souvisejí s literaturou jako součástí kultury a inspirovaly je osobnosti a díla některých básníků, spisovatelů či filosofů pro autora podstatných. Hanč – Beckett – McLuhan – Kolář – Plíšková – Krchovský – Le Grand Jeu – Knižní gril – Kolmačka – Baudelaire – Kubišta – Matoušek – Kritické časy (Pohřbívaným zaživa) – Bondy – Walser – Zábrana – Céline – Boudník – Sorokin – Stankovič – Topinka – Conrad – Hruška – Knižní klec – Jirous – Kabeš – Dostojevskij – Pánek – Duchamp – Frynta – Gombrowicz – Vodseďálek – Grögerová – Nietzsche – Hauková – Orwell – Knižní krematorium – Poe – Hejda – Zelenka – Rimbaud – Hiršal – Klíma – Musil – Sekal – Topol – DADA – Hrabal – Zajíček – Kafka – Hlasy z podzemí – a další Autorem fotografií děl z Karlíkovy Literatury je Ondřej Přibyl, knihu graficky upravila Josefina Karlíková, představené plastiky, objekty a jiné práce doprovázejí texty historiků a teoretiků umění a literatury Petra Jindry, Michaela Špirita a Marka Vajchra.

Otevření knihy a začátek čtení neznamená vždy setkání s věrným textem, jehož název je na obálce. Michael Špirit ve své práci odhaluje, že mezi čtenářem a důvěryhodným textem stojí mnohé překážky. Hlavní z nich je rozšířený dojem, že literární text existuje pouze jako hotový produkt, který stačí konzumovat. Monografie ukazuje, že příprava textu k „spotřebě“ je proces srovnatelný s uměleckým restaurátorstvím. Špirit se zaměřuje na vydavatelské projekty posledních třiceti let, včetně autorů jako Karel Poláček, F. X. Šalda, a Milan Kundera, a mapuje důležité ediční počiny. Výklad, založený na osudech Spisů Josefa Škvoreckého, slouží jako příručka pro jednotlivé etapy ediční přípravy knihy. Autor zkoumá různé vydavatelské postupy, přičemž střídá popis editorových záměrů s jejich kritickou analýzou. Teoretické problémy se prolínají s analýzou a interpretací textů. Čtenář sleduje, jak si Špirit vytváří svůj odborný koncept textologie v těchto úzkých vazbách.

Kniha se váže k souběžně vydávanému výboru z prací Růženy Grebeníčkové O literatuře výpravné. Úvodní studie přibližuje způsob autorčina psaní a na vybraných příkladech se pokouší rekonstruovat postupný vznik jejích textů. Zabývá se kritickým navazováním R. Grebeníčkové na různé inspirační zdroje a ukazuje, že polemický vztah nemusí být založen pouze na vyhraněném odporu, ale rovněž na základní shodě vůči pojednávanému tématu. Studie též zkoumá autorčiny metody jak při vydávání překladů, tak při plánování vlastní, nakonec nerealizované knihy. Součástí úvodní práce je podrobná chronologie života a díla R. Grebeníčkové. Následující komentář je vedle studie a aparátu ve výboru O literatuře výpravné nejrozsáhlejší částí výkladového celku, v němž editor zpravuje o vzniku jednotlivých studií, o autorčiných námětově příbuzných pracích, které s pojednávanou látkou souvisejí nebo rozvíjejí motiv v původním textu jen zmíněný, o jejich podnětech, na něž Grebeníčková většinou polemicky reagovala, o případných ohlasech a o zdrojích, z nichž byly texty přejaty. Anotovaná bibliografie publikovaných prací R. Grebeníčkové zahrnuje původní texty, edice a překlady, jakož i ohlasy na ně. – Studie, komentář, bibliografie a rejstříky tvoří navzájem propojený výkladový celek, který by měl z několika perspektiv a různě zaměřeným čtenářským potřebám otevírat přístup nejen k antologii, ale k celému dílu Růženy Grebeníčkové.

Echa 2010–2011 shrnují autorské články a recenze kriticky reflektující aktuální dění v literární vědě a spřízněných humanitních oborech, které byly v pravidelném sledu od podzimu 2010 do prosince 2011 publikovány on-line na webových stránkách Institutu pro studium literatury www.ipsl.cz. Echa IPSL usilují prohloubit nezávislou reflexi oboru a vytvořit prostor pro původní, věcné a kritické myšlení opírající se o odpovědný pramenný průzkum a nezbytnou bibliografickou, textologickou, literárněhistorickou i teoretickou práci. Texty jednotlivých příspěvků se zabývají novými pracemi z české a překladové humanitní produkce, věnují se rovněž monografickým bilancím, dále vztahům mezi literární vědou, filosofií a historiografií nebo profilu odborných časopisů. Tématem řady příspěvků jsou též dějiny vydávání novočeských textů a reflexe soudobých metod textologie a editologie. Vedle toho mapují autoři Ech i alarmující situaci ve státních kulturních institucích či referentské řemeslo v jiných periodikách. Elektronická kniha Echa 2010–2011 přináší vedle publikovaných textů soupis recenzovaných knih a dalších témat příspěvků, seznam autorů Ech včetně krátkých biogramů a jmenný heslář.

Echa 2013 shrnují autorské články a recenze kriticky reflektující aktuální dění v literární vědě a spřízněných humanitních oborech, které byly v pravidelném sledu po celý rok 2013 publikovány on-line na webových stránkách Institutu pro studium literatury www.ipsl.cz. Echa IPSL usilují prohloubit nezávislou reflexi oboru a vytvořit prostor pro původní, věcné a kritické myšlení opírající se o odpovědný pramenný průzkum a nezbytnou bibliografickou, textologickou, literárněhistorickou i teoretickou práci. Texty jednotlivých příspěvků se zabývají novými pracemi z české a překladové humanitní produkce, věnují se rovněž monografickým bilancím, dále vztahům mezi literární vědou, filosofií a historiografií nebo profilu odborných časopisů. Tématem řady příspěvků jsou též dějiny vydávání novočeských textů a reflexe soudobých metod textologie a editologie. Vedle toho mapují autoři Ech i alarmující situaci ve státních kulturních institucích či referentské řemeslo v jiných periodikách. Elektronická kniha Echa 2013 přináší vedle publikovaných textů soupis recenzovaných knih a dalších témat příspěvků, seznam autorů Ech včetně krátkých biogramů a jmenný heslář.

Echa 2012 shrnují autorské články a recenze kriticky reflektující aktuální dění v literární vědě a spřízněných humanitních oborech, které byly v pravidelném sledu po celý rok 2012 publikovány on-line na webových stránkách Institutu pro studium literatury www.ipsl.cz. Echa IPSL usilují prohloubit nezávislou reflexi oboru a vytvořit prostor pro původní, věcné a kritické myšlení opírající se o odpovědný pramenný průzkum a nezbytnou bibliografickou, textologickou, literárněhistorickou i teoretickou práci. Texty jednotlivých příspěvků se zabývají novými pracemi z české a překladové humanitní produkce, věnují se rovněž monografickým bilancím, dále vztahům mezi literární vědou, filosofií a historiografií nebo profilu odborných časopisů. Tématem řady příspěvků jsou též dějiny vydávání novočeských textů a reflexe soudobých metod textologie a editologie. Vedle toho mapují autoři Ech i alarmující situaci ve státních kulturních institucích či referentské řemeslo v jiných periodikách. Elektronická kniha Echa 2012 přináší vedle publikovaných textů soupis recenzovaných knih a dalších témat příspěvků, seznam autorů Ech včetně krátkých biogramů a jmenný heslář.