Badeeah Ahmed Hassan, erst 18, wird im Irak von IS-Kämpfern entführt und als Haussklavin verkauft. Trotz Misshandlungen findet sie Kraft in Erinnerungen ihrer Kindheit und gelingt die Flucht. Ihre Geschichte gibt den Jesiden eine Stimme und macht auf den Genozid aufmerksam, während sie unterdrückten Frauen Mut zuspricht.
Mariatu Kamara ist zwölf, als sie in die Wirren des Bürgerkriegs in Sierra Leone gerät: Rebellen hacken ihr beide Hände ab. Schwerverwundet nimmt sie den Kampf gegen ihr Schicksal auf und findet den Weg in eine lebenswerte Zukunft. Heute ist die 22-Jährige für das Kinderhilfswerk UNICEF als Sonderbotschafterin in den USA und Kanada unterwegs.
Skutečný příběh mého přežití a útěku ze Severní Koreje S každou padající hvězdou je hutně podaná autobiografie severokorejského chlapce jménem Sungdžu, který se ve dvanácti letech musel naučit žít na ulici a postarat se o sebe. Aby vůbec přežil, vytvořil s několika dalšími dětmi gang, naučil se krást, prát se i žebrat. Sungdžu barvitě líčí svůj drsný příběh a popisuje, jaké to je, když si nedospělý kluk musí najednou vystačit se skupinkou „bratrů“ z ulice, hladovět a prožívat strach z věznění nebo i popravy. Naděje je často to jediné, čeho se dá držet. Tyto poutavé vzpomínky rozkrývají čtenáři odlišnou kulturu, kde mnohé z toho, co považujeme za samozřejmé, vůbec neexistuje. Severní Korea jako reálná a děsivá dystopie.
Svědectví ženy, která přežila věznění v KLDR a podařilo se jí i s malým dítětem uprchnout do Mongolska, odtud do Jižní Koreje a posléze do Kanady. Autorka s mrazivou věcností popisuje podmínky v zemi, naprostou lhostejnost státních představitelů k utrpení lidí a všudypřítomné policejní špehování. Lidé už často nejsou zvyklí uvažovat sami za sebe a zcela mechanicky vykonávají nařízení pohlavárů, aktivně donáší na spolupracovníky, provádějí veřejnou sebekritiku a o vůdci si nedovolí ani zapochybovat. Neméně šokující je i náhled do prostředí věznic a pracovních táborů.
Kniha připomíná osud sirotků z pracovního tábora v Buchenwaldu. Když tábor jedenáctého dubna 1945 osvobodili američtí vojáci, objevili v jednom bloku téměř tisícovku vyhladovělých židovských chlapců, kteří přišli o své nejbližší a zůstali sami. Díky pomoci ostatních zajatců, kteří je chránili a sháněli pro ně jídlo, se jim podařilo přežít. Jedním z těchto chlapců byl i Elie Wiesel. Po jejich osvobození vznikla nadace, která postupně zajistila jejich přesídlení do Francie a dalších zemí. Příběh buchenwaldských sirotků je v této knize vyprávěný z pohledu tehdy čtrnáctiletého Romka Wajsmana, později Robbie Waismana, který se usadil v Kanadě.
Názanin Afshinová-Jamová byla na výsluní své kariéry. V roce 2006 podepsala smlouvu na své první CD a díky druhému místu na Miss World se stala vyhledávanou modelkou a ikonou mezi iránskou disidentskou komunitou. Jedno odpoledne dostane e-mail, který změní její život. Dozvídá se z něj o kurdské dívce, Názanin Fatehiové, která čeká v íránské cele na smrt, protože zabila muže, který se ji chystal znásilnit. Rozhodne se využít všech svých konexí a prostřednictvím tlaku mezinárodní diplomacie této dívce pomoci. Zatímco Fatehiová živoří ve vězení v takových katastrofálních podmínkách, že si chce sáhnout na život, Afshinová-Jamová horečnatě pracuje na kampani na její záchranu. Začíná boj s neskutečnou byrokracií, nelidským režimem a s časem.