Mikhail Saltykov-Shchedrin Bücher

Der bedeutendste Roman des Autors zeigt die physische, moralische und mentale Degeneration von drei Generationen des Adelsgeschlechts der Golowlew. Eine satirische Chronik der Familie, deren Mitglieder, innerlich geschwächt, dem Raubtierkapitalismus, Mammon, Heuchelei und Schwäche verfallen sind und sich gegenseitig zerstören und buchstäblich ermorden. Ihr Haus entvölkert sich und füllt sich mit den Schatten der Toten, unter denen der letzte Nachkomme des aussterbenden Geschlechts, genannt Jidášek und Upíreček, umherirrt und das Raubtierverhalten sowie die innere Leere verkörpert.

33 realistických satirických povídek, zachycujících život ruské gubernie v letech 1848-1855, v posledním období Mikulášova panování. Látku k nim poskytla autorovi pozorování, která učinil v zapadlé gubernii Vjatce (nyní Kirov), kam byl poslán do vyhnanství za své členství v kroužku Petrašovců (vyznavačů utopic. socialistů). Na satiricky vylíčených typech hrabivých provinčních úředníků, statkářů, zneuznaných talentů, "zbytečných lidí", proti kterým staví lid jako ztělesnění všeho "živého, rozumného a pracovitého", ukazuje Ščedrin celou hrůzu a zvrácenost přízemního života v gubernii: zvůli a úplatkářství úřadů, divoký, prázdný život provinciálního úřednictva a hrozné bezpráví a utlačení lidu.

12 satirických poviedok nás pozýva do ruských gubernií po roľníckej reforme v roku 1861.

The award-winning translators bring us a new translation of an 1870 comic novel by Russia's greatest satirist—whose mockery of Russian autocracy is as relevant as ever. “Pevear and Volokhonsky [are the] reigning translators of Russian literature. . . . In Russia, The History of a Town is read in schools and regarded as a masterpiece of 19th-century satire. . . . [This new translation] is an argument for the book’s Swiftian wit and its relevance to Russia and the United States today.” —The New York Times A major classic in Russia since its publication, Foolsburg is the farcical chronicle of a fictional town and its hapless inhabitants as they passively endure the violence and lunacy of their rulers. The succession of brutal mayors of the town include such surreal extremes as a man with a music box instead of a brain and one so tall that he snaps in half during a windstorm. Mikhail Saltykov-Shchedrin marries biting satire reminiscent of Jonathan Swift with the fantastical absurdity of Nikolai Gogol, imbued throughout with his own brand of playful wordplay. The award-winning translators Richard Pevear and Larissa Volokhonsky have produced the first translation of this work into English that successfully captures its zany humor and enduring relevance.

Kniha obsahuje následující autorovy bajky: Velemoudrý piskoř -- Obětavý zajíc -- Ubohý vlk -- Karas idealista -- Ctnosti a neřesti -- Lhavý novinář a lehkověrný čtenář -- Loutkářovy lidičky -- Čížkovo hoře -- Věrný Trezor -- Nedřímavé oko -- Hlupák -- Sousedé -- Zdravě myslící zajíc -- Liberál --Zapomnětlivý beran -- Tahoun -- Kysel -- Planý hovor -- Vesnický požár -- Cestou -- Hyena -- Příhoda s Kramolnikovem -- Kristova noc -- Vánoční pohádka -- Havran prosebník -- Vypravování o tom, jak jeden mužík dva generály vyživil -- Ztratilo se svědomí -- Divý statkář.

V „Asylu Monrepos“ autor ukazuje, kterak šlechta, jež ztratila po rolnické reformě svou jedinou oporu, nemá sílu vyrovnat se s novými poměry a ustupuje nové společenské třídě. V „Byl jsem v Evropě“ Ščedrin bystře zachycuje základní rysy, které určují rozmarnou Francii či militaristické Německo, a srovnává tyto země s carským Ruskem. Výbor doplňují autorovy satirické pohádky. Poznámkami opatřili Jiří F. Franěk a Jasněna Kohoutová.

Jedenáct satirických pohádek (O tom, jak jeden chalupník uživil dva generály, Moudrý hrouzek, Obětavý zajíc, Medvěd v hodnosti velitele, Orel mecenáš, Karas idealista, Zajíc se zdravým rozumem, Věrný Trezorek, Rosol, Tahoun, Sousedé), v nichž autor s vybroušeným vtipem a pronikavou ironií kritizuje zvůli a krutost nevzdělaných vládců, tupost, patolízalství, zákeřnost vysokých hodnostářů apod.

Soubor cestopisných satir, konfrontujících měšťáckou Evropu (Francii z doby Napoleona III. a 3. republiky) s absolutistickým, zaostalým a zkorumpovaným Ruskem cara Mikuláše I. a Alexandra II. Kniha je pravdivou kritikou buržoasní společnosti a násilného buržoasního státu, který je jen nástrojem k potlačování a vykořisťování pracujících.

Výbor povídek chce navázat na více než stoletou tradici českého zájmu o ruského revolučně demokratického spisovatele a vynikajícího satirika a publicistu. Předvádí pestrý kaleidoskop ruské společnosti v období úpadku nevolnického řádu: mazané úředníky, šlechtice, vydřidušské statkáře, žebrající poutníky, starověrce, lokaje a nevolníky. Autor zobrazuje krajní životní polohy a vytváří groteskně nestvůrné obrazy.

Autobiografická kronika významného ruského spisovatele zachycuje realistický obraz doby, v níž autor prožíval své mládí.

Povídky velkého ruského satirika a žalobce nevolnických zlořádů, pokračovatele Gribojedova a Gogola, vzniklé v letech 1857-1863, zachycují dobu těsně předcházející a následující po zrušení nevolnictví roku 1861. Cyklus Nevinných povídek kreslí společnost krutogorských byrokratů (Krutogorsk=Vjatka, dnešní Kirov), v jejichž zatuchlém světě se již objevují znepokojivé zprávy o reformách (Příjezd revisora, Ráno u Chreptugina, Hegemoniev, Zubatov, Povídka pro mládež, Naše přátelské starosti). 4 z povídek líčí otřesné výjevy z nevolnic. života (Míša a Váňa, Vesnické zátiší, Vánoční povídka, Převeselé živobytí). - V Satirách v próze pokračuje Saltykov v líčení "světa smrdutých a špinavých výparů, světa klevet a tučných pirohů". Vznikly většinou po roce 1861 a podávají obraz toho, jak se dlouho očekávané reformy osvědčily v praxi. Jsou zde vykresleni "vyvrhelové nevolnictví, kteří se ze všech sil snaží, aby obnovili nevolnické právo ke svému užitku ve formě méně zbojnické, ale rozhodně ještě zlodějštější".